01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Co to jsou

Každý problém lze posuzovat z určitého úhlu pohledu, který může být i naprosto protichůdný. Dokladem toho - a to nejen u nás, ale i v Německu, skandinávských zemích nebo jinde v Evropě, je nápojový PET obal. Jiný úhel pohledu prosazuje Hnutí Duha (vyplývá z analýzy životního cyklu, vypracované...

Každý problém lze posuzovat z určitého úhlu pohledu, který může být i naprosto protichůdný. Dokladem toho - a to nejen u nás, ale i v Německu, skandinávských zemích nebo jinde v Evropě, je nápojový PET obal.

Jiný úhel pohledu prosazuje Hnutí Duha (vyplývá z analýzy životního cyklu, vypracované Monikou Přibylovou), jiný mají skláři, zcela odlišný má EKO-KOM nebo výrobci PET obalů, či primárního polymeru. Situaci ještě komplikují zákonodárci zabývající se problémem kompatibility s právem Evropské unie, nebo politici, kteří se nemohou zpravidla dohodnout vůbec.

Je proto přirozené, že můj názor nalezne jen málo příznivců, přesto jej předkládám k diskusi. Jde totiž především o technický a technologický problém a oč je jeho řešení jednodušší, o to se hůře prosazuje.

Nejsou na jedno použití

V článku Ing. Ivo Kropáčka s názvem "Vratné lahve v Senátu", zveřejněném na serveru Hnutí Duha, jsou PET lahve označovány "na jedno použití". Ve skutečnosti na jedno použití nejsou. Vyrábí se z nich výhodný exportní artikl, v cizině kromě toho dokonce nové lahve, tedy jde o recyklaci v uzavřeném cyklu. Jsou cennou druhotnou surovinou a měly by být proto rovněž "maximálně návratnými" ve smyslu návrhu zákona o obalech. Že tomu tak dosud není, je jenom naše chyba. Dokonce i v zemích jihovýchodní Asie jsou dál.

Vyjděme z povinnosti výrobce, který takový obal uvádí na trh. Jeho povinností by mělo být, jak je tomu v civilizovaných zemích, postarat se o obal. Pokud by byly tzv. nevratné PET lahve zálohovány, staly by se vratnými a situace by se velmi rychle zlepšila.

Zastaralé požadavky legislativy

Legislativní požadavky platící v Evropské unii a členských zemích jsou dnes už poněkud zastaralé, jak plyne z nutnosti stále protahované revize Směrnice o obalech 94/62/EC. Generální ředitelství Evropské komise (DG European Commission's Environment) má dokonce problémy s novou definicí recyklace či formulací směrných čísel.

Uměle se totiž vytvořil problém nové "spotřební a odpadové jednotky" v obsáhlé studii RDC/PIRA, která hodnotí náklady a přínosy pro odlišná recyklační směrná čísla. To vše vnáší do požadovaného výkaznictví obrovské problémy.

Podobná situace, jako u nás, je v Německu. Německá vláda přijala v červnu 2001 návrh na dodatek obalového zákona, ukládající povinnou zálohu na "ekologicky nepříznivé" jednocestné nápojové obaly. Záloha má činit 0,25 euro na nevratné PET lahve (tzv. jednocestné, zkr. EW - einweg) do 1,5 litru a 0,50 euro na lahve nad 1,5 litru. Podle vysvětlivek k návrhu zákona může být PET klasifikován jako ekologicky příznivý, jestliže budou zlepšeny sběrové a recyklační systémy.

Většina německých průmyslových podniků však ostře protestuje proti dodatku a uvádí, že ".je připravena vyzkoušet všechny politické nebo zákonné kroky k odmítnutí povinné zálohy". Zvlášť vyvstaly obavy z obchodních bariér a nesprávného výkladu analýz životního cyklu (LCA) pro politická rozhodnutí.

Jistě je správné tvrzení, že PET lahve na jedno použití jsou považovány za ekologicky nepříznivý obal, a z toho důvodu penalizovány zálohou i přes to, že podle odpůrců neexistují řádné důvody pro podporu takové diskriminace.

Sklo proti PET

Neudržitelnost různých tradovaných tvrzení vyplývá už z ekvivalentní hmotnosti skleněných lahví: 0,5 litrová skleněná váží 420 g, lahev o objemu 1,5 l by měla 4 x 420 g = 1680 g. Objemem stejná nevratná PET váží pouze celých 42 g. Účelem obalu je dopravit nápoj zákazníkovi: čím je obal lehčí, tím je méně energeticky náročný. Tím je logicky lépe pro životní prostředí a pro ekonomii přepravy.

Jaké jsou tedy rozdíly a z toho vyplývající ekonomické a ekologické nevýhody vratných PET lahví označovaných v Evropské unii a zvláště v Německu jako ekologicky příznivé, a proč máme u nás výhradně tzv. nevratné lahve?

