Významnou část z celkového potenciálu biomasy, použitelné jako alternativní obnovitelný zdroj energie, tvoří odpadní biomasa.
Nejznámější biomasou je dřevní hmota, všechny užitkové plodiny i planě rostoucí rostliny, rychlerostoucí dřeviny, ale také hnůj, kejda nebo kaly z čistíren odpadních vod, masokostní moučka i biologicky rozložitelný podíl komunálního odpadu. Biomasa představuje pro lidstvo nejvhodnější, a také nejvýznamnější formu transformované sluneční energie. Je to jakási přírodní hmotová a energetická konzerva, použitelná právě v té chvíli, kdy to člověk nejvíc potřebuje.
Nejrůznější biomasu lidstvo využívá od počátku své existence: k výstavbě obydlí i lodí, k tavení železa i slévání barevných kovů, k výrobě střelného prachu i kolomazi. Díky průmyslové industrializaci se však i v podhorských oblastech chalupy místo dřeva začaly vytápět zdaleka dováženým a ekologicky problematickým uhlím... Dnes lze přitom topit ekologicky i v malých automatických kotlích biomasou (i odpadní) ve formě pelet, s komfortem srovnatelným s plynovým vytápěním. Pokud by si obec (nebo sdružení obcí) vlastnící les nebo pozemky pořídila peletárnu, v níž by zhodnotila odpadní dřevo nebo pěstovanou biomasu, mohla by si tím zajistit ekonomicky přijatelné a ekologicky bezkonkurenční vytápění jak pro své budovy, tak pro obyvatele. Navíc by tím vytvořila pracovní místa a významně podpořila místní zemědělce.
Promyšlené a efektivní projekty založené na produkci a zpracování biomasy totiž mohou přinést obcím a podnikatelům na venkově energii mnohem důležitější, než jen tu elektrickou nebo tepelnou: energii lidské podnikavosti.
Příklady pozitivní i negativní
Příkladem takového promyšleného přístupu je obecní kotelna na odpadní biomasu z vlastního lesa v Jindřichovicích pod Smrkem. Ta zajišťuje vytápění zejména obecních budov soustředěných na malé ploše a přitom zaměstnává několik lidí z obce. Jiným příkladem může být promyšlená koncepce vytápění Teplárenské společnosti v Třebíči. Zde se kromě jiného buduje kogenerační výroba elektřiny a tepla z biomasy s využitím zahraniční technologie ORC - organický Rankinův cyklus, využívající v uzavřeném oběhu jako pracovní médium organickou látku místo páry, který je účinnější a spolehlivější.
Naopak existují i zcela nevydařené, neekonomické projekty. K těm lze zařadit centrální kotelny na biomasu, budované v místech rozptýlené výstavby, a tedy už koncepčně více než problematické (například v Hostětíně u Uherského Brodu nebo v Rybništi ve Šluknovském výběžku).
Nerespektování podmínku efektivity a promyšlenosti realizovaných projektů vytváří falešný dojem, že využívání biomasy je už z podstaty neúměrně drahé, což tyto technologie značně diskredituje v očích veřejnosti.
Komplexní řešení
Účelná je například kombinace provozu bioplynové stanice s peletárnou. Odpadní teplo z kogenerační výroby elektřiny z vyprodukovaného bioplynu se využije pro sušení dřevní hmoty před peletováním, což zlevní výrobu pelet. Zároveň odpad z bioplynové stanice představuje hnojivo pro produkci biomasy jak pro bioplynovou stanici, tak pro peletárnu.
Technologie založené na biomase představují široký komplex podnikatelských aktivit, které jsou pro přehlednost rozděleny do třinácti oblastí - viz první strana vloženého letáku Dotazníková akce Biomasa - energie pro obce a venkov. Ve všech tam uvedených oblastech existují problematické nebo dosud nedostatečně vyřešené oblasti technické, technologické i legislativní. Je v bytostném zájmu dalšího rozvoje technologií založených na biomase realizovat konkurenceschopné projekty a zároveň zabránit podpoře neekonomických a nedomyšlených technických výtvorů, zaštiťujících se ekologií jako spásným zaklínadlem.
Státní podpora
Žádoucí rozvoj technologií založených na biomase se určitou dobu neobejde bez státní podpory. Zvláště pak, když jednotlivé oblasti širokého spektra technologií biomasy nejsou vždy natolik provozně, organizačně a ekonomicky vyspělé a dokonalé, aby bylo společensky výhodné jejich masivní plošné podporování v současné vývojové podobě. To plně platí o komerčních bioplynových stanicích, výrobnách etanolu, o systémech cílené produkce biomasy, ale i o dalších oblastech.
Za tohoto stavu jsem přesvědčen, že podporu je výhodnější vázat nikoliv na objem proinvestovaných prostředků, ale naopak na prokazatelně dosažený výsledek (objem, účinnost ap.) konkrétního projektu. Tímto způsobem lze vyvinout na vývojové a projektové kanceláře, stavební firmy a investory účinný tlak na realizaci pouze efektivních a konkurenceschopných technologií.
Nesprávně nastavená státní podpora může totiž dokonce působit na rozvoj nových technologií biomasy negativně až destruktivně. To se již projevilo u zvýhodněné ceny elektřiny vyrobené z biomasy. Místo původně uvažované podpory investičně náročnějším novým technologiím založeným na biomase, navyšují vyšší ceny za tuto elektřinu v drtivé většině pouze zisky takovým výrobcům elektřiny, kteří v souvislosti s biomasou vynaložili jen minimální nebo vůbec žádné investice.
To jenom podtrhuje již vyslovenou tezi o nutnosti jednat ve všech věcech technologií biomasy promyšleně, kvalifikovaně a s ohledem na efektivitu. Základem pro takové jednání v oblasti technologií biomasy je dostatek a dostupnost přesných, patřičně fundovaných a cíleně směrovaných informací. A to nejen pro podnikatele a veřejnost, ale také pro ty, kteří v této oblasti ovlivňují nebo přímo vytvářejí podnikatelské prostředí. Určitý podíl na tomto stavu má zřejmě i nedostatečná odborná kvalifikace a malé praktické zkušenosti lidí, kteří posuzují předkládané projekty.
Uživatelé a příznivci obnovitelných zdrojů energie a zvláště biomasy! Chcete-li svým dílem přispět ke zlepšení informovanosti v této perspektivní, ale zároveň poměrně složité oblasti, využijte možnosti zúčastnit se Dotazníkové akce, jejíž leták je vložen v tomto čísle časopisu. Její úspěšný průběh vytvoří předpoklady pro vytvoření kvalitnějšího informačního servisu pro technologie založené na biomase.
Porovnání ekonomických ukazatelů kotelen na biomasu
CZ Biom - České sdružení pro biomasu
