Dřevo je bezesporu surovinou, která nepatří na skládku. Dřevního odpadu však při rekonstrukcích budov, kanceláří, domácností apod. stále přibývá.
V sousedních zemích v posledních letech přibývá recyklačních stanic ("Recycling Hof"), kam přivážejí dřevní odpady jak občané a firmy, tak stavební firmy, které z rekonstruovaných budov odstraňují stará okna, dveře, parkety apod. Nemalý je i podíl obalů a jednocestných palet. Jen v okolí Stuttgartu jsou v současné době v provozu 4 recyklační stanice na dřevní odpad s celkovou kapacitou 120 tun za hodinu. V přepočtu tedy jde asi o 180 000 tun odpadu za rok.
Ceny
Jak funguje ekonomika recyklační stanice? Odpad se odebírá ve třech různých kategoriích. Jako čisté dřevo jsou přijímány palety a obalový materiál, případně staré krovy, trámy apod. Za ekologickou likvidaci takového odpadu zaplatí firma, která materiál odevzdává, přibližně 20-30 euro/t.
Druhá kategorie je nečisté dřevo. Sem obvykle patří starý např. čalouněný nábytek, dřevo obsahující větší podíly kovů z různých kombinovaných konstrukcí apod. Za likvidaci takového materiálu musí občan nebo firma zaplatit asi 60 euro za tunu. Poslední kategorií je tzv. kontaminovaný odpad, což je dřevo s velkým podílem barev nebo chemikálií. Např. staré okenní rámy se mohou pohybovat mezi druhou a třetí kategorií. Za likvidaci odpadu třetí kategorie je nutno zaplatit až 100 euro/t.
Náklady na separaci a drcení odpadu jsou zpravidla kolem 20 euro/t. Záleží to pochopitelně na velikosti zařízení. Běžná recyklační stanice zpracovává 18-25 t/hod. existují však zařízení schopná zpracovat až 40 t/hod. Zde jsou pochopitelně náklady o něco nižší.
Recykláty
Recyklovaný materiál se opět dělí do tří kategorií. První kategorií je štěpka pro průmysl dřevotřískových desek. Tuto štěpku lze prodat v cenách asi 25 euro/t. Pro tuto štěpku samozřejmě existuje přísný předpis ohledně velikosti a čistoty.
Druhou kategorií je energetická štěpka. Zde již není tak přísný požadavek na frakci, postačí pouze velikost manipulovatelná běžnými dopravníky. Zůstává však požadavek na odstranění nespalitelného podílu, např. kovů nebo zdiva. Tuto štěpku je možné prodat za 5-10 euro/t. Poslední problematickou částí je zbytek kontaminovaného odpadu. Ten musí být upraven tak, aby byl manipulovatelný běžnými dopravníky, a musí být odvezen do předepsané spalovny odpadů. Za tuto likvidaci je obvykle nutno zaplatit 50-60 euro/t.
Drticí linka
Známý výrobce zařízení pro úpravu dřevního odpadu, německá firmu Haas Holzzerkleinerungs-und Fördertechnik GmbH dodává dvě zařízení na úpravu odpadu, a to o výkonu 9-10 tun/h a o výkonu 40 tun/h.
Drtič rozdrtí dřevěný odpad na kusy o velikosti zhruba 20-30 cm. Nahrubo rozdrcený materiál, který obsahuje ještě určitý podíl kovových součástí, se přivádí k magnetickému pásovému odlučovači kovů. Pak jsou z nahrubo rozdrcené dřevěné frakce ručně odstraněny např. zbytky fólie, lepenky a jiné cizorodé látky. Na konci třídicího pásu je instalován ještě jeden hledač kovů, který, pokud jsou v rozdrceném dřevěném odpadu ještě zbytky kovu, zastaví třídicí pás. Účelem tohoto důkladného vyhledávání je ochrana drticího zařízení, které je instalováno za třídicím pásem.
