Odbor odpadů Ministerstva životního prostředí vydal Metodický pokyn k hodnocení vyluhovatelnosti odpadů (Věstník MŽP, ročník XII, částka 12, prosinec 2002), který se zabývá laboratorním postupem přípravy vodného výluhu a interpretací výsledků zkoušek.
Postup interpretace mění použitím nejistoty stanovení způsob rozhodování o hodnocení vyluhovatelnosti odpadů. Hodnota škodliviny stanovená analytickou metodou je navýšena o příspěvek nejistoty, tímto se v podstatě zpřísňuje posuzování odpadů, které je dosud řešeno pouze porovnáním stanovené hodnoty a příslušné limitní hodnoty dané vyhláškou. Nejistotou ("chybou metody") se zde rozumí tzv. odhad rozšířené nejistoty - násobek relativní směrodatné odchylky laboratorního měření a přípravy výluhu. Tato nejistota je ve většině laboratoří stanovena v rámci interní kontroly jakosti a představuje odhad průměrné nejistoty stanovení pro pracovní koncentrační rozsah metody a zvolenou matrici. Ale pro konkrétní stanovený obsah škodliviny v příslušné matrici vzorku může být odhad nejistoty jiný a bylo by nutno jej stanovit.
Interpretace výsledků
Způsob rozhodovaní o hodnocení vyluhovatelnosti odpadů se mění vlivem interpretace testů. Hodnota škodliviny stanovená analytickou metodou je zvýšena o příspěvek nejistoty.
Metodický pokyn doporučuje následující postup interpretace výsledků zkoušek:
Hodnota nejméně jednoho ukazatele zjištěného zkouškou je vyšší než limitní hodnota ve sledované třídě vyluhovatelnosti.
Interpretace: Odpad reprezentovaný zkoušeným vzorkem nevyhovuje zařazení do sledované třídy vyluhovatelnosti.
Hodnoty všech ukazatelů zjištěných zkouškou, navýšené o příspěvek nejistoty, jsou nižší (nebo rovny) než limitní hodnoty ve sledované třídě vyluhovatelnosti.
Interpretace: odpad vyhovuje zařazení do sledované třídy vyluhovatelnosti.
Hodnota nejméně jednoho ukazatele, navýšená o příspěvek nejistoty, je vyšší než jeho limitní hodnota.
Interpretace: Odpad nevyhovuje zařazení do sledované třídy vyluhovatelnosti. Je nutné provést opakovaný odběr vzorku (druhý vzorek) a takto získaný vzorek podrobit postupu ke zjištění hodnoty ukazatele nebo ukazatelů, které po navýšení o příspěvek nejistoty byly při zkoušce prvého vzorku vyšší než hodnoty limitní.
Zkouškou druhého vzorku odpadu byly získány hodnoty sledovaných ukazatelů, z nichž nejméně jedna je rovna nebo je vyšší než příslušná hodnota limitní.
Interpretace: Odpad nevyhovuje zařazení do sledované třídy vyluhovatelnosti.
Zkouškou druhého vzorku odpadu byly získány hodnoty sledovaných ukazatelů nižší než příslušné hodnoty limitní. Z hodnot ukazatelů získaných při prvé a při druhé zkoušce je výpočtem získán aritmetický průměr, který je považován za hodnotu příslušného ukazatele. Takto získaná hodnota navýšená o polovinu příspěvku nejistoty (aritmetického průměru nejistoty z obou stanovení) je nižší než hodnota limitní.
Interpretace: Odpad vyhovuje zařazení do sledované třídy vyluhovatelnosti.
Zkouškou druhého vzorku odpadu byly získány hodnoty sledovaných ukazatelů nižší než příslušné hodnoty limitní. Aritmetický průměr z hodnot ukazatelů získaných při prvé a při druhé zkoušce je považován za hodnotu příslušného ukazatele. Takto získaná hodnota ukazatele, navýšená o polovinu příspěvku nejistoty (aritmetického průměru nejistoty z obou stanovení), je vyšší (nebo rovna) než hodnota limitní.
Interpretace: Odpad nevyhovuje zařazení do sledované třídy vyluhovatelnosti. Pro možné zařazení do sledované třídy vyluhovatelnosti je nutné provést opakovaný odběr vzorku (třetí vzorek) a takto získaný vzorek podrobit postupu ke zjištění hodnoty ukazatele nebo ukazatelů, které při dosavadním postupu byly rovny nebo větší než hodnoty limitní.
Zkouškou třetího vzorku odpadu byla získána u nejméně jednoho ze sledovaných ukazatelů hodnota převyšující hodnotu limitní.
Interpretace: Odpad reprezentovaný zkoušeným vzorkem nevyhovuje zařazení do sledované třídy vyluhovatelnosti.
Zkouškou třetího vzorku odpadu byly získány hodnoty sledovaných ukazatelů nižší (nebo rovny) než hodnoty limitní. Aritmetický průměr výsledků zkoušek ze tří stanovení je považován za zkouškami získanou hodnotu ukazatele. V tomto případě se již hodnota nenavyšuje o příspěvek z nejistoty.
Interpretace: Odpad reprezentovaný zkoušeným vzorkem vyhovuje zařazení do sledované třídy vyluhovatelnosti.
Zpřísněné posuzování
Na základě zkušeností Vodohospodářských laboratoří, s. r. o., Pardubice, které přicházejí do kontaktu s drobnými producenty odpadů, si troufáme tvrdit, že popsaný postup interpretace výsledků zkoušek odpadu se dostává mimo současné možnosti posuzování odpadů. Svou komplikovaností a náročností může odrazovat producenta odpadu od zodpovědného nakládání s odpadem. Uvedená interpretace zvyšuje v určitých případech počet analýz a odběrů vzorků, tím se zvyšuje finanční a časová náročnost zkoušek a klesá praktické uplatnění.
Byla-li záměrem citované interpretace zkoušek ochrana životního prostředí, pak je jednodušší zpřísnit limitní hodnoty přímo vyhláškou.
Předpokládáme, že citovaný metodický pokyn se v praxi neprosadí a odpad se bude nadále posuzovat podle limitních a stanovených hodnot. Nejistota stanovení by měla být používána spíše ve prospěch producenta odpadu. V případech, kdy stanovená hodnota překračuje limitní hodnotu o hodnotu nižší, než-li je příspěvek nejistoty, mělo by se na tento ukazatel pohlížet jako na vyhovující, neboť nelze stoprocentně vyloučit (na základě nejistoty), že skutečná hodnota sledovaného ukazatele není nižší než limitní.
Je věcí diskuse, zda je užitečné zavádět další regulace do již tak dost náročného a podle našich zkušeností v praxi málo dodržovaného systému nakládání s odpady.
Ústav systémového inženýrství a informatiky,
Univerzita Pardubice
Vodohospodářské laboratoře, s. r. o., Pardubice
Ve vyhlášce č. 383/2001, o podrobnostech nakládání s odpady, se v paragrafu 11 říká:
(2) Odpady jsou na skládky jednotlivých skupin přijímány podle druhu a kategorie odpadů podle Katalogu odpadů a Seznamu nebezpečných odpadů, podle jejich skutečných vlastností, podle třídy vyluhovatelnosti odpadů vodou podle příloh č. 4, 5 a 6, podle obsahu škodlivin v sušině, na základě jejich vzájemné mísitelnosti podle přílohy č. 7 a při dodržení dalších podrobností uvedených v přílohách č. 8, 9 a 10..
