Koncepce odpadového hospodářství Ústeckého kraje

Mimořádnost použitého řešení spočívala:

ve vytvoření tématicky zaměřených integrovaných odborných skupin (státní, veřejný i privátní sektor, Schola Humanitas, UJEP),

zpracování vlastní makety výstupního dokumentu, která respektuje a rozšiřuje doporučenou osnovu ČEU,

ve zpracování výstupů a analýze dat pomocí geografického informačního systému na úrovni celého kraje,

ve spolupráci se zahraničním partnerem (Provincií Jižní Holandsko), jde o technickou, finanční a metodickou pomoc,

v přijetí principu účasti veřejnosti podle Aarhuské úmluvy a spolupráci s CpKP Plzeň -ve vytvoření informačního střediska projektu a komunikaci s veřejností.

Překvapivé zkušenosti

Účastníci v systému OH mají minimální přehled (ale i zájem) o ostatní resorty a jejich rozvojové dokumenty a "peníze" (ROP, SOP, RDP, PRK).

Velmi těžké hledání "dělení" mezi koncepčním nadhledem a reálnou skutečností.

Velká "chuť" k připomínkování analýzy (všichni jsou experty na ledničky v Kácově) v porovnání s nezájmem o tvůrčí práci při návrhu cílů a opatření k jejich konkrétní realizaci.

Dobrá spolupráce s krajskou samosprávou, přestože vznikla až v průběhu realizace projektu.

Dobré zkušenosti se zapojením veřejných institucí v kraji (z různého pohledu).

Z praktických zkušeností lze konstatovat, že systém evidence odpadů podchycuje kolem 60 - 80 % produkce odpadů. Evidence odpadů je jediným oficiálním informačním pramenem o produkci odpadů, zjištěná data však vypovídají o reálné produkci odpadů v regionu s určitým zkreslením, které je způsobeno více faktory.

Původci, kteří produkují méně než 50 kg nebezpečných odpadů nebo méně než 50 t ostatních odpadů ročně, nezpracovávají hlášení o produkci a nakládání s odpady. U původců, kteří hlášení zpracovávají, může dojít k úmyslným nebo neúmyslným chybám ve vykazovaném množství (nekázeň vykazovatelů, neznalost zákona). V některých případech dochází k duplicitě při evidování stejného odpadu (odpad vykáže obec nebo původce i zprostředkovatelská nebo svozová firma jako svoji vlastní produkci).

Byly zjištěny velké rozdíly v produkci odpadů mezi lety 1998 a 1999. Rok 1998 po zavedení zákona č. 125/1997 Sb., včetně prováděcích předpisů, byl rokem přechodným s vyšší pravděpodobností nesprávného zařazení odpadů nebo jejich načítání. Kromě toho údaje o produkci odpadů let 1998 a 1999 zahrnují rovněž odpady vzniklé při sanaci starých ekologických zátěží a tzv. černých skládek.

Systém evidence odpadů je zatížen následujícími zkreslujícími skutečnostmi:

legislativními nedostatky,

lidským faktorem, včetně jeho neúmyslných i úmyslných chyb,

automatickým zohledněním produkce odpadů včetně jednorázových akcí, které meziroční i územní srovnávací statistiku silně zkreslují.

Shrnutí navrhovaných opatření

Pro odhad vývoje produkce odpadů do roku 2006 (výhledový termín zpracování KOH) nelze jako měřítko použít statistické údaje předcházejících let. Tyto údaje je možno brát pouze jako orientační.

Od 1. 1. 2002 vstoupil v platnost zákon č. 185/2001 Sb. včetně prováděcích předpisů, který má uvést do souladu českou legislativu s evropskou, a dále využít zkušeností a poznatků z minulé praxe.

Obecně lze očekávat, že po zavedení nové legislativní úpravy a zejména jejich kontrolních systémů do praxe dojde k nárůstu vykazování všech produkovaných odpadů. Narůstající zvýšené zpoplatnění umožní zavedení nových technologií využívajících odpady, a donutí původce k postupnému přechodu na bezodpadové technologie, což způsobí postupný pokles produkce ostatních a nebezpečných odpadů.

Výjimku tvoří pouze komunální odpady, jejichž produkce se stoupající životní úrovní vykazuje neustálý mírný nárůst. Tyto trendy lze rovněž pozorovat v okolních zemích.

