V České republice vyprodukujeme podle odborných odhadů ročně až 900 tisíc tun obalů. U spotřebitelských obalů tvoří jednu třetinu plasty, další třetinu papír a zbytek ostatní druhy. K těm plastovým patří například PET lahve. Systém zpětného odběru a recyklace tříděných obalových odpadů zajišťuje i autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a. s., ve spolupráci s obcemi.
V přepočtu na počet obyvatel má Česká republika v Evropě nejvíce municipalit - zhruba 6250. Systém tříděného sběru je zaveden v asi 85 až 90 procentech všech obcí, pokud za systém považujeme to, že obec má alespoň jeden kontejner na některý druh tříděného odpadu. Členy systému EKO-KOM je v současné době zhruba čtyři tisíce měst a obcí, v nichž žije 9,2 miliónu obyvatel.
Motivační odměny
Recyklaci obalových odpadů zajišťují obce v rámci svých systémů tříděného sběru, a to na základě smlouvy se společností EKO-KOM. Občan jako spotřebitel má možnost odložit použité obaly do systému obce.
"Hovoříme o zpětném odběru, za který platíme obci paušální částky. Daleko zajímavější a vyšší jsou odměny za zajištění recyklace. To znamená, že obec se postará většinou prostřednictvím odpadářských firem o sběr, odvoz a zpracování odpadů, včetně obalů, na druhotnou surovinu, která se následně využívá. Odměny pro obec jsou postaveny jako motivační. Čím více vytřídí, tím dostane více peněz. Je to proto, aby se obec snažila o větší výtěžnost. I v tomto případě platí: Čím větší počet kilogramů separovaného odpadu na obyvatele, tím jsou vyšší odměny. To je tzv. základní složka odměny. K ní jsme ve čtvrtém kvartálu roku 2002 přidali ještě tzv. bonusy, které mohou zvýšit základní odměnu až o 62 procent. Zavedli jsme je pro to, aby se obce začaly více starat o své odpadové hospodářství, aby více investovaly a rozvíjely systém tříděného sběru. Máme bonus na zavedení tříkomoditního sběru. Chceme, aby se v obcích sbíral jak papír, tak plast a sklo. V současné době se všechny tři komodity sbírají zhruba v polovině obcí. Naším cílem je, aby to bylo ve všech obcích. To je jeden bonus," uvedla RNDr. Martina Vrbová, ředitelka a. s. EKO-KOM.
Druhý bonus se týká vybavenosti sběrné sítě. EKO-KOM potřebuje zajistit recyklaci jednotlivých materiálových komodit v rozsahu stanoveném zákonem o obalech. Pokud to chce splnit, potřebuje zvýšit do konce roku 2005 výtěžnost separovaného sběru od obyvatel zhruba o 60 procent. Dosáhnout toho lze tím, že se zvýší vybavenost obcí sběrovými nádobami na tříděný sběr. Důležitou roli hraje také informovanost lidí a osvěta.
"Na podporu vybavenosti obcí jsme zavedli bonus na zahuštění sběrné sítě. Říkáme obci - pokud si zakoupíš nové kontejnery nebo upravíš systém sběru a svozu tak, aby byla frekvence dostatečná potřebám systému, získáváš bonus, který zvyšuje celkovou odměnu až o 42 procent. Třetí bonus je doplňkový a je určen na zavedení dvousložkového sběru skla. Zhruba před pěti lety se od tohoto systému upustilo, sklo se začalo sbírat dohromady, nicméně teď je problém s odbytem skleněného střepu. Sklárny mají vysoké kvalitativní požadavky na kvalitu sbíraných odpadů a také na barvu. Řada obcí vám potvrdí, že z odměn při dosažení všech bonusů může dostat obec kolem osm tisíc korun za tunu plastů, za tunu papíru přes tři a půl tisíce korun a za sklo 1800 korun," uvedla ředitelka.
Jak to vypadá v praxi
Obec má smlouvu s odpadářskou firmou, která zajišťuje svoz odpadu a převoz většinou na dotříďovací linku - tu zpravidla také provozuje odpadářská firma, ale může být i majetkem obce. Ze sebraných odpadů se vyrábějí druhotné suroviny, které jsou potom volně prodejné na trhu. Autorizovaná obalová společnost vede evidenci až po okamžik výroby druhotné suroviny, protože se logicky předpokládá, že pokud se z odpadu vyrobí surovina a prodá se za pozitivní cenu, tak kupující (papírny, sklárny, různí výrobci výrobků z plastu) ji neuloží na skládku, ale dále využijí.
"Děláme pravidelnou akvizici obcí. Snažíme se získat ty, které ještě v systému nejsou. Informujeme je o svých aktivitách, ať už prostřednictvím internetu, kde na naší webové stránce je celý oddíl věnovaný obcím, tak písemně. Nejvýznamnější je práce našich dvanácti regionálních manažerů v jednotlivých krajích. Přijdou do osobního styku s jednotlivými obcemi, účastní se různých setkání starostů, konferencí, seminářů. Zahájili jsme spolupráci s kraji a společně se snažíme poskytnout obcím potřebné informace," konstatovala RNDr. Martina Vrbová.
EKO-KOM se snaží zajistit zpětný odběr upotřebených odpadů i v malých obcích. Podle jeho ředitelky společnost podporuje lokální a krajské projekty na intenzifikaci tříděného sběru odpadů. Například ve Středočeském kraji se loni i letos nakoupily v rámci společného projektu kontejnery, které se pak podle potřeb kraje rozdělovaly do obcí, kde například žádný systém tříděného sběru zatím není.
Mezinárodní srovnání
V zahraničí fungují systémy, které většinou přímo s obcemi nespolupracují. Není zákonnou povinností, že by výrobci a dovozci obalů museli s obcemi komunikovat nebo jim dokonce platit. To platí i v českém zákoně. V zahraničí to jsou většinou smlouvy se svozovými firmami nebo se zpracovateli.
"Nicméně je pravda, že systémy tzv. Zeleného bodu hradí nějakým způsobem náklady spojené se sběrem, tříděním a zpracováním odpadů až na druhotnou surovinu. Co se týče nákladů, EKO-KOM je druhý nejlevnější systém v Evropě. I naši zahraniční partneři, např. DSD systém v Německu, nás dávají za vzor všem státům bývalého východního bloku, které systém teprve budují," dodává ředitelka.
Jak dále uvádí, s čísly o účinnosti separace se často manipuluje. Vždycky záleží na jejich interpretaci. Čeští občané, kteří se účastnili prostřednictvím svých obcí systému EKO-KOM, vytřídili v loňském roce 230 tisíc tun odpadů, z toho bylo asi 115 tisíc tun obalů.
Z celkové produkce komunálních odpadů tak odevzdali k využití asi sedm procent. I když to není číslo vysoké, je srovnatelné s ostatními evropskými zeměmi.V absolutních číslech jsou na tom vyspělejší země lépe - výtěžnosti na jednoho obyvatele a rok se pohybují kolem 50 - 60 kilogramů, kdežto v ČR je to asi 25 kilogramů. Pokud srovnáme celkovou produkci komunálních odpadů, která je v okolních zemích daleko vyšší - jde o 400 až 600 kilogramů na obyvatele a rok - jsou však výsledky srovnatelné s naší zemí
Karel Žítek
