Pro mobilní recyklační linky postačuje jeden souhlas

Souhlas, který vydává orgán kraje v přenesené působnosti, souvisí s paragrafem 14, odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Na základě poznatků Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v ČR (ARSM), která sdružuje 23 firem, se recyklací stavebního odpadu v ČR ve větší míře současnosti zabývá kolem 25 firem a využívá k tomu přibližně 38 recyklačních linek, z nichž takřka 95 % je mobilních.

Nejasnosti

Tato zařízení jsou provozována po část roku svými provozovateli v trvalém působišti, ale po většinu roku se pohybují na řadě lokalit po celé ČR (jedná se přitom jak o recyklaci stavebních odpadů, které shromáždila jiná právnická osoba, tak také o recyklaci spojenou s demolicemi objektů či rekonstrukcemi železničních a silničních komunikací). Na základě průzkumu provedeného ARSM za roky 2000 a 2001 (pro potřeby Ministerstva průmyslu a obchodu, odboru Surovinové politiky) mění každá mobilní recyklační linka v jednom roce přibližně patnáctkrát své působiště.

V roce 2000 bylo těmito linkami zpracováno 2,335 milionu tun inertní stavební sutě, živic a kameniva, v roce 2001 tato hodnota dosáhla 2,72 milionů tun, což představuje více než 5 % množství vytěženého štěrkopísku a kameniva.

Podle zákona 185/2001 Sb. požádali všichni provozovatelé recyklačních linek o zmíněný souhlas příslušný krajský úřad podle místa působiště firmy a umístění recyklačního zařízení. Pro případ recyklace stavebních odpadů v jiných regionech či na území jiných krajů jsou však podle zákona 185/2001 Sb. vyžadovány nové "Souhlasy k provozování zařízení ...", včetně všech příloh daných zákonem.

V řadě případů jednotlivé firmy, provozující mobilní recyklační zařízení, požádaly o vydání souhlasu k provozování zařízení v různých krajích a bylo shledáno, že jednotlivé kraje mají při jejich udělování velmi odlišné přístupy.

Různé výklady zákona

Na jedné straně je přístup, který vychází ze souhlasu vydaného mobilní recyklační lince v místě sídla firmy. Druhý krajní výklad zákona zase říká, že mobilní výjezd recyklační linky téměř není možný, protože pak všechny podmínky ze zákona, jako evidence materiálu, odběry kontrolních vzorků na výluhy, převzetí odpadu, pravidelný monitoring a podobně, nelze při výjezdu linky například na týdenní akci vůbec fyzicky stihnout a provádět. (To by ale vedlo jednoznačně k zániku recyklace stavebních odpadů mobilními linkami, což jistě neměl zákonodárce na mysli, a také je to i v rozporu se zpracovávanými koncepcemi odpadového hospodářství).

Jako neziskové sdružení právnických a fyzických osob má ARSM s recyklací stavebních a demoličních odpadů dlouholeté zkušenosti, a proto v současné legislativní situaci, která velmi komplikuje činnost mobilních recyklačních zařízení, spatřuje přímé ohrožení samotné existence recyklace stavebních odpadů v ČR.

Pro vyjasnění situace požádala ARSM o vyjádření legislativní odbor Ministerstva životního prostředí. Ten ve svém vyjádření ze dne 23. 10. 2002, č.j. 410/3223/02 potvrdil, že "...dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, lze zařízení k využívání, odstraňování, sběru a výkupu odpadů provozovat pouze na základě rozhodnutí kraje, vydaného v přenesené působnosti. Podle § 78 odst. 6 znamená, že v případě mobilních recyklačních zařízení musí jejich provozovatel získat souhlas od všech krajských úřadů, v jejichž obvodu činnost provozuje. Pokud orgán kraje v přenesené působnosti zvolí při rozhodování o udělení souhlasu k provozu mobilního zařízení v obvodu své působnosti tzv. zkrácené řízení, tedy zřejmě využije jako jeden z podkladů souhlas k provozování tohoto zařízení vydaný orgánem kraje v místě sídla firmy, a ve svém obvodu již posoudí např. pouze přijatelnost provozování činnosti v konkrétním místě svého obvodu, nebude to v rozporu s právními předpisy a z hlediska požadavků praxe jej legislativní odbor MŽP může doporučit." (Konec citace.)

Je přirozené, že udělování souhlasu je plně v kompetenci jednotlivých krajských úřadů, nicméně výše uvedené stanovisko MŽP by mělo napomoci podstatnému snížení administrativní náročnosti vyřizování souhlasu jak ze strany jednotlivých provozovatelů mobilních recyklačních linek, tak i krajských úřadů.

doc. Ing. Miroslav Škopán, CSc.,

prezident Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v ČR