Odstraňování zápachu u aerobní fermentace

Některé zemědělské kompostárny jsou vybaveny biofermentačním zařízením Agronom. Toto zařízení postrádá filtraci odplynu a bývá častým zdrojem pachových závad.

Při technologii zpracování odpadů aerobní fermentací dochází k rozkladu organických látek zpracovávaných surovin. Vzniká přitom celá paleta sloučenin, z nichž některé jsou nositeli nepříjemných pachů.

Nelze souhlasit s některými údaji v odborné literatuře, kde jsou jako zapáchající látky označovány thioly, látky obsahující thiazolový kruh, či dokonce 3-hydroxypyrrolidin. V emisích z anaerobní výroby hnojiva Bioferm nebyly thioly nalezeny a suroviny obsahovaly 0,24 % organické síry. Uvážíme-li ale, že samotný thiazol má bod varu 117 °C, pak jeho deriváty budou mít bod varu ještě vyšší. Totéž platí pro 3-hydroxypyrrolidin, který má bod varu více než 240 °C. Z uvedených důvodů nelze tedy předpokládat, že tyto látky budou nositelky pachů.

Bílkoviny tvoří jednu z největších skupin organických sloučenin živočišné tkáně. Jsou to vlastně polymery α-aminokyselin. Právě α-aminokyseliny podléhají vlivem mikroorganizmů způsobujících hnilobný rozklad dekarboxylaci za vzniku aminů. Vedle nich se tvoří také vyšší alkoholy. Z toho lze usuzovat, že při fermentačních procesech je pravděpodobný výrazný vznik alkylaminů, jejichž těkavost je podstatně větší než u dusíkatých či sirných heterocyklů (ethylamin b. v. 16,6 °C, izopropylamin b. v. 32,0 °C, izopropylamin b. v. 32,0 °C).

V Blešanech u Loun, kde je výroba hnojiv Bioferm, jsme odebírali během fermentačních cyklů odpouštěné emise do antidifuzních vaků a podrobili je chromatografickým rozborům. Identifikace jednotlivých složek byla prováděna pomocí selektivních náplní kolon a měřením rozdílů elučních indexů na různě polárních kolonách, především pak porovnáním elučních indexů analyzovaných látek s elučními indexy standardů a tabelovaných hodnot.

Je pochopitelné, že při fermentačních pochodech se vytváří celá řada látek od oxidu uhličitého přes ketony, alkoholy až k vlastním alifatickým aminům. V tabulce 1 jsou uvedeny stanovené složky, a to od nejnižších teplot až po nejvyšší, které byly na fermentačních blocích dosaženy. Z tabulky je zřejmé, že v době nárůstu obsahu aminů jsou i vyšší alkoholy výraznější, což potvrzuje již zmíněný mechanismus rozkladu bílkovin. Aminy jsou tedy hlavní složkou emisí a lze předpokládat, že jsou i nositelem zápachu.

Na instalovaném zařízení bylo testováno jejich odstranění z odvětrávaných emisí. Jako náplň filtrů byla odzkoušena řada sorbentů. Nejlépe se osvědčilo aktivované aktivní uhlí vyrobené z hnědého uhlí MUS, a. s., Most. Jeho kapacita byla dostatečně velká, i po několika měsících chodu byl dosahován žádaný efekt.

VÚHU, a. s., Most

Litvínov

Příloha: tabulka