Historie využití produktů po spalování uhlí (nazývané popeloviny, katalogové číslo 10 01 01, 10 01 02 a 10 01 05) v dolech je stará několik desítek let.
Na začátku využívání popelovin pro uzavírku důlního díla byly popeloviny dopravovány do důlních prostor ve vozech. Vlastní plavicí směs byla namíchána v dole a do prostoru stavěné hráze mezi filtrační peření čerpána čerpadlem. Tento způsob dopravy popelovin, manipulace s nimi a vlastní stavba hráze byla náročná na směny a byla neefektivní, takže bylo využíváno nevýznamné množství popelovin v řádu desítek tisíc tun.
Nová metoda
Objemy splavovaných popelovin se výrazně zvýšily zavedením metody hydraulického plavení popílkové směsi potrubím z povrchu do důlních prostor, při němž se využívá tlakového spádu a technologických vlastností plavicí směsi, která je dobře dopravitelná potrubím i na větší vzdálenosti. Na povrchových lokalitách dolů probíhala výstavba plavicích zařízení. Zpočátku to byla zařízení velice jednoduchá, která se postupně zdokonalovala. V 90. letech minulého století byla na většině dolů postavena výkonná plavicí zařízení.
Zároveň došlo k výraznému rozšíření využití plavicí popílkové směsi v důlních prostorách. Plavicí směs nebyla využívána pouze k stavbě hrází, tj. k uzavírání důlních děl, ale také ke stavbě žeber pro ochranu chodeb dobývaných porubů a vyplňování volných prostor k ochraně povrchu. Tento materiál je také vhodný k proplavování závalových prostor dobývaných porubů v rámci prevence a případně represe záparu uhlí, které zůstalo z technologických důvodů v závalu dobývaných porubů. Množství splavených popelovin se postupně zvyšovalo: od roku 1995 do současnosti je ročně splavováno do důlních prostor ostravsko-karvinských dolů 250-450 tisíc tun popílku.
Historie legislativního schválení
Obecně lze považovat využití popelovin v důlních prostorách za vysoce ekologický způsob využití odpadů. Již na počátku využívání popelovin v dole vznikl na tuto problematiku názor, že se do důlního prostředí vlastně vrací zpět nehořlavá část vytěženého uhlí, která vznikla spálením hořlavých částí uhlí v teplárnách nebo elektrárnách.
Zákonem o odpadech č. 238/1991 Sb. byly produkty ze spalování uhlí zařazeny do katalogu odpadů podle příslušných kategorií. Tímto zákonem byly rovněž stanoveny požadavky na kvalitu popelovin, vhodných k využití v důlním prostředí. Český báňský úřad a Ministerstvo životního prostředí se již v roce 1994 shodly na tom, že odpad produkovaný jiným původcem, který může sloužit jako druhotná surovina při činnostech podléhajících Hornímu zákonu, přestává být za odpad považován v okamžiku, kdy vstupuje do technologického procesu zpracovatelského báňského závodu. Předpokladem je splnění požadavků hygienické a ekologické nezávadnosti. Na další nakládání s tímto odpadem (druhotnou surovinou) se již nevztahuje zákon č. 238/1991 Sb.
Podmínkou použití odpadu jako druhotné suroviny bylo jeho využití v báňské technologii. Vhodnost využití konkrétního odpadu jako druhotné suroviny do podzemí musela být doložena pracovištěm (organizací), která měla potřebnou akreditaci. Vhodnost popelovin byla posuzována na základě zkoušky vyluhovatelnosti odpadu, prováděného podle platné vyhlášky, a rozbor byl posouzen okresním hygienikem a odborem životního prostředí bývalých okresních úřadů. Společné stanovisko MŽP a ČBÚ k využití odpadů v důlních prostorách zůstalo platné i po nabytí účinnosti zákona č. 125/1997 Sb.
Certifikace výrobku
Změny v pohledu na využití popelovin v báňské technologii nastaly v okamžiku platnosti nového zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. a prováděcí vyhlášky č. 383/2001 Sb. Zařízení na povrchu, která jsou provozována na důlních podnicích pro přípravu plavicí směsi, jsou nyní považována za zařízení k využívání odpadů podle § 14 odst. 1) zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. Ve vyhlášce č. 383/2001 Sb. byly v paragrafu 12 stanoveny nové podmínky pro využívání odpadů v podzemních prostorách a na povrchu terénu.
