"Jsou občané, kteří odpad důsledně třídí, ale naproti tomu jsou tací, které způsob odstraňování odpadů vůbec nezajímá," říká Pavel Zdrálek, pracovník úseku odpadového hospodářství a ochrany ovzduší Magistrátu města Opavy.
Legislativa zcela jednoznačně stanoví povinnost třídit odpady - z toho také vychází obecně závazná vyhláška statutárního města Opavy. Problém je v neochotě určitého procenta občanů města třídit odpady a za tímto účelem vyhledávají různé výmluvy - neví údajně, jak nakládat s odpady, přestože jsou o tom každoročně opakovaně informováni. Údajná vysoká donášková vzdálenost do kontejnerů na separaci prý vadí.
Pavel Zdrálek však toto zdůvodnění nepřijímá, jelikož při nákupu např. minerálky v PET nádobě jim tuto plnou a těžkou nádobu nečiní problém donést do domácnosti, ale prázdný obal je již pro ně neřešitelný problém. To je zapříčiněno pouze neochotou občana takto učinit - ve většině případů je donášková vzdálenost do barevných kontejnerů menší než vzdálenost do obchodu samého.
Viníci v anonymitě
Občany třídění v podstatě obtěžuje a využívají anonymity sídlišť. Jestliže jeden kontejner je určen pro odpady například stovky lidí, není moci, která by uhlídala ukládání tříděných odpadů do příslušných kontejnerů. V Opavě vydali zároveň v souvislosti s vyhláškou o systému sběru, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu, včetně systému nakládání se stavebním odpadem, také letáky, jasně vysvětlující, jak odpady třídit a kam je ukládat. Na území města je nyní přes 600 barevně odlišených kontejnerů. U popisu funkce každého druhu kontejneru je uveden červeně zdůrazněný dodatek, co do něj nesmí. Například papír nesmí být mastný, znečistěný potravinami a lepidly, povoskovaný, pergamenový, omyvatelný, tvrzený, dehtovaný a asfaltovaný, pauzovací, kopírovací nebo hygienicky závadný. Uvedené druhy papíru lze odkládat do kontejnerů na komunální odpad nebo odevzdávat ve sběrných místech s výjimkou papírů dehtovaných, asfaltovaných, pauzovacích a kopírovacích, které je nutno vždy odevzdávat pouze ve sběrných místech (Městské části Kylešovice, Kateřinky a Jaktař), kterými město disponuje.
Vysvětlující letáky také vcelku jednoznačně říkají, co vše je možné ve sběrných místech odevzdat (pro občany - fyzické osoby, zdarma) a co například s nepoužitými léky, autobateriemi nebo monočlánky. Definují i nebezpečný odpad a zacházení s ním. Pracovníci sběrných míst jsou povinni požadovat po tom, kdo odpad odevzdává, prokázání totožnosti, protože sběr zdarma se vztahuje jen na občany, kteří mají ve městě trvalý pobyt. Právnické a fyzické osoby nejsou oprávněny využívat těchto sběrných dvorů za účelem odložit odpad, vznikající jejich podnikatelskou činností.
Zvýšený zájem o nádoby
Poplatek za likvidaci odpadu byl v Opavě stanoven ve výši 384 Kč na osobu a rok (u dětí do 12 let je to 200 Kč). Město má nyní 62 tisíce obyvatel a tisíce lidí z okolí sem dojíždějí za prací. "Od doby, kdy byl zaveden paušální roční poplatek za osobu, prudce stoupl zájem o přidělování nových odpadových nádob," konstatuje Pavel Zdrálek. Lidem připadá stanovená částka příliš vysoká. Říkají si, že když za tento poplatek mohou mít nádob více, plně to využijí. Pracovníkům odboru životního prostředí nezbývá než chodit k přidělování nových nádob a ověřovat, zda je lidé skutečně potřebují. Pokud budou odpady důsledně třídit, pak by celkový objem odpadu, na nějž je nutná nádoba (popelnice), měl postupně klesat. Obecně se tak ale neděje, protože ekologické povědomí občanů je všeobecně příliš nízké. Ke zlepšení současného stavu v nakládání s odpady by zčásti mohla pomoci i městská policie. Strážníci by však prohřešujícího se občana museli doslova chytit za ruku, případně vyfotografovat. Následné projednávání přestupku (stane se tak nejvýše třikrát ročně) je zdlouhavé a komplikované.
Obdobný problém mají v Opavě s majiteli rodinných domů a zahrad, kteří se zbavují biologicky rozložitelného odpadu pálením - místo kompostování nebo odvozu do sběrného dvora. Některý ze sousedů nevydrží dýchat štiplavý dým a zavolá policii nebo magistrát. "Jenže než přijedeme na místo, z komína se už nekouří a dovnitř nás lidé nepustí," dodává Dalibor Školník z odboru životního prostředí Magistrátu města Opavy, "případný oheň na zahradě je již dávno uhašen". Komplikace působí také bezdomovci, kteří topí vším, co hoří - bez ohledu na závadnost a nebezpečnost.
Černé skládky
Přes propracovaný systém nakládání s odpady mají v Opavě stále problémy s černými skládkami. Například v roce 2002 jich zlikvidovali třicet, přičemž šlo o 330 tun různých odpadů. Sanace přišla na půl miliónu korun a ten mohl být použit na zlepšení současného systému (nové kontejnery, zřízení dalšího sběrného místa, uplatnění revitalizačních programů). Občané se chovají různě. Jsou bohužel i tací, kteří s vozíkem raději zamíří na černou skládku, protože pod sutí mají třeba i nebezpečné odpady či staré autobaterie. Do nejproblémovější kategorie patří ti, kteří odpad prostě navrší nedaleko domu na veřejné prostranství a čekají, až to za ně někdo uklidí.
Při bilancování loňského roku magistrátní pracovníci zjistili, že bylo odstraněno přes 100 tun uličních smetků, více než 2000 tun nekompostovatelných zbytků nebo 1200 tun zeminy a kamení. Náklady na provoz dvou sběrných dvorů činily v roce 2001 necelé 2 milióny korun, zatímco v roce 2002 už to bylo za provoz tří sběrných dvorů 3,5 miliónu korun. Stavební odpad, soustřeďovaný ve sběrných místech, je všehochuť (tepelně-izolační hmoty, lepenka, cihly, plasty). Na rekultivačních stavbách mohou končit pouze čisté stavební odpady (cihla, beton, výkopové zeminy apod.), zbavené jakýchkoliv příměsí a především nebezpečných odpadů.
Likvidace stavebního odpadu přijde na 250 Kč/kubický metr. Biologicky rozložitelného odpadu měli v Opavě v roce 2001 1329 tun, zatímco loni už 1890 tun. Celkové náklady, spojené s tříděním a shromažďováním komunálního odpadu, byly v roce 2001 něco málo přes 20 miliónů korun. V roce 2002 již to bylo o 8 miliónů korun více. Praxe ukázala, že dosavadní vyhláška má některé nedostatky (přesné stanovení vynášky nádob, umisťování nádob, stanovení jasnějších odpovědností atd.), a proto má od 1. července 2003 platit vyhláška novelizovaná - pokud bude schválena zastupitelstvem města.
Jiří Starý
