Údaje o současném využívání biomasy v České republice k energetickým účelům se často liší, protože zatím stále neexistuje jednotný systém evidence a statistika nesleduje všechny potřebné údaje.
Podle dostupných údajů a odhadů představuje podíl využívání biomasy k energetickým účelům kolem 1,5 % z celkové tuzemské spotřeby energie, což je hodnota neúměrně nízká. Ve Švédsku je to přes 18 %, v Rakousku téměř 13 %, v Dánsku kolem 7 %. I v sousedním Slovensku je podíl biopaliv vyšší než 1,5 %.
V ČR je použití biopaliv zaměřeno zejména na dřevní odpad, štěpku a výrobu bionafty, podíl bioplynu je nevýrazný.
Česká republika se v souvislosti se vstupem do EU zavázala, že do roku 2010 bude činit podíl obnovitelných zdrojů na primární spotřebě 6 %. Toho je možno docílit pouze při využívání biomasy (až 80 % podíl na obnovitelných zdrojích). Využití ostatních obnovitelných zdrojů u nás omezují přírodní podmínky.
Palivo budoucnosti
Pelety jsou zpravidla o granule kruhového průřezu 6 až 14 mm a délce 1 až 5 cm, které jsou vyrobeny výhradně bez chemických přísad z organického materiálu nebo biomasy - dřevního odpadu, dřeva, pilin, stébelnin. Pelety se lisují za vysokého tlaku na protlačovacích matricových lisech.
Toto palivo je obecně považováno za palivo budoucnosti nejen v zemích západní Evropy. Aby mohly pelety úspěšně konkurovat fosilním palivům a ostatním formám biomasy, je potřeba zajistit jejich spolehlivou distribuci ke konečným uživatelům, nabídnout jim kvalitní technologická zařízení na spalování pelet, a to vše navíc za přijatelnou cenu.
V současnosti je u nás instalováno několik set kotlů na biomasu pro průmyslová zařízení a obce a více než 35 tisíc zplyňovacích kotlů v domácnostech. Stávající kotelny vesměs využívají místních zdroje dřevěných odpadů.
Čeští výrobci pelet i technologických zařízení na spalování pelet se nyní soustřeďují převážně na zahraniční trhy, kde svými nižšími cenami i kvalitou výrobků úspěšně konkurují zahraničním firmám. V ČR není doposud trh s peletami a s technologickými zařízeními na jejich spalování tak rozvinut, jako je tomu u našich nejbližších sousedů, v Rakousku a v Německu, nebo ve skandinávských zemích. Tento fakt je překážkou většího rozvoje využívání biopaliv.
Výhody a nevýhody
Pelety nepatří k běžně užívaným, zejména pro nedostatečnou informovanost široké veřejnosti a potenciálních uživatelů o tomto ekologickém způsobu vytápění a projektantů a firem zabývajících se vytápěcí technikou. Vyšší jsou také náklady na pořízení technologických zařízeních na spalování pelet oproti jiným zdrojům tepla. Pelety dosud mají vyšší cenu než uhlí a je nerozvinutá obchodní a distribuční síť výrobců a dodavatelů pelet a zařízení na jejich spalování. Tyto problémy by mohla odstranit pružnější dotační politika.
Využívání pelet k energetickým účelům přináší výhody: na rozdíl od fosilních paliv se jedná o obnovitelný zdroj energie pro vytápění. Pelety mají vysokou výhřevnost (do 18,5 MJ/kg), nízký obsah popelovin (0,5 až 1 %) a vody (kolem 10 %). Díky vysoké objemové hmotnosti mají nízké nároky na skladovací prostory. důsledku vysoké účinnosti mají také přijatelnou cenu za vyrobenou jednotku tepla. Provozní výhodou je možnost automatizace procesů spalování a nízký obsah emisí
Koncem roku 2003 byla vydána odborná publikace "Pelety - palivo budoucnosti". V publikaci najdete údaje o konkurenceschopnosti pelet ve vztahu k fosilním palivům, porovnání cen pelet, jejich fyzikální a chemické parametry, způsoby dopravy, skladování a distribuce zákazníkovi, technické parametry vybraných zařízení, obecná doporučení a praktické rady, přepočtové tabulky a adresáře výrobců a dodavatelů pelet a zařízení pro jejich spalování.
Publikaci si můžete objednat e-mailu lubosk@mybox.cz . Publikaci vydalo Sdružení Harmonie z Českých Budějovic s podporou Státního fondu životního prostředí.
Pelety patří mezi paliva budoucnosti, neboť umožňují s ohledem na jejich vlastnosti automatizaci vytápění a jedná se o palivo vyráběné z biomasy, která patří mezi obnovitelné zdroje energie.