V rámci celé České republiky se výhledově uvažuje o provozu 8 - 11 spaloven tuhých komunálních odpadů s jednotlivou kapacitou 150 - 200 kt/rok. V konkrétních podmínkách Ústeckého kraje, kde zatím není žádná kapacitní spalovna tuhých komunálních odpadů a vzhledem k cenám takového zařízení se ani žádná obdobná stavba nepřipravuje, se nabízí možnost využití stávajících nebo připravovaných kapacit v okolních krajích (stávající spalovna Liberec nebo Praha-Malešice, případně uvažované kapacity ve středočeském kraji -např. Mělník).

Dopravní dostupnost uvedených lokalit z většiny území Ústeckého kraje je pod 150 km, což představuje běžně v literatuře uváděnou ekonomicky přijatelnou vzdálenost pro svoz komunálního odpadu do spalovny.

Využití kompostovatelného podílu

Podmínky zejména v pánevní oblasti Ústeckého kraje naopak podporují možnost efektivního využití kompostovatelného podílu komunálních a podobných biologicky rozložitelných odpadů (BRO). Velké plochy devastovaných území po těžbě uhlí (výsypky, závěrné svahy vyuhlených povrchových lomů, poddolované plochy, sanované průmyslové, případně energetické areály apod.) se nabízejí nejen k ukládání ostatních a inertních odpadů, ale zejména k jejich překrytí vrstvou průmyslových kompostů vzniklých z BRO.

Takto provedené velkoplošné rekultivace území umožní využít tyto dříve devastované plochy k zemědělské, lesnické nebo kombinované rekreační funkci. Současně tak budou vytvořeny i podmínky pro obnovu všech funkcí kulturní krajiny -tedy nejen pro hospodářský efekt zemědělských a lesnických rekultivací, ale i pro přírodní funkce ploch ponechaných k extenzivnímu využívání nebo ploch zvyšujících biodiverzitu území (mokřady, bažiny, suché louky, skaliny, sukcesní plochy nebo plochy s blokovanou sukcesí v daném sukcesním stupni).

Komunální odpady

Ústecký kraj bude podporovat přípravu a realizaci efektivních spaloven ve svém správním území až na základě schváleného Plánu odpadového hospodářství Ústeckého kraje. Do té doby může podpořit přípravu takových spaloven pouze za předpokladu, že:

investorem i provozovatelem bude soukromý subjekt, který nebude požadovat spoluúčast orgánů Ústeckého kraje ani jako spoluinvestora či spoluprovozovatele,

ekologické podmínky provozu budou odpovídat všem požadavkům směrnic a norem EU (vč. reálně připravovaných),

bude vyřešena současně veškerá logistika sběru, svozu a třídění odpadů, vč. dopadu související dopravy na životní prostředí.

Ústecký kraj bude prostřednictvím svých nástrojů daných platnou legislativou podporovat opatření vedoucí k rozvoji systému separovaného sběru a třídění komunálních odpadů s prioritou využití stávajících třídíren a systémů separovaného sběru komunálního odpadu na území kraje. Obdobným způsobem bude dále podporovat vznik kompostáren s celkovou kapacitou 160 až 200 kt/rok zpracovaného BRO -z toho minimálně dvě velkokapacitní kompostárny s roční kapacitou po 20 kt/rok. S tím souvisí i podpora konkrétních projektů na využití průmyslových kompostů vzniklých zpracováním BRO na svém území (velkoplošné rekultivace, využití krajinných prvků apod.).

Dalším cílem je podpora opatření vedoucí k implementaci směrnice č. 1999/31 ES o skládkování na technické zabezpečení stávajících skládek ve svém správním území -jedná se zejména o zajištění technických parametrů skládek podle jednotlivých kategorií (skládky inertního odpadu -dříve skládky skupiny S I, skládky ostatního odpadu -dříve skládky skupiny S II a S III, skládky nebezpečného odpadu -dříve skládky S IV.)

Odpady s obsahem PCB

V návaznosti na provedenou inventarizaci vlastníků PCB, odpadů s obsahem PCB a zařízení obsahujících PCB podle zákona číslo 185/2001 Sb., resp. vyhlášky číslo 384/2001 Sb. bude kraj kontrolovat povinnosti odpovědných osob -zejména kvalitu údržby zařízení podléhajících evidenci do doby jejich vyřazení z provozu, nebo postup likvidace zařízení, která sice nepodléhají evidenci, ale obsahují PCB (paragraf 27 zákona č. 185/2001 Sb.). Naopak nebude aktivně podporována příprava ani vznik jakýchkoliv kapacit na zpracování nebo likvidaci odpadů s obsahem PCB ve svém správním území.

