Ze zákona o prevenci závažných havárií plynou pro právnické a fyzické osoby, jež manipulují s nebezpečnými látkami, určité základní povinnosti.Problematika prevence průmyslových havárií je v České republice řešena zákonem č. 353/1999 Sb. (Zákon o prevenci závažných havárií). Zákon je doplněn...
Ze zákona o prevenci závažných havárií plynou pro právnické a fyzické osoby, jež manipulují s nebezpečnými látkami, určité základní povinnosti.
Problematika prevence průmyslových havárií je v České republice řešena zákonem č. 353/1999 Sb. (Zákon o prevenci závažných havárií). Zákon je doplněn několika prováděcími předpisy -nařízením vlády č. 6/2000 Sb a vyhláškami č. 7/2000, č. 8/2000 Sb a č. 383/2000 Sb.
Vyhláška č. 8/2000 Sb. je zásadní legislativní normou pro provozovatele zařízení, kteří jsou dle zákona povinni zpracovat bezpečnostní dokumentaci.
Zákon o prevenci závažných havárií úzce souvisí se zákonem o chemických látkách (zák. č. 157/1998 Sb ve znění pozdějších předpisů) a jeho prováděcími předpisy -nařízením vlády č. 25/1999 Sb. (novelizované nařízením vlády č. 258/2001 Sb.). Toto nařízení vlády má zásadní význam pro rozhodnutí, zda zařízení, ve kterém se nakládá s chemickou látkou nebo přípravkem, bude zařazeno pod agendu zákona o prevenci závažných havárií.
V nařízení vlády č. 25/1999 Sb. je určen postup pro určení vlastností a klasifikaci nebezpečných látek (přiřazení tzv. R-vět). Například amoniak rozpuštěný ve vodě s koncentrací větší než 25 % má vlastnosti označené R34, R50 a proto je, z hlediska zákona o prevenci závažných havárií, klasifikován jako nebezpečná látka. Roztoky amoniaku s koncentrací menší než 25 % mají vlastnosti označené R34, popř. R36/37/38. Nejsou tedy, z hlediska zákona o prevenci závažných havárií, považovány za nebezpečné látky a působnost zákona se na tyto roztoky nevztahuje!
Provozovatelé zařízení
Zákon o prevenci závažných havárií definuje povinnosti provozovatelů objektů, ve kterých jsou umístěny nebezpečné látky, a upravuje výkon státní správy na úseku prevence závažných havárií. Zákon se nevztahuje na skládky odpadů, silniční, železniční, leteckou a vodní dopravu, vojenská zařízení a na další činnosti.
Provozovatel zařízení, ve kterém se manipuluje s látkami, jenž jsou klasifikovány jako nebezpečné, musí zařadit objekt nebo zařízení do příslušné skupiny (podle § 3 a § 6 zákona).
Pokud se provozovatel podle postupu, který je uveden v příloze 1 zákona, nezařadil do žádné skupiny, pak má povinnost provést protokolární záznam a ten na vyžádání předložit kontrolním orgánům.
Provozovatel, který se zařadil do skupiny A, je povinen zpracovat Oznámení o zařazení objektu nebo zařízení do skupiny a Bezpečnostní program.
Pokud se provozovatel zařadil do skupiny B, pak navíc zpracovává Bezpečnostní zprávu, Vnitřní havarijní plán a Podklady pro vnější havarijní plán. Tyto dokumenty se předkládají krajskému úřadu k archivaci (Oznámení, Vnitřní havarijní plán) či k posouzení (Bezpečnostní program, Bezpečnostní zpráva).
Pro stávající objekty byl termín zpracování dokumentace 29. 1. 2001. Pro nové objekty musí být Oznámení, Bezpečnostní program a Bezpečnostní zpráva předložena s návrhem na zahájení územního řízení. Vnitřní havarijní plán musí být předložen 6 měsíců před uvedením do zkušebního provozu a Podklady pro vnější havarijní plán 6 měsíců před zahájením užívání objektu. Provozovatel je povinen veškerou předkládanou dokumentaci aktualizovat. Podle poslední zveřejněné výroční zprávy České inspekce životního prostředí (ČIŽP) je v České republice 66 provozovatelů zařazených do skupiny B a 85 provozovatelů zařazených do skupiny A.
Provozovatel zařízení, zařazeného do skupiny A nebo B, je povinen do 100 dní po schválení bezpečnostní dokumentace uzavřít pojištění odpovědnosti za škody. Výše pojistné částky musí odpovídat rozsahu možných škod vyjádřených v bezpečnostní dokumentaci.
Účast veřejnosti
Zákon dále definuje účast veřejnosti při projednávání Bezpečnostního programu, Bezpečnostní zprávy a Vnějšího havarijního plánu. Veřejnost má právo nahlížet a písemně se vyjadřovat k výše uvedeným dokumentům. Proto má provozovatel možnost vypustit, z výtisku, do kterého bude umožněno veřejně nahlížet, údaje, jejichž zveřejnění by mohlo vést k vyzrazení obchodního tajemství.
