Výhodný státní Program podpory vodohospodářských investic, z něhož mohou těžit i města a obce, má v příštím roce skončit. Jak by měly vypadat další formy pomoci municipálním investorům ve vodním hospodářství a co lze v tomto směru očekávat nyní po vstupu naší země do Evropské unie?
Na vodohospodářské investiční akce v hodnotě zhruba dvou miliard korun lze ještě přiznat zvýhodněné úvěry z Programu podpory vodohospodářských investic, který spravuje Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. (ČMZRB). Na tyto úvěry jsou poskytovány finanční prostředky ze zdrojů Evropské investiční banky, přičemž ČMZRB zvýhodněné úvěry přiznává investorům, kteří své projekty směřují do programů Ministerstva zemědělství 329 030 Výstavba a technická obnova vodovodů a úpraven vod a 329 040 Výstavba a technická obnova čistíren odpadních vod a kanalizací.
LETOS POSLEDNÍ ŠANCE
Zvýhodnění úvěrů spočívá například v tom, že mají delší lhůtu splatnosti a investoři z nich neplatí úroky. Úvěry od ČMZRB se používají společně s finančními zdroji, kterými jsou: prostředky státního rozpočtu, popř. státních finančních aktiv ve formě systémové, případně individuální dotace; návratná finanční výpomoc (poskytovaná státem jen výjimečně); vlastní zdroje investorů (minimálně 20 % nákladů stavební a technologické části). Souhrn zvýhodněného úvěru a prostředků státního rozpočtu přitom nesmí překročit 80 % nákladů stavební a technologické části.
Loni ČMZRB v rámci Programu podpory vodohospodářských investic uzavřela 28 nových smluv, podle nichž budou tyto zvýhodněné úvěry poskytnuty ve výši celkem 568 miliónů korun. Investorům z řad obcí, měst, jejich dobrovolných svazků a sdružení, stejně jako z řad vodohospodářských akciových společností s více než dvoutřetinovou kapitálovou účastí municipalit, by však neměla uniknout informace, kterou už letos v únoru sdělil generální ředitel ČMZRB Ing. Ladislav Macka: Uvedený státní program má napřesrok skončit.
NESPORNÉ VÝHODY, ALE...
Ing. Jiří Vepřek, ředitel akciové společnosti Vodohospodářská zařízení Šumperk, nám potvrdil, že zvýhodněný úvěr v rámci tohoto programu od ČMZRB čerpala i jeho společnost sdružující šest měst a 24 obcí okresu Šumperk, a to na rekonstrukci čistírny odpadních vod v Zábřehu a výstavbu vodovodu Řepová - Mírov. "Pomoc formou de facto bezúročné půjčky ve výši 50 % nákladů na realizaci stavební a technologické části investiční akce na dobu 12 let je velmi významná," konstatoval inženýr Vepřek "Ale určitým problémem je, že banka požaduje ručení jako při komerčním úvěru, což zejména menším investorům může působit potíže."
Také předseda Vodohospodářského sdružení obcí západních Čech, starosta města Žlutice na Karlovarsku Ing. Jaroslav Vojta soudí, že podpora vodohospodářských investičních akcí formou zvýhodněných úvěrů je pro municipality správná a potřebná. "Patrně nebude možné zvýšit tyto úvěry nad 50 % nákladů s ohledem na úmluvy mezi naší republikou a Evropskou investiční bankou. Ale v Programu podpory vodohospodářských investic by se měl posílit podíl dotací. Nyní podíl dotací ze státního rozpočtu činí 25, ale bylo by žádoucí zvýšit jej na 40 %, a ulehčit tak rozpočtům obcí, které jsou jedinými vlastníky vodohospodářské infrastruktury," dodal předseda sdružení.
Ing. Martina Dvořáková z Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje, o. p. s., považuje Program podpory vodohospodářských investic za dobře cílený nástroj, který pomáhá dosáhnout souladu mezi stavem vodního hospodářství v ČR a legislativními požadavky Evropské unie. "K jeho plošnější realizaci však chybí větší informovanost obcí o možnostech čerpání těchto úvěrů," tvrdí. Podle ní by ČMZRB mohla municipality více informovat například prostřednictvím regionálních rozvojových agentur či sdružení měst a obcí jednotlivých krajů.
