Nakládání s kaly z čistíren komunálních odpadních vod

V souvislosti s naším vstupem do Evropské unie bude nezbytné přijmout a realizovat četné environmentální směrnice Unie, včetně směrnic o ochraně povrchových vod.Legislativa EU v oblasti ochrany vod je velmi rozsáhlá a tvoří ji několik desítek dokumentů ve formě směrnic a rozhodnutí rady. Z našeho...

V souvislosti s naším vstupem do Evropské unie bude nezbytné přijmout a realizovat četné environmentální směrnice Unie, včetně směrnic o ochraně povrchových vod.

Legislativa EU v oblasti ochrany vod je velmi rozsáhlá a tvoří ji několik desítek dokumentů ve formě směrnic a rozhodnutí rady. Z našeho pohledu je velmi významná Směrnice Rady EHS 91/271/ ze dne 21. 5. 2001 týkající se čištění městských odpadních vod. Důsledkem její akceptace je nutnost výstavby čistíren odpadních vod v obcích s počtem obyvatel větším než 2000 v termínu do 31. 12. 2005.
Současně je nezbytné provést modernizace čistíren stávajících, které svými parametry či kapacitou nevyhovují současným požadavkům na čištění komunálních odpadních vod. S výstavbou čistíren odpadních vod je v převážné většině případů spojena i výstavba či rekonstrukce kanalizačních sítě. Tyto kroky nelze v našich podmínkách uskutečnit bez čerpání příspěvků z dotačních fondů EU.
Důsledkem výstavby čistíren odpadních vod u nás je zvýšení produkce kalů z čištění těchto vod. V článku 14 citované směrnice je uloženo využívat kal vznikající čištěním odpadních vod všude tam, kde je to na místě. V případě zneškodňování musí použité způsoby minimalizovat nepříznivé účinky na životní prostředí. Způsoby nakládání s kaly, jejich využívání či zneškodňování proto nabývají v současné době na aktuálnosti.
Legislativa
Pojem kal z čistíren komunálních odpadních vod a pojmy související jsou definovány v naší legislativě v zákoně č. 185/2001 Sb., o odpadech, a to v § 32. Další definici pojmu kal je možno nalézt ve vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 428/ 2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, a to v § 16 písmeno j). Obě definice se doplňují a vytvářejí tak právně-technický popis pojmu.
Jako odpad je kal z čištění komunálních odpadních vod specifikován vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů a Seznam nebezpečných odpadů. V Katalogu odpadů je kal zařazen pod katalogové číslo 19 08 05 s označením kal z čištění komunálních odpadních vod. V Seznamu nebezpečných odpadů se nevyskytuje, i když může vykazovat nebezpečnou vlastnost H 9 -infekčnost, uvedenou ve vyhlášce Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví č. 376/ 2001 Sb. o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.
Vzhledem k objemu produkce a obsahu využitelných látek je kal z čištění komunálních odpadních vod vhodný k použití na zemědělských půdách k obnovení deficitu živin a organických látek. Je využíván jako jedna ze vstupních surovin pro bioremediační technologie, jako je například kompostování a výroba umělých rekultivačních zemin. Okrajově se kal z čištění komunálních odpadních vod využívá v keramickém průmyslu pro zlepšení porozity některých pálených výrobků.
Zneškodňování kalů, které nelze využívat, se provádí převážně uložením na skládky typu S-OO. Tímto způsobem však mohou být zneškodněny pouze kaly odvodněné.
V legislativě ES jsou požadavky pro použití kalů na zemědělské půdě zakotveny ve směrnici Rady 86/278/EHS z 12. 6. 1986, o ochraně životního prostředí, a to zejména půdy, jsou-li splaškové kaly používány v zemědělství. V současné době je připravena novela této směrnice.
Zemědělství
V České republice se použití čistírenských kalů v zemědělství řídí vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 382/2001, o použití upravených kalů na zemědělské půdě. Pojem upravený kal je definován v § 32 písmeno b) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Cílem úpravy kalů je výrazné snížení obsahu patogenních organismů v kalech tak, aby kal používaný na zemědělských půdách vyhovoval mikrobiologickým kriteriím uvedeným v příloze číslo 4 k této vyhlášce (přípustné množství termotolerantních koliformních bakterií, enterokoků, Salmonell sp.). Nedílnou podmínkou použití kalů na zemědělské půdě je i splnění mezních hodnot koncentrací vybraných rizikových látek a prvků uvedených v Příloze č. 3. (jedná se o vybrané toxické kovy, organicky vázané halogeny -AOX a polychlorované bifenyly - PCB). Před prvním použitím kalů a dále v desetiletých obdobích je nutno provést monitoring půd, který zajišťuje a hradí původce kalů.
Za úpravu kalů, vedoucí ke snížení obsahu patogenních organismů, lze považovat hygienizaci kalů vápněním, termofilní stabilizaci kalů, či kombinaci obou postupů. Detailně je problematika úpravy kalů rozvedena v návrhu novely směrnice 86/278 EHS - návrh novely z 27. 3. 2000.
Z praxe je zřejmé, že většina upravených kalů splňuje bezprostředně po úpravě dané hygienické požadavky a vyhovující je i obsah vybraných toxických kovů. Problematickými kovy z hlediska jejich obsahu mohou být zinek a rtuť, a to zejména u kalů z ČOV velkých aglomerací.
Kompostárny
Široké využití kalů z čistíren odpadních vod s ohledem na deficit průmyslových hnojiv v zemědělství nabízí kompostárny. Pro výrobu, zkoušení dodávání a užívání kompostů vyráběných průmyslovým způsobem platí ČSN 46 77 35 průmyslové komposty.Při registraci kompostu jako organického hnojiva je nezbytné postupovat podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech. Dávkování kalů do zakládek kompostů je však vždy individuální a obvykle nepřekročí 1/4 objemu zakládky. Vychází z receptur dané kompostárny a z povahy dalších surovin používaných v zakládkách. Obsah čistírenských kalů v kompostu však někdy bývá důvodem odmítavého stanoviska odběratele k výrobku. Toto stanovisko je s ohledem na zkoušky prováděné při registraci kompostu jako organického hnojiva zcela neopodstatněné.
Termické využití kalů z čištění komunálních odpadních vod se řídí obsahem sušiny a emisními limity spalin. Tento způsob využití se v Česká republice vyskytuje snad jen ojediněle. O termickém využití kalů lze hovořit pouze u kalů které jsou před spalování vysušeny a sušení je vždy technologií energeticky náročnou. Pouze špičkové projekty využívají k sušení kalů energie ze spalování plynů uvolněných v procesu technologie čištění komunálních vod.
Využívání kalů v keramickém průmyslu a využití kalů při výrobě umělých rekultivačních zemin podléhá režimu mařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky.
Skládkování kalů pak podléhá režimu zákona číslo č. 185/2001 Sb., o odpadech a vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.
Současné legislativní a praktické trendy v nakládání s odpady vedou k využívání odpadů. Odpad musí být zneškodněn v případě, kdy jej nelze využít.
Kaly z čištění komunálních odpadních vod lze využívat a po vhodné úpravě mohou sloužit jako zdroje minerálních živin a organických látek v zemědělství.
Jaroslav Šubert,
LABTECH, spol. s. r. o., Brno