Největší výrobce mobilních telefonů na světě, norská společnost NOKIA, ohlásil svou účast na pilotním projektu sběru a recyklace elektronického šrotu v USA.
Program započal v říjnu 2001 a má trvat rok. Bude testovat několik rozdílných modelů sběru a recyklace elektroniky a jejich financování v různých státech USA. Data získaná z tohoto projektu budou použita pro vytvoření životaschopného dlouhodobého programu, který navrhne ekonomické i ekologické řešení pro výrobky Nokie na konci jejich životnosti. Rovněž má snížit vliv výrobků na životní prostředí od výroby až po jejich vyřazení z provozu. Nástrojem je jednak omezení vlivu na životní prostředí prostřednictvím designu výrobků, tzv. Design for Environment (DfE), a také k nalezení nejlepších postupů pro sběr a recyklaci.
End-of-life
Postupy označované jako "end-of-life" (EOL) jsou zaměřeny na sběr spotřební elektroniky na konci její životnosti a znovuvyužití jak materiálu, tak energie. Zároveň se při nich zabezpečuje odpovídající způsob nakládání s potenciálně nebezpečnými látkami. Cílem je kompenzovat vliv na životní prostředí, který měl výrobek v časnějších stadiích svého života, zejména při výrobě.
Postupy DfE a EOL se ovlivňují navzájem. Rozhodnutí učiněná ve stadiu designu výrobku mají dopad na to, jak snadno se bude rozebírat a recyklovat. Pro nakládání s výrobkem s ohledem na postupy EOL jsou důležité informace o surovinách použitých ve výrobku. Nokia již vytvořila pro své partnery kriteria, jak mají s určitými materiály nakládat, aby to bylo v souladu s požadavky EOL.
Odlišné přístupy
Různé země vytvářejí pro sebe v závislosti na legislativě a dalších podmínkách různé cesty, jak nakládají s odpadem nebo jak zajišťují recyklaci. Podobně je tomu i u mobilních telefonů na konci životnosti. V Nizozemí a Norsku s nimi nakládají města a obce, v Austrálii spolupracuje Nokia se samotným průmyslem, v Singapuru již recyklace začala a v USA se nyní vytváří systém pro zpětný odběr.
Také v Německu byl zahájen zpětný odběr elektroniky včetně mobilních telefonů. Strategie vychází z přesvědčení, že třídění odpadů přímo u zdroje je jedinou vhodnou cestou, jak dosáhnout dobrého recyklačního poměru.
Téměř 5000 obchodů a servisů Nokia v Německu bere zpět telefony, baterie a příslušenství. Systém zahrnuje sběr, dopravu a smlouvy s autorizovanými společnostmi. Sběr je realizován do oddělených speciálních kontejnerů na jednotlivé komodity. Sebraný materiál jde ze sběrného místa do recyklačních společností, které jsou mají smlouvy s výrobcem. Výrobce přístrojů zajišťuje informování veřejnosti o zpětném odběru a cílech projektu.
Otazníky kolem legislativy
Podle chystané legislativy Evropské unie bude sebraný elektronický odpad zpracováván autorizovanými recyklačními společnostmi. Systém bude financován výrobci, což může být realizováno pomocí kolektivního a individuálního systému.
V praxi má být poplatek za sběr odvozen podle hmotnosti přijatého elektronického odpadu.
Podle názoru Nokie by však tento postup byl zejména u nově navrhovaných výrobků v rozporu se záměry a cíli DfE (Design for Environment). Pokud poplatky nebudou brát v úvahu recyklovatelnost produktů, snadnost rozebírání a výběr vhodných materiálů, nebudou výrobci motivováni ke změnám s ohledem na ochranu životního prostředí.
Postupy
Sebrané mobilní telefony se obvykle po odstranění baterií drtí a oddělují se z nich plasty a kovy. Vyseparované kovy se rafinují a zpracovávají hutnickými postupy. Zájem je především o vzácné kovy a měď.
Plasty mají poměrně nízký recyklační poměr a obtížně se u nich realizuje klasická materiálová recyklace. Jsou totiž často kontaminovány materiály, které způsobují problémy v zařízeních na lití a tváření, proto je není možno znovu použít. Využívají se však energeticky jako přídavné palivo během zpětného získávání kovů.
Studie ukazují, že recyklovat elektronické výrobky se vyplácí. Významná je recyklační hodnota kovů a vzácných kovů, které potřebují pro přepracování méně energie než základní suroviny.
Jasně dané postupy zpracování výrobků na konci životnosti zpětně ovlivňují design nových výrobků. Ten by měl napříště brát v úvahu i aspekty ochrany životního prostředí, například by se neměly používat materiály, které způsobují problémy během recyklačního procesu.
-jh -
(Zdroj: zahraniční tisk)
|