Na Kladně byla před rokem uvedena do provozu dotřiďovací linka na papír a plasty z komunálního odpadu. Byla postavena z peněz města a provozuje ji firma Středočeské komunální služby, s. r. o. (SKS).
Linka zpracovává tříděný komunální sběr (papír a plasty) z Kladenska, Slánska a Berounska. Dalším zdrojem jsou dodávky odpadů z velkých supermarketů v okolí Prahy, různých provozů atd. Jsou to například balíky slisovaných krabic (supermarkety mají vlastní odpadové hospodářství), přicházejí také odpadní folie z podniků, kde se balí zboží nebo odřezky a odstřižky z různých výrob. Tyto odpady není třeba třídit, protože jsou jednodruhové, to znamená čisté bez příměsí.
Dotřiďování složek komunálního odpadu se provádí klasickým, ale účinným způsobem: ručně na pomalu běžícím pásu. Ředitel společnosti SKS Ing. Jiří Hartmann říká: "Se získáváním zaměstnanců máme veliké potíže. Pracují zde částečně kmenoví zaměstnanci, částečně brigádníci dodávaní agenturami. To jsou většinou cizozemci - mezi Čechy o toto zaměstnání není zájem."
Jednotlivé frakce házejí shozy do sběrných kontejnerů, které se čas od času automaticky vyprazdňují. Malý zbytek nevyužitelných odpadů prochází magnetickým separátorem a pak jde na skládku. Roztříděné suroviny jdou na kontinuální lis a lisují se do balíků, případně se na drtiči rozmělňují na vločky a dopravují v big bagu k dalšímu zpracování.
Kapacita linky je projektována na 6000 tun za rok. Po ročním provozu nyní jedou na 1,5 směny a mají kapacitu kolem 5000 tun. "Linka jede rok," poznamenává Ing. Hartmann. "Za tu dobu násobila svůj provoz čtyři až pětkrát. Množství zpracovaného materiálu se liší podle poměru plastů a papíru, podle poměru komunálu a firemního odpadu i dalších faktorů."
Zvýšení kapacity linky na plánované maximum však zatím brání nedostatečný výkon sběrových systémů.
O využitelnosti vytříděných složek do značné míry rozhoduje kvalita, s jakou přijdou vytříděny od obyvatel.
Ing. Hartmann říká: "U papíru, který k nám přichází, je kvalita třídění vcelku v pořádku, množství nevhodných příměsí dosahuje zhruba patnácti procent. Ale plasty jsou katastrofa - cizí příměsi představují až 50 %! Lidé do plastových kontejnerů hodí cokoliv, vysypou koš apod. Někdy tam najdeme i celý počítač - zřejmě podle toho, že je v plastovém obalu."
Zkušenosti z dotřiďovacích linek naznačují, že třídění se velmi liší podle jednotlivých lokalit. Podobné zkušenosti mají i na Kladně: "Například v Hostivicích třídí velmi špatně," říká Ing. Hartmann, "zato když přijede auto ze Slaného, je to poznat na první pohled, protože tam lidé třídí dobře."
Úspěch ve Slaném přisuzuje Ing. Hartmann pozornosti, které spolu s radnicí věnují osvětě mezi obyvateli.
