Těsně před prázdninami bylo po dlouhé přípravě schváleno Nařízení vlády k Programu odpadového hospodářství ČR. Dokument, který prošel dlouhou, náročnou a mnohdy velmi kontroverzní přípravou, a jehož podobu silně ovlivnily nezávislé organizace, se od 1. července stal závazným. Zeptali jsme se několika představitelů průmyslové a komunální sféry na jejich názor na tento dokument.
1. Jak se Vám líbí konečná podoba Plánu odpadového hospodářství ČR?
2. Jakým způsobem podle Vašeho názoru ovlivní tento materiál české odpadové hospodářství v dalších letech?
Ing. Pavel Bartoš, předseda sekce ekologie a životního prostředí při Hospodářské komoře ČR
1. Z pohledu Hospodářské komory, tedy z pohledu podnikatelů je určitě dobré, že POH ČR existuje a že je, byť se značnými problémy, vytvořená základní báze pro řízení odpadového hospodářství v ČR. Nechci zde rozebírat konkrétní klady a nedostatky POH. Z pohled podnikatelů je možno konstatovat, že v mnohém se jeví POH jako výzva, u které se bude z pohledu jednotlivých podnikatelů, zejména živnostníků a malých podnikatelů, těžko hledat odpovědnost a kontrolovat plnění.
Některým odpadům není věnována žádná pozornost, například zemědělským, nebo odpadům podobným odpadům komunálním z živností, úřadů a podobně. Zajímavé je, že jsou zcela pominuty skupiny odpadů s velkou produkcí, tj. odpady z těžby, odpady z energetických procesů, případně další skupiny.
Bude velké umění zpracovat POH krajů tak, aby se staly reálným podkladem pro zpracování POH původců, které ve své podstatě musí zabezpečit naplnění cílů POH ČR.
První práce ukazují, že nebude pravděpodobně příliš velký problém naplnit požadovaný pokles produkce odpadů, produkce nebezpečných odpadů a pokles odpadů ukládaných na skládky.
Podstatně větší úsilí a finanční náročnost přinese plnění požadavků na tak zvané zpětné odběry. Jako velmi náročný požadavek vidím odstranit odpady s PCB a odstranit nebo dekontaminovat zařízení s obsahem PCB.
Z vlastního podnikatelského pohledu přináší takto koncipovaný POH značný potenciál podnikatelských příležitostí za předpokladu, že původci odpadů budou akceptovat požadavky POH ČR. Podnikatelský potenciál nevidím pouze v oblasti nakládání s odpady, ale především ve sféře opatření vedoucích k bezodpadovým technologiím, ke snižování množství odpadů a nebezpečných vlastností odpadů, ve využívání odpadů jako certifikovaných výrobků a podobně.
Nemalou úlohu Hospodářské komory a dalších subjektů reprezentujících podnikatele je spoluúčast na tvorbě realizačních programů a aktualizacích POH s cílem vytvořit kvalitní a dlouhodobě účinný řídící nástroj.
Problematika komunálních odpadů, a zejména požadavky na nakládání s nimi se Hospodářské komory příliš nedotýká, měl by to být především problém Svazu měst a obcí a podobných uskupení.
2. Tato otázka zavání věštěním z křišťálové koule. Můj názor však je takový, že dlouhodobý vliv POH ČR závisí především na tom, jak se tento dokument bude vyvíjet a jakou autoritu získá. Významným zlomem v odpadovém hospodářství ČR je, že tento dokument existuje a dává jasné signály o směřování odpadového hospodářství v Čechách.
Velký důraz a očekávání kladu na další vývoj POH ČR, který přes některé zásadní výhrady je nutno brát jako schválený dokument a usilovat, aby tento dokument postupně doznával takových změn, které povedou k naplnění deklarovaných cílů.
Času je však velmi málo a potřebné změny by měly být provedeny, neboť hrozí reálné nebezpečí chybných kroků, které by mohly způsobit nenahraditelné finanční a morální škody. Věřím, že tomu tak nebude a že MŽP ČR přijme nabídku účinné pomoci hospodářské sféry.
Petr Kratochvíl, ECOBAT, s. r. o.
1. Kvalita Plánu odpovídá složitým podmínkám jeho vzniku ( tj. personální změny na MŽP, změny zpracovatelů, ovlivňování procesu ze strany nevládních organizací). Plán nevznikal na základě seriózní analýzy stavu odpadového hospodářství ČR a
nebyl podroben analýze ekonomických dopadů. Mohl být zkrátka lepší.
2. Určitě významným. Vždyť do dvou let proběhne jeho "klonování" na úrovni krajů, obcí i původců.
Petr Šilar, radní Pardubického kraje, zodpovědný za životní prostředí
1.Schválením POH se konečně dostáváme ke komplexnějšímu řešení, jakým způsobem budeme dál odpady likvidovat. Není tak podstatné, jak se líbí tento dokument mně, ale jak bude sloužit v celém systému -a to ukáže čas. Jako každý právní předpis by měl především občanům sloužit k většímu pořádku a ne zvyšovat administrativu úředníkům. Mám rád jasná stanoviska a úkoly, a ty se tam dají nalézt. Mimo toho tam je i dost méně realistických přání. Jsem zvědav na prováděcí předpisy.
2. Podstatné je, že můžou být zpracovány a schváleny krajské plány, kde již budou konkrétní projekty a úkoly. Ale žádný dokument ani sebelepší plán nic neovlivní. Je to nástroj v rukách odpovědných lidí a ti budou rozhodující! Hlavně, aby vše zase "nevyšumělo" jako předchozí systémy nakládání s odpady. Je to běh na velmi dlouhou cestu.
Radim Zika, Liberecký kraj, člen rady pověřený vedením resortu životního prostředí a zemědělství
1. Schválená podoba POH ČR odpovídá složitému a mnohdy rozporuplnému procesu jeho přípravy, a zejména procesu projednávání před předáním plánu do vlády. Je ve většině obecný a závazná část POH obsahuje zásady, nikoliv konkrétní návrhy opatření.
V některých případech jsou stanoveny základní cíle, např. do roku 2010 zvýšit materiálové využití komunálních odpadů na 50 %. Podle mého názoru však tento bohulibý cíl zůstane proklamací, neboť se píše rok 2003 a POH ve stejné části ukládá teprve stanovit nástroje pro podporu zvýšení materiálového využití odpadů, zpracovat Realizační program pro obaly a zpracovat strategii na podporu trhu s recyklovanými výrobky. Myslím si, že rok 2010 je pro daný cíl příliš ambiciózní.
O POH ČR nemohu říct, že by se mi líbil, ani že by se mi nelíbil. Je takový, jaký je. Je však dobré, že je, neboť kromě jiného jeho schválení umožnilo pokračovat v práci na POH krajů.
2. Nemyslím si, že by konkrétně tento materiál významně ovlivnil české odpadové hospodářství. Důležitější budou jistě ony realizační programy, které budou na POH ČR navazovat, a dále plány odpadového hospodářství krajů.
