Při řešení problematiky odstraňování odpadů vzniklých v souvislosti s povodněmi se výhradně postupuje podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Tento zákon je speciálním zákonem k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů,...
| Při řešení problematiky odstraňování odpadů vzniklých v souvislosti s povodněmi se výhradně postupuje podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).
Tento zákon je speciálním zákonem k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů, v případě krizové situace. Podle § 29 odst. 4 tohoto zákona - dojde-li za krizového stavu k ohrožení života, zdraví nebo hrozí-li škody velkého rozsahu na majetku nebo životním prostředí, jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny splnit úkoly, které jdou nad rámec opatření uvedených v krizových plánech, pokud jim tyto úkoly uloží hejtman (§ 17), přednosta okresního úřadu (§ 20) nebo orgány obce. Peněžní náhrady vyplácí orgán krizového řízení, který o omezení práv nebo uložení povinnosti rozhodl (v tomto případě by se jednalo o uložení odpadu na příslušnou skládku). Při odstraňování odpadů vzniklých v souvislosti s povodněmi se používá zákon o odpadech pouze podpůrně nebo tam, kde předmětná problematika není krizovým zákonem upravena. Shora uvedený postup orgánu krizového řízení se pak zejména neopírá o zjišťování původce odpadu, nehledě na to, že jej zpravidla zjistit ani nelze. Ke vzniku odpadu dochází nejčastěji v důsledku tzv. "vyšší moci". Použití zákona o odpadech ve věci povinnosti platit poplatky za ukládání odpadů na skládky (§ 45 a násl.), zejména s ohledem na skutečnost, že se nezjišťuje původce odpadu, by proto bylo absurdní. Vzhledem k tomu, že odstraňování odpadů vzniklých v souvislosti s povodněmi je jednou z činností obnovy území postiženého živelní pohromou, může stát poskytnout obcím, které odklízení odpadů fyzicky zajišťují, státní finanční pomoc na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území podle § 2 zákona č. 12/2000 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o státní pomoci při obnově území). Paragraf 29 zákona č. 240/2000 Sb. (4) Dojde-li za krizového stavu k ohrožení života, zdraví nebo hrozí-li škody velkého rozsahu na majetku nebo životním prostředí, jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny splnit úkoly, které jdou nad rámec opatření uvedených v krizových plánech, pokud jim tyto úkoly uloží hejtman (§ 17), přednosta okresního úřadu (§ 20) nebo orgány obce. Paragraf 2 zákona č. 12/2000 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou (1) Došlo-li k narušení základních funkcí území v důsledku živelní nebo jiné pohromy, která je mimořádnou událostí, na základě níž byl vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav (dále jen "pohroma"), může stát poskytnout krajům, obcím, dalším právnickým osobám, s výjimkou právnických osob hospodařících s majetkem státu, a fyzickým osobám (dále jen "dotčené osoby") státní pomoc na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území. (2) Státní pomoc podle odstavce 1 může být poskytnuta, pokud dotčená osoba doloží způsobem stanoveným nařízením vlády podle § 4 odst. 4, že není schopna vlastními prostředky obnovit majetek sloužící k zabezpečení základních funkcí v území. Státní pomoc lze poskytnout až do výše nákladů, jež je nezbytné vynaložit na obnovu majetku poškozeného pohromou nebo na pořízení nového majetku, který bude plnit tutéž základní funkci jako majetek zničený pohromou. (3) Na poskytnutí státní pomoci není právní nárok. Při poskytování státní pomoci podle tohoto zákona se postupuje podle zvláštních zákonů. (4) Státní pomoc na obnovu nebo pořízení téhož majetku poškozeného nebo zničeného určitou pohromou lze poskytnout pouze jednorázově na základě rozhodnutí jednoho z ministerstev určených ve strategii obnovy území [§ 4 odst. 2 písm. c)]. (5) Majetkem sloužícím k zabezpečení základních funkcí v území (odstavce 1 a 2) je majetek ve vlastnictví dotčených osob, který bezprostředně slouží zejména k zabezpečení dopravní obslužnosti, veřejných telekomunikačních a poštovních služeb, zdravotnických, sociálních a školských služeb, bydlení, zásobování vodou, elektrickou energií, plynem, energetickými surovinami, potravinami, léky a krmivy pro živočišnou výrobu, odvádění odpadních vod, likvidace komunálního odpadu.
Zdeňka Bubeníková, ředitelka odboru odpadů Ministerstvo životního prostředí |
