Nespalovací technologie pro dezinfekci/sterilizaci nemocničních odpadů mohou být klasifikovány podle různých hledisek - typu zpracovávaných odpadů, velikosti, ceny atd.Z hlediska procesů dekontaminace nemocničního (infekčního) odpadu mohou být rozděleny do čtyř kategorií: nízko-termické procesy,...
Nespalovací technologie pro dezinfekci/sterilizaci nemocničních odpadů mohou být klasifikovány podle různých hledisek - typu zpracovávaných odpadů, velikosti, ceny atd.
Z hlediska procesů dekontaminace nemocničního (infekčního) odpadu mohou být rozděleny do čtyř kategorií: nízko-termické procesy, chemické procesy, iradiační procesy, biologické procesy
Většina nespalovacích technologií pro dekontaminaci nemocničního odpadu spadá do prvních dvou kategorií - nízko-termických a chemických procesů. Jako doplněk k uvedeným technologiím se používají tzv. mechanické procesy, které nedezinfikují odpad, ale slouží k mechanické úpravě odpadů a redukci objemu.
Termické procesy
Termické procesy ničí patogenní zárodky v odpadu pomocí působení tepla. Tato kategorie je dále rozdělena na nízko-, středně-a vysoce termické procesy. Toto členění je nutné, neboť fyzikální a chemické procesy se podstatně liší u jednotlivých kategorií.
Nízko-termické procesy jsou takové, které využívají tepelnou energii k dekontaminaci odpadů, avšak při teplotách, které nezpůsobují chemické štěpení molekul nebo nezpůsobují spalování či pyrolýzu odpadů. Teplota působení nízko-termických procesů se udává mezi 93-177 °C. Základními principy nízko-termických technologií jsou působení páry nebo suchého tepla. Působení horké páry je základním principem autoklávů. Mikrovlnná dezinfekce/sterilizace je v principu také působení páry, protože dezinfekce probíhá působením vlhkého tepla a páry, která se vytváří působení mikrovln. Při použití suchého tepla není přidávána žádná voda či pára. Odpad je zahříván buď pomocí kondukce, přirozeným nebo umělým prouděním horkého vzduchu nebo pomocí tepelné radiace využívající infračervené zářiče jako zdroj tepla.
Středně termické procesy probíhají při teplotách mezi 177-370 °C a zahrnují chemické štěpení organického materiálů. Středně termické procesy jsou poměrně nové technologie, patří k nim například reverzní polymerace využívající vysoce intenzivní mikrovlnou energii a tepelná depolymerizace využívající teploty a vysokého tlaku.
Vysokotermické procesy probíhají mezi 540-8300 °C a patří sem spalovny odpadů, pyrolýzní a zplynovací jednotky a "plasma arc" technologie.
Modernější autoklávy zahrnují vakuování, kontinuální plnění, drcení, promíchávání odpadů, vysoušení, chemické působení a/nebo lisování. Procesy založené na působení suchého tepla nepoužívají vodu či páru. Některé zahřívají odpady při použití nuceného proudění horkého vzduchu nebo s pomocí tepelného zářiče.
Většina nízko-termických technologií je rozšířena v USA. Tyto technologie se však začínají uplatňovat i v Evropě.
Chemické procesy
Tyto postupy používají desinfekční činidla v procesech, které zahrnují drcení a promíchávání odpadů, aby došlo k dostatečnému kontaktu odpadů s dezinfekčními činidly. Až do nedávné doby se používaly hlavně technologie založené na působení sloučenin chloru. Nicméně existují kontroverzní názory ohledně dlouhodobého negativního působení na životní prostředí, speciálně chlornanů v odpadních vodách. Mezi metody založené na působení činidel nepoužívajících sloučenin chloru patří například systémy Steris EcoCycle10 (kyselina peroxyoctová), Lynntech (plynný ozon), Delphi MEDETOX CerOx (využívající kovy jako katalyzátory) či WR (využívající louhů k hydrolýze tkání v zahřívané nádrži z nerezové oceli).
Iradiační procesy
Tyto postupy zahrnují působení elektronů, Cobalt 60 nebo UV záření. Tyto metody vyžadují práci v zakrytém prostoru, aby se zabránilo expozici pracovníků. Působení elektronů (electron beam irradiation) používá proud elektronů s vysokou energií, které způsobují zneškodnění mikroorganismů v odpadech působením chemického štěpení a narušení buněčných stěn. Účinnost destrukce patogenů závisí na dávce elektronů a na hustotě odpadu. Iradiace nemění fyzickou strukturu odpadu a je zapotřebí drtiče nebo jiného rozmělňovacího zařízení, aby odpad byl nerozpoznatelný.
Biologické procesy jsou poměrně nové a využívají enzymů, které rozkládají organickou hmotu. Pouze několik technologií pro úpravu nemocničních odpadů je založeno na biologických procesech.
Širší kontext
Před výběrem jakékoli nespalovací technologie je potřeba pohlížet na infekční odpad v širším kontextu. Základním elementem by měla být snaha minimalizovat odpad, třídit ho tak, aby do jednotlivých kontejnerů/sběrných nádob přicházel pouze definovaný odpad. V ČR se uvádí množství nebezpečného nemocničního odpadu zhruba okolo 18 %, přičemž naprostou většinu tvoří odpad infekční. Zbytek představuje běžný komunální odpad, který lze z větší části znovu využít. Při zavedení účinného programu snižování množství a separace lze podle některých údajů minimalizovat množství infekčního odpadu v nemocnicích až na 3-5 %. Snižování množství odpadů, jejich důsledná segregace, náhrada produktů, způsobu použití či technologií je tedy základním principem pro šetrné nakládání s nemocničními odpady.
MUDr. Miroslav Šůta
