Přestože poklesly emise fluorovaných uhlovodíků z výroben hliníku, jejich obsah v ovzduší se stále zvyšuje, i když pomalejší rychlostí. Úbytek byl nahrazen jejich zvýšeným použitím v průmyslu polovodičů. Tyto látky jsou zařazovány do skupiny skleníkových plynů a byly zahrnuty do Kjótského protokolu...
Přestože poklesly emise fluorovaných uhlovodíků z výroben hliníku, jejich obsah v ovzduší se stále zvyšuje, i když pomalejší rychlostí. Úbytek byl nahrazen jejich zvýšeným použitím v průmyslu polovodičů. Tyto látky jsou zařazovány do skupiny skleníkových plynů a byly zahrnuty do Kjótského protokolu o klimatických změnách. Koncentrace CF4, který je nejrozšířenějším fluorovaným uhlovodíkem v ovzduší v Antarktidě byla v roce 1977 kolem 74 ppt: přibližně 40 ppt pochází z přírodních emisí, kolem 33 ppt je z výroby hliníku a 1 ppt pochází z výroby elektronických čipů. Druhý, nejvíce zastoupený fluorovaný uhlovodík C2F6 měl v roce 1997 koncentraci 3,2 ppt, přičemž 80 % emisí tohoto polutantu pocházelo z výroben hliníku.
Podle návrhu Evropské komise mají být fluorované uhlovodíky do roku 2010 sníženy o 25 % oproti stavu z roku 1990. Návrh zahrnuje hydrofluorokarbony, perfluorokarbony a fluorid sírový SF6, které jsou užívány v různých průmyslových aplikacích. EK navrhuje výrazné zlepšení skladování těchto látek a posílení emisního monitoringu. Návrh omezuje marketing a použití. Použití látky HFC-134a v systémech klimatizace nových automobilů by mělo být postupně ukončeno v období 2009-2013.
Zdroj: CEN, č.34 a 36 (2003)
