Úniky cizorodých látek při povodni a jejich likvidace

Společnost Dekonta zasahovala během povodní v srpnu 2002 u osmnácti případů týkajících se úniku nebezpečných látek. Hlavními důvody havarijních výjezdů byly úniky ropných látek, vzorkování neznámých látek nebo posouzení kontaminované lokality s odbornou konzultací pro HZS.

Časová náročnost jednotlivých zásahů se velmi různila: na odčerpávání LTO ze sklepů nebo vzorkování neznámé látky bylo obvykle třeba dvě hodiny a průměrná doba havarijního zásahu byla čtyři dny. Sanace vodní elektrárny Štěchovice však trvala 22 dní.

Obecně je řešení povodňové havarijní události v průmyslových podnicích ovlivněno třemi základními faktory. Prvním z nich jsou vstupní podmínky: vznik povodňové situace a její rozsah, připravenost zasaženého průmyslového zařízení (kvalita zpracování a uvedení do života zák. 353/1999 Sb., povodňové plány, aktuální bilance cizorodých látek - množství, zabezpečení, připravenost ochranných prostředků, vyspělost vlastních kapacit (vodohospodář, JPO apod.)

Důležité je rovněž vyhodnocení havarijní situace: vyhodnocení situace řídícími pracovníky, schopnost přijímat nestandardní řešení v nestandardních situacích, podpora státních orgánů. Jako další je nutné řešit nápravná opatření: rozsah nasazení složek IZS a odborných firem, zvolené metody havarijního zásahu, preventivních opatření zabraňujících dalším škodám a následných sanačních prací.

Pohyb nebezpečných látek

Při povodni migrovaly uvolněné nebezpečné látky jedním ze tří možných způsobů. Látky rozpustné ve vodě migrují jako roztoky. Vzhledem k ohromnému množství protékající vody došlo většinou ke značnému naředění těchto látek, a tedy ke snížení nebezpečnosti.

Plynné látky unikaly do vnějšího ovzduší. Aktivní opatření po úniku plynů (příkladem může být chlor) jsou problematická.

Kapaliny nerozpustné nebo jen omezeně rozpustné ve vodě, s měrnou hmotností nižší než má voda (LNAPL) a ropné látky migrují jako kapalná fáze plovoucí na hladině vody a částečně v roztocích. K únikům ropných látek docházelo nejčastěji po proniknutí povodňové vody do otevřených nebo poškozených zásobníků, odkud byly ropné látky vytlačeny. Podle předběžných odhadů došlo u většiny těchto uniklých látek k transportu, rozpuštění a naředění v záplavové vodě. V některých případech ovšem byly ropné látky akumulovány v klidných zátokách, ohraničených prostorech, budovách a kanalizačních systémech.

Příklad 1 - Únik skladovaných motorových olejů do kanalizačního řadu v Lovosicích

Stoupající hladina rozvodněného Labe vyplavila v srpnu 2002 z nezajištěných zásobníků několik tisíc litrů upotřebených motorových olejů v areálu autoservisu v Lovosicích. Poté došlo ke kumulaci těchto látek v přilehlém průmyslovém areálu. Při následném poklesu hladiny pronikly oleje kontrolními šachtami do kanalizace, která ústí do řeky Labe. Oleje byly zachyceny ve spodní části kanalizace díky zvýšené hladině. Ojedinělé výskyty filmu ropných látek byly zjištěny místními rybáři. Při následném průzkumu lokality byla odhalena masivní akumulace oleje ve spodním úseku kanalizace. Veškeré sanační práce bylo potřeba provést do okamžiku, než hladina v řece poklesne pod úroveň kanalizačního vyústění. V takovém případě by došlo k rozsáhlé kontaminaci přilehlého úseku Labe. Ihned byly instalovány preventivní norné stěny před vyústění kanalizace. Kontaminovaný úsek potrubí byl zajištěn nafukovacími vaky a uniklý produkt byl odčerpán.

Příklad 2 - Únik olejů z průmyslového areálu do obytné zóny Strakonice -Barvínkov

Již během první povodňové vlny 8. 8. 2002 došlo k rozvodnění Svaryšovského potoka do průmyslového areálu strojírenského podniku ve Strakonicích. Voda pronikla do výrobních a skladovacích hal a vyplavila blíže neurčené množství různých druhů olejů. Oleje se posléze akumulovaly v obytné zóně Barvínkov, která je ohrazena železničním náspem a protipovodňovou bariérou. Výsledkem byla kontaminace plochy tvaru trojúhelníku o rozměrech 300 x 300 x 260 m. Většinou šlo o zahrady a dvory, ale i sklepní prostory budov. Situace byla řešena strojovou a ruční selektivní odtěžbou kontaminovaných zemin a následnou aplikací biopreparátu. Kontaminované studny byly čištěny hydrofobními sorbenty a tlakovou vodou.

Podobná situace s menším plošným rozsahem kontaminace byla řešena na lokalitě Roztoky u Prahy - Tiché údolí. Zde došlo k úniku LTO z nadzemních nádrží určených pro domácí vytápění.

Sanace chemických podniků

Na základě zkušeností z prováděných sanačních prací bylo možno porovnat průběh řešení krizové situace v jednotlivých průmyslových podnicích. Příkladem mohou být případy tří sanovaných chemických továren, zachycené v tabulce.

Během letošních povodní se potvrdilo, že činnosti zabraňující únikům nebezpečných látek lze účinně provádět pouze před příchodem povodňové vlny (preventivní opatření, evakuace nebo zabezpečení látek). V okamžiku nastoupání hladiny vody do průmyslového areálu je většina činností technicky neproveditelná. Ve fázi vysoké hladiny je možno do určité míry monitorovat situaci a připravovat případné sanační práce.

Petr Mothejl, Jakub Kanta

Dekonta, a. s., Praha