Havárie produktovodu u obce Polepy

Na produktovodu DN 200 společnosti Čepro, a. s., byly na trase Potěhy -Nové Město toho dne zaznamenány poklesy tlaku v produktovodním systému, které indikovaly poruchu na této potrubní linii. Tato porucha byla způsobena vytvořením nelegálního odběrového místa, tzv. navrtávky potrubí. Vzhledem k vysokému tlaku v potrubí uniklo tímto místem do okolního horninového prostředí několik desítek tisíc litrů benzinu Natural.

Komplikovaná první fáze

První fáze záchranných činností v místě havárie značně komplikovaly vysoké koncentrace benzinových par v ovzduší. Bylo nutno veškeré prováděné práce realizovat při splnění přísných bezpečnostních kritérií práce v prostředí s nebezpečím výbuchu. Používány byly pouze přístroje určené do výbušného prostředí.

Dalším limitujícím faktorem, a to zejména při následných zemních pracích, bylo vedení vysokého napětí procházející přímo nad místem poškození potrubí. Veškeré činnosti na lokalitě byly podřízeny veliteli zásahu HZS Kolín a Čepro, a. s., a to až do stabilizace vzniklé situace, kdy již nehrozilo akutní nebezpečí výbuchu v souvislosti s touto havárií.

Průzkumné a sanační práce, které byly zahájeny ihned po snížení koncentrací benzinových par v lokalitě pod přípustnou hranici, zajišťovaly odborné firmy Baufeld, s. r. o., Dekonta Kladno, a. s., a Vodní zdroje Chrudim, s. r. o.

Prioritní úkoly

Z geologického hlediska je území součástí výplně české křídové pánve. V místě úniku jsou křídové pískovce překryty mocnou vrstvou vysoce propustných spraší. Podloží křídových sedimentů je na lokalitě tvořeno kutnohorským krystalinikem, které na několika místech vystupuje v blízkosti Polep v údolí potoka Polepky. Právě ochrana tohoto povrchového toku byla jedním z prioritních úkolů sanačních prací.

Aby bylo možné zabránit průniku kontaminace do povrchového toku Polepky a do domovních studní, bylo nutné co nejdříve vybudovat sanačně monitorovací systém na zasaženém území a v jeho nejbližším okolí. Úkolem tohoto systému bylo v první řadě doplnit doposud známé hydrogeologické údaje, získané z archivních materiálů, o detailní geologický profil a především vytvořit funkční hydraulickou bariéru - čerpáním kontaminované podzemní vody a benzinu z vrtů zabránit zasažení obce.

Po zjištění faktu, že mocnost zasažené mělké zvodně je nedostatečná pro vytvoření hydraulické bariéry a je charakterizována puklinovou propustností, bylo nutné vybudovat kombinované hydrogeologické vrty tak, aby na ně bylo možno připojit technologii "ventingu" (odsávání benzinových par z podložních hornin). Tato technologie měla sloužit k čištění té části zemního tělesa, kterou nebude možno odtěžit.

Geofyzikálním průzkumem, který shrnul refrakční seismiku, vertikální elektrické sondování, odporové profilování a mikrogravimetrii, byly odhaleny tektonické linie (pásma rozpukání) v podložních horninách S-J směru. Televizní kamerou spuštěnou do některých vrtů bylo zjištěno, že šířka rozevření těchto puklin místy dosahuje až 25 cm. Tyto otevřené pukliny směřující od místa havárie k obci Polepy sloužily jako preferenční cesty pro šíření kontaminantu.

Šíření benzinu

V průběhu čtrnácti dnů od havarijního úniku došlo k zasažení několika domů na okraji obce benzinovými parami, které provázely šíření benzinu systémem otevřených puklin. Koncentrace benzinových par v interiérech zasažených domů přesáhla dolní mez výbušnosti, a proto byl okamžitě instalován systém odsávání vnitřních prostor a detektory výbušnosti prostředí.

Do interiéru zasažených domů byly v případě nutnosti instalovány čističky vzduchu s filtrem z aktivního uhlí. Dále byla v těsné blízkosti obce instalována další řada vrtů, která slouží jako ventingová bariéra zabraňující šíření benzinových par do obytné zóny.

Celkem bylo v lokalitě u obce Polepy zhotoveno 39 kombinovaných vrtů pro čerpání kontaminované vody, fáze produktu a benzinových par.

Následkem nepříznivých hydrogeologických poměrů došlo k zasažení domovních studní rozpuštěnými ropnými látkami.

Kontaminant - bezolovnatý benzin se šířil směrem k obci Polepy třemi základními způsoby:

- Jako látka rozpuštěná v podzemní vodě (zejména složka MTBE - antidetonant používaný v bezolovnatých benzinech charakteristický vysokou rozpustností ve vodě a výrazným pachem).

