Povinnost dovozců zabalených výrobků doložit, že zaplatili za zpětný odběr, byla ze zákona o obalech zřejmá už od počátku roku 2002. Zákon se týká všech dovozců, kteří dovážejí obaly na území ČR. Obalová legislativa je kompatibilní s Evropskou unií, proto u nás platí stejné postupy, jako například...
| Povinnost dovozců zabalených výrobků doložit, že zaplatili za zpětný odběr, byla ze zákona o obalech zřejmá už od počátku roku 2002.
Zákon se týká všech dovozců, kteří dovážejí obaly na území ČR. Obalová legislativa je kompatibilní s Evropskou unií, proto u nás platí stejné postupy, jako například v Německu -tam musí český vývozce být zaregistrován a platit poplatky za zpětný odběr do německého Duálního systému. Nepřipravení dovozci Když však začali celníci úderem 1. července doklad o registraci skutečně vyžadovat, ukázalo se, že většina dovozců na to není při-pravena. Nebyli zapsaní do seznamu MŽP, ani se nestali účastníky sdruženého plnění, které zatím provozuje pouze autorizovaná obalová společnost Eko-kom, a. s. Dr. Martina Vrbová ze společnosti Eko-kom na ten den vzpomíná: "Celníci, kteří mají výkon státní správy v oblasti kontroly zákona o obalech, vzali svůj úkol vážně. Prvního července začali zastavovat kamiony na hranicích a kontrolovat. Od rána u nás drčely telefony dovozců, kteří se chtěli okamžitě zapsat do sdruženého plnění. Nevolali však jenom nám, stejný nápor zaznamenalo také ministerstvo." Na počátku kontrol docházelo až ke kuriózním situacím, zejména když nebylo jasné, co je vlastně obal. Celníci za něj například považovali i cisternu nebo big-bagy se směsí manganu, který se celý stává součástí vsázky do vysokých pecí. Nyní už k takovým přehmatům nedochází, přesto však otázku, co je obal, není vždy jednoduché vyřešit. Rozhoduje o tom Ministerstvo průmyslu a obchodu, kde má tuto otázku v kompetenci několika úředníků zavalených prací. Administrativa Skokové zvýšení počtu žádostí o registraci vyvolalo hlavně administrativní potíže. Aby povinná osoba mohla vstoupit do sdruženého plnění, musí projít procesem, který trvá za běžných okolností asi týden. Když se najednou nahrnulo několik tisíc povinných osob, administrativní proces se prodloužil, přestože bylo přijato několik brigádníků. "Abychom dovozcům vyšli vstříc, dohodli jsme s celní správou, že osobám, které s námi zahájí jednání, vystavíme potvrzení," pokračuje Dr. Vrbová. "Na jeho základě je pak celníci pouštěli do republiky. Celní správa s postupem souhlasila a fungovalo to tak až do konce září. Takové potvrzení dosud některým celnicím postačuje, jiné zvolily zase tvrdý přístup." Firmy, které mají uzavřené sdružené plnění, zaplatí zálohu za obaly uvedené na trh a do oběhu na základě vstupního výkazu. Dostávají od Eko-komu identifikační číslo, kterým se prokazují v rámci sdruženého plnění. Tento postup brání, aby se za obal nezaplatilo podruhé. Seznam zaregistrovaných povinných osob je také přístupný na webu (www.ekokom.cz) a dostává ho jako informační zdroj ministerstvo. Zaregistrování do sdruženého plnění stojí 2800 Kč, z toho jsou 2000 Kč odváděny do Státního fondu životního prostředí. "Povinné osobě je podle tonáže dovezených obalů vyměřen konkrétní poplatek," pokračuje Dr. Vrbová. "Bohužel zákon o obalech nemá zavedenu dolní hranici pro hmotnost obalů. Když firma doveze jednou za rok půl kila obalů, musí vést agendu a zaplatí vedle jednorázového registračního poplatku také poplatek za obaly, který nemusí být vyšší než třeba 20 korun. Proto by bylo vhodné zákon o obalech v tomto bodě novelizovat. Přes počáteční zmatky se podle mého názoru velmi zvýšilo povědomí a prosazení zákona o obalech." -jhm - |