ČIŽP je ze zákona pověřená provádět kontroly, jež jsou zaměřeny na posouzení opatření přijatých k prevenci závažných havárií a vhodnost represivních prostředků minimalizujících možné následky. Kontroly provozovatelů zařazených do skupiny B se provádí minimálně jednou za rok, provozovatelů zařazených do sk. A minimálně jednou za tři roky. Kontroly jsou prováděny ve spolupráci s Inspektorátem bezpečnosti práce, HZS, krajským úřadem a dalšími orgány státní správy.
Obsah dokumentů
Provozovatel objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny A nebo B vypracovává bezpečnostní program prevence závažné havárie. Ten systematicky řídí všechny činnosti, které mohou snížit riziko závažné havárie. Problematika bezpečnostní dokumentace je velmi rozsáhlá a vlastním zpracováním se zabývají týmy specialistů měsíce.
Struktura Bezpečnostního programu je uvedena v § 7 zákona a v příloze 2 vyhl. č. 8/2000 Sb. Na základě zkušeností z praktického zpracování bezpečnostní dokumentace, lze konstatovat, že je výhodné, aby struktura Bezpečnostního programu sledovala prvky EMS. Nedílnou součástí Bezpečnostního programu je hodnocení rizik závažné havárie. Tato problematika však dosud není dostatečně legislativně upravena. Ve zpracované dokumentaci jednotlivých provozovatelů je pak možné nalézt komplexní kvantitativní analýzy rizika tak, jak jsou aplikovány v energetice (jaderné elektrárny), ale i jednoduché analýzy rizika založené na aplikaci jedné relativní metody hodnocení rizika. Je třeba zdůraznit, že finanční zátěž provedení komplexní kvantitativní analýzy rizika je neúměrně vysoká.
Komplexní analýza rizika by se měla skládat z pěti základních kroků:
Identifikace a priorizace zdrojů rizika vhodnou metodou (TEC-DOC 727 dle IAEA, Dow Index, Výběrová metoda dle TNO apod.).
Stanovení scénářů průběhu havarijních událostí (HAZOP a další metody).
Stanovení pravděpodobnosti jednotlivých definovaných havarijních událostí (ETA, FTA, generická data).
Stanovení následků havárií vůči zdraví a životům občanů, hospodářským zvířatům, majetku a životnímu prostředí (Effect, Damage popř. jiný vhodný software).
Stanovení a hodnocení rizika, vč. posouzení stávajících a navržených preventivních opatření.
Bezpečnostní zpráva musí obsahovat popis zabezpečení zdrojů rizika a zajištění prevence závažných havárií. Struktura Bezpečnostní zprávy je uvedena v § 8 a § 9 zákona a v příloze 3 vyhl. č. 8/2000. Sb.
Ve Vnitřním havarijním plánu musí být, mimo jiné, popsán způsob zvládání možných havárií a způsob zajištění havarijní připravenosti. Struktura Vnitřního havarijního plánu je uvedena v § 11 zákona a v příloze 4 vyhl. č. 8/2000. Sb.
Vnější havarijní plán zpracovává příslušný krajský úřad. Provozovatelé zpracovávají pouze Podklady pro vnější havarijní plán tak, jak je uvedeno v § 12 zákona a v příloze 5 vyhl. č. 8/2000 Sb.
Uplatnění evropské legislativy
Posláním zákona č. 353/1999 Sb. mělo být zavedení požadavků Council Directive 96/82/EC (tzv. Direktivy SEVESO II) do české legislativy. Zákon se však podstatně odchyluje od požadavků směrnice. V některých aspektech je přísnější, v jiných benevolentnější. Mezi zásadní nesrovnalosti patří povinnost povinného pojištění dle § 4 a nevyřešená problematika analýz rizika podle § 5. Lze konstatovat, že daná zpřísnění zcela jistě nepřispívají ke konkurenceschopnosti českého průmyslu vzhledem k Evropské unii. I chystaná novelizace zákona má vést opět k zpřísnění nad rámec SEVESO II (rozšíření seznamů látek, které determinují zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B a další změny).
Ing. Eva Laštovičková,
specialista na ekologii
a prevenci průmyslových havárií
Základní právní předpisy
- Zákon č. 353/199 Sb. ze dne 9. prosince 1999 o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů.
- Council Directive 96/82/EC of 9 December 1996 on the control of major-accident hazards involving dangerous substances. Official Journal of the European Communities 1997.
- Vyhláška č. 8/2000 Sb stanovuje zásady hodnocení rizik závažné havárie, rozsah a způsob zpracování bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy, zpracování vnitřního havarijního plánu, zpracování podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu a rozsah a způsob informování určených veřejnosti a postup při zabezpečování informování veřejnosti v zóně havarijního plánování.