Odpady z povodně

Podle jeho vyjádření:

Při odstraňování odpadů vzniklých v souvislosti s povodněmi se postupuje podle krizového zákona.

Za ukládání těchto odpadů na skládky není původce povinen platit poplatek podle zákona o odpadech.

Peněžní náhradu provozovatelům skládek za uložení tohoto odpadu vyplácí orgán krizového řízení.

Peněžní náhradu obcím (popř. jiným dotčeným osobám) za odklizení tohoto odpadu může poskytnout stát.

V odůvodnění se říká:

Při řešení problematiky odstraňování odpadů vzniklých v souvislosti s povodněmi se postupuje výhradně podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Ten je speciálním zákonem k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů, v případě krizové situace.

Podle § 29 odst. 4 tohoto zákona - dojde-li za krizového stavu k ohrožení života, zdraví nebo hrozí-li škody velkého rozsahu na majetku nebo životním prostředí, jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny splnit úkoly, které jdou nad rámec opatření uvedených v krizových plánech, pokud jim tyto úkoly uloží hejtman (§ 17), přednosta okresního úřadu (§ 20) nebo orgány obce.

Peněžní náhrady vyplácí orgán krizového řízení, který o omezení práv nebo uložení povinnosti rozhodl (v tomto případě by se jednalo o uložení odpadu na příslušnou skládku).

Při odstraňování odpadů vzniklých v souvislosti s povodněmi se používá zákon o odpadech pouze podpůrně nebo tam, kde předmětná problematika není krizovým zákonem upravena. Shora uvedený postup orgánu krizového řízení se pak zejména neopírá o zjišťování původce odpadu, nehledě na to, že jej zpravidla zjistit ani nelze.

Ke vzniku odpadu dochází nejčastěji v důsledku tzv. "vyšší moci". Použití zákona o odpadech ve věci povinnosti platit poplatky za ukládání odpadů na skládky (§ 45 a násl.). zejména s ohledem na skutečnost, že se nezjišťuje původce odpadu, by proto bylo absurdní.

(Zdroj: MŽP)