Nový o obalech (č. 477/2001 Sb.) provedl s nabytím své účinnosti také novelu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. K této změně došlo na úplném konci projednávaní zákona k Poslanecké sněmovně, a proto ji veřejnost příliš nezaznamenala. Jelikož však oba zákony nabyly účinnosti zároveň (od počátku tohoto roku), byl zákon o odpadech v okamžiku nabytí své účinnosti de facto novelizován.
Tyto změny nacházíme ve čtvrté části (§ 54) zákona o obalech, několik změn je však spíše kosmetických. Například byla provedena změna v definici odpadu. Z § 3 odst. 3 písm. b) zákona o odpadech byla vypuštěna slova "aniž by bezprostředně vzniklo jiné)", která by však neměla změnit výklad definice odpadu.
Podobná formulační změna se vztahuje k § 38 odst. 7 písm. a) zákona o odpadech: povinná osoba může provádět zpětný odběr vybraných výrobků nejen "sama", ale rovněž ve spolupráci s jinými subjekty (tj. na základě smlouvy).
Podle novely se také změnilo vyhlašování závazné části plánu odpadového hospodářství České republiky. Původně se měl tento plán vyhlásit usnesením vlády a sdělením ve Sbírce zákonů. Nyní však bude závazná část plánu odpadového hospodářství ČR (a jeho případné změny) schvalována a vyhlašována ve formě nařízení vlády, které je obecně závazné, a má proto větší "právní sílu".
Podstatnou změnou, kterou vyvolala novela, jsou změny účinnosti dvou ustanovení. V prvním případě jde o ustanovení o zákazu výroby a dovozu baterií a akumulátorů, obsahujících více než 0,0005 hmotn. % rtuti a zařízení, v nichž jsou instalovány. Zejména se však týká zpětného odběru některých výrobků. Tato povinnost se novelou přesunula z původního data 1. 1. 2003 na dřívější datum 23. 2. 2002 (pouze u chladniček v domácnostech zůstává termín 1. 1. 2003).
Povinnost zpětného odběru byla v termínu 23. 2. 2002 stanovena již předchozím zákonem č. 125/1997 Sb., o odpadech, a na něj navazujícím nařízením vlády č. 31/1999 Sb. Zákon o odpadech v původním znění by tedy účinnost tohoto ustanovení vlastně posunul o dalších několik měsíců. Proto byl novelou navrácen termín zpět do původně předpokládaného data (23. 2. 2002). Ministerstvo životního prostředí při tom vychází z úvahy, že subjekty, jichž se tato povinnost týká, již měly na přípravu realizace své povinnosti dva roky, a proto není důvod k odkladu termínu plnění.
-jh -
|