Větrná energie patří mezi ty alternativní obnovitelné zdroje energie, jejichž význam v posledních pěti letech prudce stoupá.
Obnovitelné zdroje energie se v současné době podílejí na celkové výrobě elektřiny přibližně 7 %, přičemž největší podíl připadá na hydroelektrárny (81 %), za nimi následuje spalování pevného městského odpadu (8 %), geotermální energie (5 %), biomasa (4 %) a energie větru (2 %).
V zemích EU výroba elektřiny z větru vzrostla v roce 2002 o 33 % a celková kapacita větrných elektráren dosáhla 23 000 MW. Více než 70 % světové produkce elektřiny z větru je vyráběno v Evropě. Vedoucí zemí ve výrobě elektřiny z větru je Německo, jehož kapacita v roce 2002 dosáhla 12 000 MW (tj. jen v roce 2002 vzrůst o 37 %) a podílí se tak 3,7% na celkové výrobě elektřiny v Německu.
Na druhém místě ve výrobě elektřiny z větru je Španělsko, pak následuje USA a Dánsko, které kryje 20 % svojí spotřeby elektřiny využitím energie větru. V USA vzrostla kapacita větrných elektráren v roce 2001 o 40 %, v roce 2002 o 10 % a dosáhla celkové úrovně 4685 MW.
Podpora výstavby
Vzrůst výrobní kapacity větrných elektráren je výsledkem několika faktorů: snížením výrobních a instalačních nákladů větrných turbín, zvýšením jejich spolehlivosti a příspěvkem výrobců elektřiny v klasických elektrárnách na rozvoj využití obnovitelných zdrojů energie. Tak např. v USA existuje federální výrobní daň, která poskytuje výrobcům elektřiny daňovou úlevu ve výši 1,7 centu na 1 kWh vyrobené elektřiny z větru pro prvních 10 let provozu větrné turbíny.
Z hlediska investičních nákladů leží větrné elektrárny (asi 1 milion USD na 1 MW) mezi jadernými elektrárnami a elektrárnami spalujícími zemní plyn (600 tisíc USD na 1MW). Cena vyrobené elektřiny z větru v USA se pohybuje v rozmezí 4-6 centů na 1 kWh.
V USA přispívají větrné elektrárny k celkové výrobě elektřiny méně než 1%. Přestože se v příštích 25 letech očekává nárůst jejich kapacity o 200 % (na přibližně 12 000 MW), jednoprocentní podíl se vzhledem ke stoupající spotřebě elektřiny zřejmě nezmění.
Velikost a kapacita
Stávající větrné elektrárny mají nejrůznější tvary a velikosti. Od jednotlivých větrných turbín s výkonem v rozmezí 750 kW-1,6 MW až po celé "farmy", čítající až stovky větrných turbín jako např. elektrárna na hranici států Oregon a Washington, která je největší na světě (454 turbín).
Již dnes začíná závod výrobců turbín o vývoj a výrobu větrných turbín s nejvyšším možným výkonem a účinností. V sedmdesátých letech minulého století byly vyráběny malé turbíny (50-200 kW) a turbíny s výkonem několika MW byly považovány za neefektivní. Díky novým materiálům došlo ke zvýšení účinnosti a snížení výrobních nákladů.
Dnešní američtí výrobci větrných turbín začínají vyrábět turbíny s výkonem kolem 3 MW a hmotností přes 60 tun, které jsou určeny zejména pro pobřežní vody, kde budou instalovány z lodí pomocí jeřábů. Výkon (resp. velikost) turbíny již nehraje pro výrobce zásadní roli, protože i tzv. menší turbíny mají záběr fotbalového hřiště na kovové věži vysoké až 100 metrů. Podle odborníků povede další vývoj k turbínám o výkonu až 5 MW, v pobřežních vodách až 7-10 MW.
Důležitým faktorem bude vývoj nových materiálů lopatek. Původně se používalo laminované dřevo, pak polyesterové, resp. epoxydové sklo, nyní jsou aktuální materiály na bázi uhlíkatých epoxydů. Vývoj konstrukce turbín a materiálů vedl k podstatnému snížení otáček rotoru turbíny z dřívějších 50 na 15 otáček za minutu u nejnovějších typů turbín. Obvodová rychlost lopatek však zůstala prakticky na stejné hodnotě 70-80 m/s.
Výsledkem snížení otáček rotoru turbíny je významné potlačení jejich hlučnosti a pokles smrtelných úrazů ptactva. Při instalaci nových větrných elektráren jsou rozhodující tři skutečnosti: lokalita s dobrým zdrojem větru, dobrý přístup k přenosové síti elektřiny a kladný postoj místních obyvatel.