Jejich hmotnost je oproti vratným PET lahvím nesrovnatelně (asi 3 x) nižší, proto je nižší také cena za objemově ekvivalentní obal. To se nelíbí výrobcům polymeru, ani výrobcům polotovaru z něj (preformy), ale velmi se to líbí distribučním firmám a globálním obchodníkům (a ti jsou žel rozhodující).

Rozdíl v hmotnosti mezi vratnými a nevratnými lahvemi je totiž zásadní. Vratné láhve jsou vzhledem k nutné tloušťce jejich stěny přibližně 3 x těžší. Konkrétně hmotnost předlisku nebo z něj vyrobené lahve o objemu 1,5 litru činí u vratných 130-150 g, u nevratných je to ale 36-41,5 g nebo 40-42 g (podle dodavatele). To znamená větší spotřebu nafty na výrobu předlisků a z nich PET lahví (a jde o neobnovitelný zdroj), větší hmotnost a vyšší spotřebu pohonných hmot na přepravu stejného množství nápoje do velkoskladů a prodejen, což také znamená vyšší tvorbu emisí.

Kromě toho vyžaduje výroba předlisků (preforem) pro vratnou lahev delší záhřev primárního plastu ve formě a obtížnější vyfukování těžší vratné PET lahve z preformy. Vratná lahev je tedy energeticky více náročná .

Vratná PET lahev cirkuluje, ale jen omezený počet cyklů (poškrábání povrchu) a protože jde o recyklovatelný plast, musí se recyklovat, stejně jako nevratná lahev. Při převozu vratné lahve k náročnému vymytí a opětnému naplnění se vozí obrovská množství vzduchu a relativně malá množství plastového obalu. Tím opět vznikají nežádoucí emise ze spalin a spotřebuje se nafta.

Při hygienicky náročném vymývání vratných lahví vznikají odpadní vody (zátěž životního prostředí), které je nutno před vypuštěním upravovat.

Jak zastavit obaly

Naprosto se lze shodnout s tvrzením Ing. Kropáčka, že "změna zákona (o obalech) by pomohla zastavit desetitisíce tun odpadů, které každoročně končí na skládkách nebo pohozené podél cest či v parcích". Je otázka, jak?

Museli bychom přestat s označováním moderních PET obalů za ekologicky příznivé nebo nepříznivé. Toto označení vychází spíše z tradice. Náklady na změny systémů jsou investičně vždy velmi náročné a jsou vystaveny tlakům politických, průmyslových skupin i environmentálních skupin.

Informovanost poradců politiků a odborných státních orgánů a jejich prostřednictvím zákonodárců není často na patřičné úrovni světového vývoje. To je zřejmé u nás, ale rovněž v Německu a zemích Evropské unie.

Hnutí Duha požaduje, ať si zákazník může vybrat. Nabízí však jen zúžený výběr: vratné skleněné lahve (které jsou běžné) nebo vratné, tedy zálohované a těžké PET lahve. Mezitím si však už zákazníci, globální prodejci i velkoobchodníci vybrali. O tom svědčí stálý růst používání PET obalů nejen u nás, ale i v celém světě.

Automaty

Jsem přesvědčen, že vývoj půjde cestou nasazení odběrních automatů na PET lahve, které fungují pro každý PET - bez našeho nesmyslného označování. Stejně se stalo ve skandinávských zemích nejdříve přímo u globálních prodejců. Pouze tento systém zaručí druhovou čistotu a minimální kontaminaci. Na PET lahve musí být uzákoněna záloha, stejně jako je na sklo. Zálohováním v kombinaci s odběrními automaty u globálních prodejců se dosáhne téměř absolutní návratnosti.

Sebraný barevně roztříděný materiál. a objemově automatem upravený materiál dokonale připravený k recyklaci, budou smluvně odebírat nejbližší odborné firmy, které se postarají o další manipulaci a transport do nejbližší recyklační firmy.

Investiční politiku státu musíme směrovat na materiálovou recyklaci - v budoucnu také u nás až na PET granulát pro potravinářské obaly (jako v Německu, Francii, Rakousku, Švýcarsku a jinde). Stejně jako ve světě se začnou i u nás postupně prosazovat (nejdříve u mladé generace) pivní PET a PEN lahve. Problém recyklace tohoto druhu PET lahví je již vyřešen, dořešena je i metodika rozlišení vstupní suroviny.

Svět se totiž mění v závislosti na diktujících požadavcích zákazníka, změnách techniky prodeje a vývoje úpravárenských technologií. Nám nezbývá, než se co nejrychleji a s nejmenšími náklady přizpůsobit.

V roce 2001 se přesto v Evropě zrecykluje 300 tisíc tun PET lahví. U nás bude letos ze 40 tisíc tun uvedených na trh recyklováno jen v Silonu Planá kolem 10-12 tisíc tun (mimo to, co se u nás vytřídí a vyveze do JV Asie).

Už v současnosti se projevuje nadbytek PET suroviny, takže o recyklaci v uzavřeném cyklu a výstavbu nového úpravárenského závodu se zajímají naše i cizí podnikatelské firmy.

Jiří Nezval,

www.PETrecycling.cz

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down