PODPORA Z FONDU SOUDRŽNOSTI
Se vstupem naší země do EU za nejvýznamnější zdroj finanční podpory vodohospodářských investic obce považují Fond soudržnosti EU. Inženýr Vojta s ním například spojuje naděje na kofinancování výstavby vodohospodářské infrastruktury obcí v povodí řek Berounky a Ohře. Také společnost Vodohospodářská zařízení Šumperk se podle inženýra Vepřeka chce ucházet o podporu z tohoto fondu na projekt Zlepšení kvality vod horního povodí řeky Moravy. Díky začlenění většího počtu měst a obcí do jednoho projektu má tato plánovaná investice velkou šanci získat z Fondu soudržnosti podporu. Fond má totiž v podmínkách pro přidělení podpory i minimální výši nákladů na každý projekt 10 miliónů eur.
Na tento fakt poukazuje rovněž inženýrka Dvořáková. "Splnění tohoto kritéria bude v českých podmínkách složité. Proto se obce musí sdružovat a vytvářet větší - skupinové projekty," říká. "K seskupování dílčích projektů dochází podle jednotlivých povodí, přičemž dalším jednotícím prvkem bývají institucionální vztahy - vlastnické, provozní, existující svazky obcí, mikroregiony apod. Příprava skupinových projektů je však organizačně i časově poměrně náročná, a proto se například v našem Plzeňském kraji s nimi v rámci twinningového projektu začalo již v polovině loňského roku."
Pracovnice regionální rozvojové agentury je přesvědčena o tom, že ve skupinových projektech budou mít šanci na podporu z Fondu soudržnosti i menší obce. Zároveň však připomíná základní podmínku, že v aglomeraci musí být vybudován sběrný systém, na nějž je připojeno alespoň 500 ekvivalentních obyvatel (EO), v aglomeraci není čistírna odpadních vod nebo tam neexistuje kmenová stoka, která připojuje aglomeraci k čistírně, či stávající zařízení na čištění odpadních vod nebude po roce 2012 adekvátně fungovat. Také investiční náklady na akce v obcích do 2000 EO by neměly v průměru převýšit 40 tisíc korun na obyvatele (bez DPH).
"Obcím, které nesplňují podmínky pro zařazení do skupinových projektů nebo v nichž jsou uvažovány méně nákladné investice v řádu pouze několika miliónů korun, bych doporučila využít jiných zdrojů," říká inženýrka Dvořáková. "Kromě zmíněných zvýhodněných úvěrů od ČMZRB lze žádat i o podporu z dotačních titulů Ministerstva zemědělství a Státního fondu životního prostředí. Se vstupem ČR do EU bude možné čerpat dotace ze strukturálních fondů EU, podporu vodohospodářských investic lze očekávat také z Operačního programu Infrastruktura."
Jak vidí podporu státu vodohospodářským investicím
Ing. Jaroslav Vojta, předseda Vodohospodářského sdružení obcí západních Čech, starosta Žlutic: S ohledem na stav vodohospodářské infrastruktury bude vždy jakákoliv podpora ze strany státu nízká. Z pohledu příjemců podpor bychom přivítali lepší vzájemnou koordinaci všech resortů zúčastněných na využití národních zdrojů i fondů Evropské unie. Pozitivně hodnotím, že každý resort se snaží udělat, co může. Obce musí pružně reagovat na nové požadavky stanovené podle legislativy EU. Proto ne vždy budeme moci vyčkávat na výhodné podpory poskytované z fondů EU v delších lhůtách. Některé případy tak budeme muset řešit z národních programů, případně jen z vlastních zdrojů.
Ing. Jiří Vepřek, ředitel akciové společnosti Vodohospodářská zařízení Šumperk: Vzhledem ke stavu veřejných financí je podpora vodohospodářských investic ze strany státu dostatečná. Avšak byla a ještě nadále zůstává nekoncepční a nekoordinovaná. Mám na mysli různý přístup k investorům i udělování řady výjimek. Do roku 2010 by pomoc vodohospodářským investicím měla být formou dotací plus dlouhodobě výhodných půjček, po tomto datu by mohly nastoupit dlouhodobé bezúročné půjčky. Dotace pouze výjimečně - a pokud ano, tak jen přesně cílené a definované, veřejně kontrolovatelné, žádné výjimky.
