Kontroly separovaného sběru odpadů

Kontrola třídění odpadů, které předepisuje zákon 185/2001 Sb. o odpadech, je součástí prakticky každé kontroly u právnických a fyzických osob oprávněných k podnikání, kterou provádějí inspektoři ČIŽP.

Cílem Inspekce není pouhé prokázání nedostatků u kontrolovaných subjektů, ale především co nejrychlejší a nejúčelnější zjednání nápravy a nastavení systému správného hospodaření s odpady.

Provozovatelé a obce

V souladu se zákonem jsou právnické osoby povinné třídit odpady (ve výjimečných případech mohou získat povolení k netříděnému odkládání odpadu typu TKO). Firmy tuto povinnost často z neznalosti nebo liknavosti zanedbávají. V mnoha případech mají sice systém třídění formálně zaveden, ale v praxi je třídění je nekvalitní a vytříděný odpad prakticky není použitelný.

Jednou z největších akcí, která přinesla konkrétní výsledky, byla plošná kontrola provozovatelů rekreačních zařízení ve Východočeském kraji v oblasti KRNAP a CHKO Orlické hory. Kontroly byly zaměřeny na třídění odpadu komunálního charakteru a na využívání systému nakládání s odpady příslušné obce. U provozovatelů rekreačních zařízení byly v kontrolovaných oblastech zjištěny značné nedostatky, jejichž důsledkem bylo udělení desítek pokut. Následně však pod cíleným tlakem Inspekce došlo k celkovému zlepšení situace.

Hospodaření obcí s odpady je většinou řízeno obecně závaznou vyhláškou. Většina měst a obcí je dnes vybavena kontejnery pro třídění odpadu i sběrnými dvory. Veškerý odpad ze separovaného sběru se nutno ještě dotřídit. ČIŽP kontroluje původce odpadů, svozové firmy, firmy, které odpady třídí (pokud je odpad nabízen ke zpracování a dále zpracováván), zpracovatelské firmy, eventuálně skládky či spalovny odpadů. Kapacity ke zpracování tříděného odpadu jsou podle oficiálních údajů dostatečné.

ČIŽP se zatím cíleně nezaměřovala na kontrolování obcí. Kontroly realizované v této oblasti byly většinou provedeny na základě konkrétních stížností. Bohužel na veřejnosti dosud přetrvává negativní názor, že vytříděné odpady jsou nakonec sesypány do jednoho vozu a odvezeny na skládku. Je smutnou pravdou, že v minulosti byla podobná praxe v některých oblastech dosti běžná. Obce nebo příslušné firmy k tomuto zásadně nesprávnému a pro občany demotivujícímu postupu vedly hlavně důvody ekonomické, vyplývající kromě jiného z nedostatku zpracovatelských kapacit. Podle šetření Inspekce se v současnosti podobná praxe vyskytuje spíše ojediněle. Situace byla značně stabilizována po vstupu společnosti Eko-kom na zpracovatelský trh. Na základě konkrétní stížnosti byl v poslední době prokázán pouze jeden případ nesprávného nakládání s tříděným odpadem, který zavinili pracovníci svozové firmy. Firma byla potrestána pokutou v řádu desítek tisíc korun. Aby bylo podobným postupům zabráněno, ČIŽP kontroluje také firmy, které svážejí tříděný odpad (včetně tajného sledování vozů). Důvodem, proč v současnosti ještě stále dochází k odvezení vytříděného odpadu na skládku (spalovnu), bývá hlavně velmi špatná kvalita třídění. Jestliže podíl příměsí dosahuje i více než 50 % a odpadářská firma nedisponuje třídírnou odpadu, volí někdy tuto cestu likvidace.

Kvalita třídění odpadu

Kvalita třídění je největším problémem subjektů, které se zpracováním odpadů zabývají. Proto se odpady pro následné použití ještě musí dotřiďovat. Bohužel, dosud se stále ve vytříděných odpadech vyskytuje 20 až 30 % nežádoucích příměsí, přičemž dosti často se např. v papíru objevují třeba i uhynulá zvířata. Zatímco podnikatelské subjekty a právnické osoby přímo kontroluje ČIŽP, občany mohou kontrolovat pouze obce. Hlavní cestou ke zlepšení situace (postupně se kvalita třídění zlepšuje) je tak osvěta vedoucí ke správnému přístupu občanů.

Kvalita třídění a cenové relace zpracování druhotných surovin jsou hlavním důvodem, proč se na řadě míst vytříděný spalitelný odpad zpracovává na alternativní palivo. V Severomoravském kraji takto např. Ostrava zpracovala 1062 tun odpadu z 240 podniků a 46 škol. Toto palivo má vyhovující parametry (nesmí osahovat plasty s obsahem chloru) a je jednou z možností využití energetického potenciálu obsaženého v odpadech. ČIŽP průběžně kontroluje firmy, které provozují linky na třídění dotřiďování odpadů (přibližně 10 zařízení). V jejich provozech byly shledány spíše menší nedostatky, v jednom případě byla při porušení zákona udělena pokuta 100 000 Kč. ČIŽP nyní prošetřuje také na podnět hejtmana Středočeského kraje hospodaření s odpady ve městě Brandýs nad Labem - Stará Boleslav.

ČIŽP věnuje pozornost zejména skládkám odpadů, na které mohou být vytříděné odpady sváženy hlavně z ekonomických důvodů. Zákon jasně udává, které odpady se na skládky nesmí ukládat (využitelné odpady, včetně vytříděného odpadu z TKO, odpady podléhající režimu zpětného odběru, veškerá léčiva, pneumatiky odpady kapalné, silně zapáchající, kompostovatelné nebo výbušné). Při kontrolách skládek inspektoři vždy kontrolují jednak doklady o přijatých odpadech, jednak přímo na místě kontrolují stávající situaci na skládce, zda neobsahuje vytříděný odpad. Situaci však komplikují dvě skutečnosti: v komunálních odpadech se vždy nacházejí komodity, které jsou předmětem třídění, a navíc v provozních řádech skládek je často povoleno ukládat i vytříděné odpady jako materiál pro technické zabezpečení skládky.

Odlišná situace

V jednotlivých krajích je situace značně odlišná, protože provozní řády skládek schvalují krajské úřady. Zatímco na některých skládkách jsou odpady dotřiďovány (např. v Libereckém kraji je to železný velkoobjemový odpad), jinde (např. v Jihočeském kraji) je povoleno na skládce ukládat i autovraky zbavené kapalin a jiných nebezpečných součástí, kovové odpady jako zinek a jiné využitelné druhy odpadů.

Schválení provozních řádů, které jsou z hlediska ČIŽP nesprávné a demotivují veřejnost při třídění odpadů a jejich opětovném využití, vycházelo z možnosti výkladu zákona odpadech (§ 11), a to, že v místě neexistují technologické a ekonomické předpoklady k jinému postupu a zvolený postup je v souladu s plány odpadového hospodářství. Podle názoru inspekce v současnosti podmínka souladu s plánem odpadového hospodářství nemůže být splněna, zejména po přijetí závazných směrnic Rady Evropy a vstupu ČR do EU. ČIŽP proto iniciovala jednání s krajskými úřady s cílem odstranit některé nedostatky v oblasti likvidace a využití vytříděných odpadů.

Ing. Eva Rolečková,

Česká inspekce životního prostředí