- Jako plovoucí fáze benzinu na hladině podzemní vody.

- V plynné formě - šíření benzinových par systémem otevřených puklin v horninovém prostředí.

Pro každou z těchto forem kontaminace jsou charakteristická určitá rizika - od vlivu na zdraví člověka, až po nebezpečí výbuchu nasycených par.

Periodické čerpání

Technologie čištění zasažených vod byla založena na principu periodického čerpání zasažených vod ze sanačních vrtů, ze kterých byl následně ropný produkt odstraněn pomocí gravitačně sorpčních odlučovačů a stripovacích kolon a poté odborně zlikvidován.

Pro čištění kontaminovaných zemin byly použity jak technologie aplikované přímo na lokalitě (in-situ), tak technologie používané při dekontaminaci odtěženého materiálu na dekontaminačních plochách (ex-situ).

Vytěžená zemina, navezená na dekontaminační plochy, je sanována biotechnologickou metodou založenou na principu schopnosti určitých bakteriálních kmenů využívat daného kontaminantu jako zdroje uhlíku a energie v oxidačních procesech. Při těchto procesech jsou nepolární uhlovodíky oxidovány až na oxid uhličitý a vodu. Aplikace bakteriálního preparátu na sanovaný materiál se provádí postřikem, ve kterém se koncentrace bakterií (schválených Státním zdravotním ústavem) pohybují v rozmezí 108-109 na mililitr biopreparátu. K urychlení celého sanačního procesu je nezbytné vytvořit co možná nejpříznivější podmínky pro růst bakterií - dostatečná zemní vlhkost, zajištění dotace vzdušného kyslíku, teplota apod.

Sanace ventingem

V místech, kde nebylo možné kontaminovanou zeminu odtěžit, nebo to bylo z jiných důvodů nevýhodné, byla kontaminovaná půda sanována technologií ventingu -kdy jsou těkavé podíly ropných látek odsávány výkonnými vývěvami na povrch sanovaného prostředí a pomocí zařízení k čištění půdního vzduchu dochází k jejich likvidaci. Vzhledem k vysokým koncentracím benzinových par v zemním tělese bylo jako jediné účinné řešení likvidace kontaminantu zvoleno bezplamenné katalytické spalování. V provozu v lokalitě jsou dvě plně automatické katalytické spalovny, každá o výkonu 1000 m³ vzdušniny za hodinu. Alternativní metoda sorpčně regeneračních filtrů s náplní aktivního uhlí byla použita pouze jako doplňková pro zachycení málo koncentrovaných par.

V počátcích čerpání benzinových par byly v ohnisku znečištění zaznamenány koncentrace benzinu v půdním vzduchu dosahující hodnot přes 80 000 mg/m^3. Intenzivním čerpáním kontaminované vzdušniny bylo dosaženo snížení koncentrací na současnou úroveň okolo 4000 mg/m³ v ohnisku znečištění a v okolních vrtech je postupně dosahováno podlimitních hodnot (viz graf).

Účinnost sanačního zásahu

Od instalace ventingové bariéry nad zasaženými domky v podstatě nedochází k výronu benzinových par do vnitřních prostor budov. Ojedinělé výskyty zvýšených koncentrací par ve vzdálenějších domech se objevily v souvislosti s jarním táním a změnami hladiny podzemní vody.

Tyto případy byly okamžitě řešeny rozšířením ventingové bariéry o další vrty a instalací vzduchotechniky v zasažených objektech. Kvalifikovaným výpočtem bylo stanoveno množství doposud zlikvidovaného kontaminantu zhruba na 71000 litrů, což představuje 82 % předpokládaného celkového množství uniklého kontaminantu.

Rychlost sanačního zásahu, kdy pracovníci havarijní služby DEKONTA Kladno, a. s., zahájili práce do 40 minut od vyrozumění o vzniku havarijní situace, přispěla k omezení plošného rozsahu znečištění. Přestože se výrazný podíl sanačních prací realizoval v prostředí s nebezpečím výbuchu byla zachována vysoká úroveň bezpečnosti práce. Dosažené výsledky pak jednoznačně dokladují vhodnost zvolených sanačních postupů, což přispívá k rychlému odstranění negativních dopadů havárie v zájmovém území.

Celkově lze konstatovat, že zvolená sanační technologie je i přes nepříznivé přírodní poměry účinná a daří se minimalizovat rizika spojená s kontaminací půdního vzduchu a podzemních vod.

Aleš Pražák,

Jakub Kanta,

Dekonta Kladno, a. s.