Seznamy priorit pro odstraňování starých zátěží

Při vytváření prvního regionálního seznamu priorit v letech 1998 až 2000 se na přípravě přehledů lokalit podílely územní odbory MŽP a oblastní inspektoráty ČIŽP ve spolupráci s okresními úřady. Do seznamu byly zařazeny ty lokality, u nichž je odstranění starých ekologických zátěží prioritní, a to bez ohledu na to, existuje-li v současné době pro jejich odstranění zdroj financování. Poté následovalo zhodnocení rizikovosti zátěží v jednotlivých lokalitách. Aby bylo možné dosáhnout srovnatelných výsledků, bylo použito pět kritérií s postupně klesající vahou:

prokázané nebo pravděpodobné ohrožení zdroje pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva,

prokázané nebo pravděpodobné ohrožení zdroje pitné vody pro lokální zásobování obyvatel,

nebezpečnost kontaminace -chemický typ znečištění,

rozsah kontaminovaného území, počet zasažených podniků, hromadné znečištění areálů či průmyslových zón,

migrovatelnost -geologické a hydrologické podmínky v lokalitě.

Výsledný index byl stanoven součtem bodového hodnocení (od 1 do 10) jednotlivých kritérií po vynásobení vahou kritéria.

Podklad pro rozhodování

Tyto seznamy byly předány k dispozici Fondu národního majetku, který s nimi pracuje při uzavírání a naplňování ekologických smluv na vypořádání ekologických závazků vzniklých před privatizací. FNM na ně bere zřetel při přípravách výběrových řízení na dodavatele analýz rizika či sanačních prací.

Pro potřeby širší veřejnosti byl seznam poprvé zveřejněn v roce 2000. Vzhledem k ukončení práce okresních úřadů byla v průběhu loňského roku prováděna aktualizace tohoto regionálního seznamu. Plná verze seznamu je nyní k dispozici na webové stránce MŽP (www.env.cz/env.nsf). Obsahuje také údaje o majetkoprávních poměrech v podniku (pokud jsou známy) a údaje o ukončení sanace: v tom případě je priorita snížena na hodnotu 1.

Regionálně členěný seznam priorit pro odstraňování starých zátěží zaznamenává přes 800 lokalit. Nejvíce je jich v Jihočeském a Středočeském kraji. Naopak minimum (šest lokalit) je uvedeno v kraji Karlovarském.

Prohlídkou seznamů zjistíme, že mezi lokalitami s nejvyšší prioritou, tedy teoreticky nejhorší zátěží, nefigurují tak oblíbené mediální kauzy, jako je skládka Chabařovice nebo skládky Chemopetrolu v severních Čechách, jejichž priorita se pohybuje mezi 3-4. Podobně jsou na tom věhlasné laguny Ostrama, jejichž priorita je 7,75. Absolutně nejvyšší "známku" získala zátěž v Kovo Bzenec (rovných 10), prioritu přesahující hodnotu 9 však nalézáme prakticky ve všech krajích.

Důsledná inventura

Na okolnosti vytváření regionálního seznamu jsme se zeptali Ing. Jaroslava Zimy, ředitele odboru ekologických škod Ministerstva životního prostředí: "Při vytváření tohoto seznamu jsme chtěli udělat důslednou inventuru všech lokalit s nutností sanace v daném regionu. O zařazení nerozhodovalo, zda tam probíhá sanace, či ne. Některé lokality mají ekologickou smlouvu s FNM a čeká se na výběrové řízení na zhotovitele sanace. Někde probíhá analýza rizika a bude sanace, někde se jen eviduje znečištění a ekologická smlouva s FNM nebude uzavřena, protože není znám nabyvatel, a situaci bude třeba řešit z jiných finančních zdrojů."

Na otázku, zda jsou v seznamech zařazeny všechny problematické lokality, říká Ing. Zima: "Řekl bych, že je tam všechno, o čem se ví. Samozřejmě se v průběhu zpracovávání můžeme přijít na nová zjištění, někde inspekce vůbec nemusí mít informace o úniku znečištění. Ale seznam se bude po dvou letech znovu aktualizovat, je to reálné a potřebné."

Aby mělo ministerstvo k dispozici čerstvé údaje, snaží se dostat do smluv se zhotovitelem, aby dodával data o sanaci do databáze SESEZ, spravované MŽP. Jelikož období, po které se shromažďují a vyhodnocují informace, je poměrně dlouhé, dochází v místě často ke změně situace. "Sanace postupuje, na mnoha lokalitách se projevují procesy přirozené atenuace, tj. přirozené biodegradace znečišťujících látek. I proto je třeba dělat aktualizace údajů," podotýká Ing. Zima.

Z tabulek v seznamu je zřejmé, že často není jasné, kdo je nyní majitelem areálu se znečištěním. "S tím bývají poměrně problémy," říká Ing. Zima. "FNM má například uzavřenou ekologickou smlouvu, ale v místě žádná sanace neproběhla, protože se radikálně změnily poměry v podniku. V takových případech musí inspekce šetřit, co se vlastně udělalo a na základě toho se rozhodujeme spolu s FNM, zda smlouvu ukončit nebo aktualizovat."

Seznam slouží Fondu národního majetku jako podklad pro další aktivity. "My tímto seznamem FNM doporučujeme, aby se podle nich řídili při rozhodování o jednotlivých sanacích. Lokality s vysokou prioritou by při sanacích měly mít přednost oproti těm, které se musí odstranit, ale nemají tak vysokou prioritu."

-jhm -