Rozdrcená frakce je odváděna pásovým dopravníkem s vestavěnou váhou. Kromě toho je zde instalován další magnetický pásový odlučovač kovů a přídavná magnetická hlava. Jejich úkolem je "vypátrat" ty nejmenší kousky kovu, jako jsou hřebíky, šrouby, tesařské skoby atd.
Poté jde drť na ploché síto, které bylo vyvinuto přímo pro recyklaci dřevěného odpadu. Prosetím je oddělí jemné prachové frakce o velikosti 0-3 mm a neúměrně dlouhé kousky. Zbude hlavní frakce o délce 4-25 mm, která je vedena do větrného separátoru, kde probíhá opětovné oddělování jemných zbytků fólie a ostatních lehkých látek a pročišťování štěpky. Prachová frakce jde do plnicího zařízení, které pracuje s nulovou prašností (patent firmy Haas).
Při provozu tohoto systému je zaručena naprostá bezprašnost. Všechna místa, která by mohla být zdrojem prachu, jsou systematicky evidována a sledována. Proud odsávacího vzduchu s prachovými částicemi je nasměrován na plně automatický filtr jetLine. Tento filtr má samočisticí schopnost, jelikož pracuje v podtlakovém prostředí. Jeho provoz je tedy kontinuální. Prach, který se zachytí ve filtru, se dalším žlabovým šnekovým dopravníkem přidává k prachové frakci.
Další zařízení
V roce 2001 instalovala firma HAAS Holzzerkleinerungs-und Fördertechnik GmbH podobné zařízení na výrobu štěpky o výkonu 40 tun/h v Nizozemí. I zde se použitý dřevěný materiál drtí na 20-30 cm dlouhé kusy a odstraní se z něj kusy kovu. Ve třídící stanici se poté ručně odstraňují velké kusy fólií, lepenky a jiného cizorodého materiálu.
Ve třídicí kabině je instalován přídavný hledač kovů, který rozpoznává velké, dosud neoddělené kovové a nekovové kusy. Ty jsou pomocí vyřazovacího zařízení vyjmuty z materiálu, který směřuje dále do drtiče, kde dochází ke druhému stupni drcení.
Vyřazení cizorodého materiálu zde trvá maximálně 0,5 až 1,2 sekundy, zatímco u předcházejícího zařízení se třídicí dopravník v případě identifikace cizorodého materiálu musí vypnout a cizorodý materiál se musí ručně vyjmout.
V druhému drtícím zařízení je horizontální drtič vybaven speciálním kladívkovým systémem. Nože mají trvanlivost 12 000-18 000 tun materiálu, protinože až 26 000 tun. Odvod rozdrceného materiálu probíhá v podtlakovém prostředí, aby se eliminovala tvorba prachu. Další magnetický pásový odlučovač kovů a přídavný válec s magnetickou hlavou zajišťují vyloučení volných kousků kovů (hřebíky, svorky od palet, beden apod.). Za ním je - podobně jako u předcházejícího zařízení -provedena separace hlavních frakcí vhodných pro průmysl dřevotřískových desek a pro energetická centra.
Investiční náklady činily u prvního zařízení kolem 0,8 mil. euro, u druhého většího zařízení asi 1,5 mil. euro. Návratnost menšího zařízení je necelé dva roky, návratnost většího zařízení dokonce pouze jeden rok.
V současné době probíhá výstavba několika podobných linek v zemích Beneluxu a ve Francii. Zejména Francie je nyní po SRN druhým největším odběratelem zařízení na recyklaci dřevního odpadu. V našich poměrech by však celý projekt narazil na několik problémů. Pro mnohé občany a bohužel i firmy je představa, že za likvidaci dřevního odpadu by ještě museli zaplatit, neúnosná. Druhým problémem je, že bychom dnes stěží hledali investora. Přesto je již možné ohlásit reference také v České republice. Nejedná se však o kompletní linky, ale pouze o samostatné drtiče, použité na skutečně čistý dřevní odpad např. v pilařských závodech.
Reparo, s. r. o.