Možnosti využívání popelovin v báňské technologii v podzemních prostorách dolů OKD, a. s,. a Dolu ČSM si nechala společnost Eko-Karbo, a. s. (člen koncernu Karbon Invest, a. s.) posoudit po stránce geologické a hydrogeologické od společnost OKD, DPB Paskov, a. s. Hydrogeologický posudek zhodnotil s odvoláním na § 12 odst. 2), bod c) vyhlášky č. 383/2001 Sb. důlní podmínky a využívání popelovin v důlních technologiích doporučil.
Eko-Karbo, a. s., si také vyžádala stanovisko Českého báňského úřadu k využívání popelovin v důlních technologiích vzhledem k platnosti zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. a prováděcí vyhlášky č. 383/2001 Sb. Současně proběhla jednání se zástupci Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství.
Po posouzení všech stanovisek v návaznosti na platnou legislativu bylo rozhodnuto, že požádáme autorizovanou osobu o schválení plavené popílkové směsi do důlních prostor podle ustanovení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a nařízení vlády č. 163/2002 Sb. ze dne 6. března 2002, kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky. Zároveň jsme žádali o souhlas Krajského úřadu Moravskoslezského kraje k provozování zařízení k využití odpadů katalogové číslo 10 01 01, 10 01 02 a 10 01 05 pro jedenáct zařízení, na kterých byla dosud připravována popílková plavicí směs pro plavení do důlních prostor.
Certifikáty na výrobky "Základková směs Eko-Karbo" byly vydány autorizovanou osobou 204 na podzim loňského roku. V závěru roku byla krajským úřadem všechna zařízení schválena jako zařízení na využití odpadů katalogového čísla 10 01 01, 10 01 02 a 10 01 05 pro výrobu základkové směsi.
Na základě schválení těchto zařízení a provedené certifikace výrobku je "Základková směs Eko-Karbo" od 1. 1. 2004 využívána v důlních prostorách OKD, a. s., a ČMD, a. s., mimo režim zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. jako certifikovaný výrobek, který splňuje požadavky zákona č. 22/1997 Sb. a nařízení vlády č. 163/2002 Sb. Dochází tak k materiálovému využití odpadů 10 01 01, 10 01 02 a 10 01 05, což je způsob využití odpadů, který zákon o odpadech preferuje.
Technologie
Každé zařízení se skládá z jednoho nebo dvou sil na popílek objemu 60-120 m3 a soustavy šnekových podavačů, kterými je popílek ze sil dopraven do míchačky, kde je smíchán s vodou. Vyrobená základková směs je z míchačky vypuštěna do jímky a dále dopravena potrubím instalovaným v jámě a vodorovných důlních dílech do důlních prostor. Novější zařízení jsou vybavena dalším silem na cement, takže lze podle schválených receptur a potřeb dolů přidávat do směsi cement a tím zvýšit pevnost základkové směsi. Obsluhu a údržbu zařízení pro výrobu základkové směsi zajišťují pracovníci příslušných dolů. Pracovníci Eko-Karbo, a. s., zajišťují na základě uzavřených smluvních vztahů kontrolu procesu výroby základkové směsi, kontrolu kvality základkové směsi v rámci ročních zpráv o dohledu nad kvalitou výrobku, které vydává autorizovaná osoba.
Do důlních prostor dolů OKD, a. s., a ČMD, a. s., bylo splaveno v režimu odpadů v roce 2000 celkem 250 000 tun popílkové plavicí směsi, v roce 2001 již 335 000 tun, v roce 2002 to bylo 319 000 tun a v roce 2003 celkem 453 000 tun. Podnikatelský záměr na rok 2004 stanovil zajištění zhruba 400 tisíc tun popelovin pro výrobu základkové směsi využité v důlních prostorách v rámci báňské technologie dobývání uhlí již jako výrobek.
zástupce ředitele pro techniku a legislativu
Eko-Karbo, a. s.