Odpadní oleje

Stávající kapacity na zpracování odpadních olejů a systémy jejich sběru jsou na území Ústeckého kraje nedostatečné. Část vhodných upravených odpadních olejů je spalována ve stávajících spalovnách kapalných nebezpečných odpadů resp. zpracována v recyklačních linkách, a to jak na území Ústeckého kraje, tak mimo něj. Kraj bude podporovat úpravy všech zařízení ke spalování odpadních olejů tak, aby v co nejkratší době splňovala všechny požadavky směrnice EU o spalování (200/76/EC) a směrnice o odpadních olejích (75/439/EEC).

Baterie a akumulátory

Jedním z cílů je vznik sběrných míst 1. stupně instalací kontejnerů pro přenosné zdroje proudu v elektroprodejnách, obchodních střediscích, úřadech, školách, ve sběrných dvorech obcí, v rámci mobilního sběru nebezpečných odpadů atd.

Současně bude budováno regionální sběrné místo 2. stupně, které bude zajišťovat především svoz ze sběrných míst 1. stupně (případně od velkých původců), nutné předtřídění, skladování a ekonomicky efektivní přepravu ke zpracovateli (případně do centrálního expedičního zařízení). Jeho úkolem bude také zajišťovat propagační a osvětovou činnost.

Kaly z ČOV

Kaly z čistíren odpadních vod by se měly přednostně využívat jako jedna z komponent průmyslových kompostů (zejména v kombinaci s biologicky rozložitelným podílem vytříděným z komunálních odpadů). Kraj bude v rámci svých kompetencí podporovat konkrétní projekty na využití průmyslových kompostů vzniklých zpracováním BRO a kalů z ČOV na svém území (velkoplošné rekultivace, využití krajinných prvků apod.).

Variantou je energetické využití kalů z ČOV jednak ve stávajících kapacitách (např. teplárna Chemopetrol Litvínov) nebo kapacitách, kde je předpoklad takového využití (např. cementárna společnosti Lafarge Cement, a. s., Čížkovice), při současném zajištění odběru vzniklé energie nebo tepla.

Autovraky

Předpokládá se především rozvoj a využití kapacit již vybudovaných (odpovídajících dané legislativě) s rozvojem systémů sběru a efektivní ekonomicky výhodné dopravy autovraků na svém správním území. Cílem je maximální využití stávající kapacity s nadregionálním významem.

Spalování nebezpečných odpadů

Kraj bude podporovat rozvoj významných zpracovatelů nebezpečných odpadů v kraji a aktivity vedoucí k výrobě a uplatnění alternativních druhů paliv na bázi vybraných odpadů.

Ostatní

Předpokládá se využití a rozvoj současných nadregionálně významných subjektů, které využívají odpad jako druhotnou nebo energetickou surovinu. Zejména se jedná o zpracování:

skleněného odpadu v závodech společnosti Glaverbel, a. s., Teplice,

starého papíru ve společnosti Frantschach Pulp & Paper, a. s., ve Štětí,

autovraků ve společnosti Kovošrot, a. s., v Děčíně,

starých pneumatik a dalších přesně specifikovaných druhů odpadů v cementárně společnosti Lafarge Cement, a. s., Čížkovice,

a dalších subjektů na základě zhodnocení (soustavy indikátorů) a jejich významu pro efektivní využívání odpadů vznikajících i za hranicemi Ústeckého kraje.

Kraj má zájem také podporovat systémy, jejichž prostřednictvím se zvyšuje podíl separace komunálního odpadu do následně využitelných komodit (např. kov, papír, plast a sklo). Například projekt společnosti Eko-kom, a. s., Praha, do kterého se v roce 2001 v Ústeckém kraji zapojilo 80 obcí a jehož prostřednictvím se zužitkovalo kolem 5700 t vytříděného odpadu uvedených čtyř komodit. Rovněž je zájem o zapojení do systému APUSO plus, a. s., a Českomoravské komoditní burzy, Kladno. Cílem je snížit celkové množství jinak nevyužitelných odpadů, a to vč. účinné podpory využívání elektronické podoby této burzy.

Zdeněk Tarant,

Regionální rozvojová agentura

Ústeckého kraje, a. s.

Statistika zpracování

8 kmenových zaměstnanců zpracovatele

Celková délka projektu 743 dní (k 12. 3. 2002)

Z toho 321 dní zdarma -nebyla podepsána smlouva (objektivní důvody bez viny zadavatele)

13 subdodavatelských firem (s. r. o., a. s.)

Celkem 324 dní, kdy subdodavatelům běžely sankce za nedodržení termínu plnění smlouvy

48 členů odborných a pracovních skupin z celého území kraje

Celkem vzniklo 2187 stránek výstupů ve 24 svazcích

Pro potřeby analytické části bylo třikrát obesláno všech 354 obcí v kraji

Osobně muselo být navštíveno 200 obecních a městských úřadů