Při své praxi v Komisi pro životní prostředí EU jsem měla možnost studovat materiály, týkající se nakládání s odpady, které byly zpracovány pro potřeby komise.
Příklady postupů, používaných v Evropské unii a inspirativních i pro nás, jsou popsány ve studii Waste Prevention and Minimalisation (Prevence a minimalizace odpadu), Commissioned by the European Commission, DG XI (DG Environment), Darmstadt, 29 July 1999, jejímž zpracovatelem byl Öko-Institut e.V (Institut pro aplikovanou ekologii) v Rakousku.
Německo
Aby se snížilo množství vznikajícího nebezpečného průmyslového odpadu, založila spolková země Bádensko-Württembersko (dále jen BW) "Poradenský program k předcházení vzniku nebezpečných odpadů a jejich recyklaci", který přinášel účastníkům poměrně nový přístup ke snižování produkce průmyslového odpadu. Program nabídl firmám technické poradenství externích konzultantů k řešení problémů s procesy, při nichž vznikají významná množství nebezpečných odpadů. Do programu se zapojilo více než 200 firem ze spolkové země BW. Závěrečná zpráva programu obsahuje vyhodnocení snížení produkce odpadů pro 125 z nich.
Program byl směřován zejména do oblasti nebezpečných odpadů z obrábění a k firmám v této oblasti působících. Podstatou programu byla dobrovolná účast firem a bezplatné poradenství.
Firmy si samy určovaly, jaké druhy odpadů a jaké procesy by měly být externími odborníky přezkoumány. Do programu se firmy mohly zapojit nezávisle na tom, zda měly vydán souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady či nikoliv. Obsahem expertizy externích poradců byla opatření k minimalizaci vzniku a recyklaci nebezpečných odpadů specifická pro dotčenou firmu a technologii.
Účast v programu byla podmíněna smlouvou mezi účastníkem programu a úřady odpovědnými za řízení nakládání s odpady, která zavazovala účastníka programu k implementaci navržených opatření. Firmy získávaly rozsáhlé know-how specifické pro danou oblast/obor od externích poradců, které se týkalo potenciálu předcházení vzniku nebezpečných odpadů a jejich recyklace a potíží s implementací těchto procesů.
V rámci programu byly zpracovávány oborově-specifické zprávy pro informování a podporu firem, které se poradenského programu nezúčastnily a pro úřady, které měly povinnost monitorovat právní implementaci nařízení prevence a recyklace odpadů. Program trval zhruba tři a půl roku. Byl zahájen na podzim roku 1993 a skončil v březnu roku 1997.
Francie
Vyhláškou Ministerstva zdravotnictví bylo ve Francii od 1. 3. 1999 zavedeno horizontální opatření: zákaz používání rtuti v lékařských teploměrech, včetně zákazu jejich prodeje.
V roce 1999 bylo ve Francii použito asi 60 tun rtuti v různých průmyslových sektorech (např. elektrochemické zdroje elektrické energie, zářivky, zubní lékařství, výroba teploměrů, barometrů, manometrů atd.). Užívání rtuti je obecně velmi rozšířeno i přesto, že rtuť je vnímána jako toxická látka, která může poškodit lidské zdraví a životní prostředí.
Před zákazem prodeje lékařských teploměrů byl jejich celkový počet ve Francii odhadován na 15 až 20 milionů kusů, přičemž každý teploměr obsahoval asi 2 gramy rtuti a teploměry používané v nemocnicích měly průměrnou životnost 1 měsíc. Pro výrobu teploměrů se každoročně používalo kolem 12 t rtuti. Něco mezi 1,5 až 5 miliony teploměrů se každoročně zničilo.
Celý proces zákazu prodeje rtuťových teploměrů byl připravován jak ze strany ministerstva zdravotnictví a ostatních úřadů, které zákaz podporovaly, tak ze strany těch institucí, které byly odpovědné za realizaci tohoto zákazu.
Při zahájení přípravy realizace zákazu několik obecně uznávaných institucí zdůraznilo důležitost zákazu rtuťových teploměrů a zároveň nastartovalo celý proces jejich zákazu.
Francouzský Nejvyšší úřad pro veřejné zdraví vydal 9. 5. 1995 prohlášení, ve kterém doporučoval:
Politiku ke snížení rizika obyvatel kontaktu se rtutí a vyslovil podporu nahrazení rtuťových teploměrů jinými měřidly.
Informovat o rizicích otrav rtutí a škodách na životním prostředí při úniku rtuti do něho.
Zákaz používání rtuťových teploměrů během dvou let.
Zorganizování bezpečného odstranění a znovuzískání rtuti z rozbitých teploměrů.
Nutnost informovat veřejnost o nebezpečí rtuti a jejího rozptylu.
Generální zdravotní ředitelství a ředitelství nemocnic zdůraznila rizika spojená se rtuťovými teploměry formou oběžníku adresovaného odborníkům ze zdravotnického sektoru.
Komise pro bezpečnost spotřebitelů vydala prohlášení, ve kterém považuje za žádoucí zrušení výroby a distribuce rtuťových teploměrů. Zdůraznila nutnost, aby sběr rtuťových teploměrů byl podpořen různými organizacemi tak, že by za odevzdaný rtuťový teploměr občané výměnou dostali elektrický (digitální).
Současně byla realizována opatření, aby rtuťové teploměry nebyly dováženy do Francie, ani vyváženy do jiných státu EU. Rtuťové teploměry byly sbírány a nahrazovány jinými, a to jak v domácnostech, tak i v nemocnicích. K provedení výměny všech lékařských rtuťových teploměrů byla stanovena lhůta dvou let. Zákaz prodeje lékařských rtuťových teploměru ve Francii byl velmi úspěšný.
UNIVERZA-SoP, s. r. o.
