Projekt 5. rámcového programu EU "Plať podle toho, kolik (netříděného domovního) odpadu vyhodíš" (PAYT - z anglického "Pay-as-You-Throw") řešili v letech 2001-2003 partneři z Německa, Dánska, Irska, Španělska, Řecka a České republiky. Statistická šetření provedená v jeho rámci přinesla zajímavé výsledky.
Projekt PAYT zkoumal problematiku nakládání s tuhým komunálním odpadem v obytných zónách v návaznosti na způsob úhrady této služby domácnostmi. Vycházel při tom z předpokladu, že existuje (politický) konsenzus, že je žádoucí usilovat o: (a) maximalizaci vytříděných složek domovního odpadu a současně o minimalizaci produkce směsného (zbytkového) odpadu a (b) o minimalizaci produkce domovního odpadu vůbec. Cílem bylo nalézt takové faktory, které efektivně vedou k naplnění uvedených dvou cílů. Zvláštní pozornost byla věnována účinnosti ekonomického nástroje v podobě platby domácností vázané na objem vyprodukovaného netříděného odpadu. Zkoumány však byly nejen faktory ekonomické, ale i faktory technické, politické a sociální.
Analýza měla dvě části - první byla kvalitativní analýza využívající řízených interview s významnými představiteli zájmových subjektů v oblasti komunálního odpadu. Její výsledky posloužily mj. ke stanovení výchozích tvrzení, hypotéz, faktorů a proměnných pro kvantitativní analýzy. Bylo formulováno pět relativně homogenních skupin faktorů, jež by mohly ovlivňovat postoj domácností ke třídění svého odpadu, případně také ovlivňovat jeho celkovou produkci: informovanost a postoje, sociálně ekonomická struktura, technické aspekty, ekonomické aspekty a politické aspekty.
V rámci kvantitativní analýzy projektu byla v České republice v roce 2003 provedena dvě dotazníková šetření. První proběhlo ve vybraných pražských domácnostech. Druhé se zaměřilo na vybrané české obce. Výzkumy v ČR byly pro mezinárodní projekt zajímavé, protože v ČR již existují se systémem PAYT (nebo se systémy blízkými) určité zkušenosti. Rovněž nedávná dvojí změna právní úpravy týkající se plateb za komunální odpad slibovala možnost zkoumat její odraz v chování obyvatel.
Šetření v pražských domácnostech
Tento průzkum byl proveden v sedmnácti typově rozdílných urbanistických obvodech Prahy: historické centrum, Žižkov, Vinohrady I a II, Dejvice, Ďáblice, Jižní Město, Jihozápadní Město, Petřiny, Ořechovka, Nebušice, Spořilov, Zahradní Město, Solidarita, Baba, Zbraslav a Klánovice. Šetření bylo prováděno formou řízeného rozhovoru. Celkem bylo navštíveno 203 domácností, do zpracování postoupilo 197 dotazníků.
Ke třídění odpadu se přihlásilo 138 domácností. Jejich průměrná týdenní produkce směsného odpadu na jednoho člena byla ve výši 12,6 litru. Domácností, které uvedly, že se tříděním domovního odpadu nezabývají, bylo 39. Jejich průměrná týdenní produkce směsného odpadu na jednoho člena byla 13,7 litru. Po přepočtu na období jednoho roku můžeme konstatovat, že v domácnostech, kde odpady třídí, vyprodukují na jednoho člena v průměru přibližně 635 litrů směsného odpadu ročně. V domácnostech, které netřídí, je to 712 litrů. Podařilo se prokázat, že ač se tento rozdíl nemusí jevit velký, je statisticky významný.
Dále bylo analyzováno, jak jednotlivé faktory/proměnné působí na to, zda domácnost svůj domovní odpad třídí, či nikoli. Lze konstatovat, že se nepodařilo prokázat příliš velké množství vlivů, které statisticky prokazatelně působí na ochotu domácností třídit domovní odpad.
Šetření v českých obcích
Hlavními úkoly této části studie bylo potvrdit či vyvrátit hypotézu, že v obcích, jež uplatňují nějakou formu PAYT, občané více třídí a produkují méně směsného odpadu. Dalším cílem bylo nalézt v celém souboru možných faktorů ty, které ovlivňují velikost produkce jednotlivých složek domovního odpadu, případně které ovlivňují procento třídění.
Bylo náhodně vybráno a osloveno 400 obcí z celé ČR. Zpět bylo zasláno 206 dotazníků. Do zpracovávání postoupilo 196 obcí s celkovým počtem obyvatel přes 3 miliony.
Analýza pomocí metod popisné statistiky opět poskytla řadu využitelných poznatků. Následoval pokus o potvrzení, či zamítnutí tvrzení, že občané, jejichž systém úhrady za odstranění komunálního odpadu je založen na systému PAYT, produkují statisticky významně méně směsného odpadu a více třídí. Z celkového počtu pěti možností zachycujících konkrétní způsoby úhrad za komunální odpad v obcích ČR byly vytvořeny dvě skupiny tak, aby jejich obsah co nejvíce odpovídal pojmu "PAYT ano" či "PAYT ne". V rámci takto vzniklých skupin obcí byly vypočítány průměrné hodnoty produkce komunálního odpadu na hlavu celkem, vytříděného a směsného odpadu (tab. 1).
Na základě příslušné statistické analýzy bylo možno konstatovat (na hladině významnosti α = 5 %), že v obcích s PAYT dochází ke statisticky významnému poklesu produkce směsného odpadu, a v důsledku toho také k nárůstu objemu tříděného odpadu. Na téže hladině významnosti se podařilo též prokázat statisticky významné snížení celkového objemu domovního odpadu v obcích s PAYT oproti obcím s Ne-PAYT. Lze proto tvrdit, že aplikací PAYT do stanovení výše úhrad za provoz systému komunálního odpadu lze v obci dosáhnout výše uvedených cílů, tj. poklesu celkového objemu komunálního odpadu, poklesu objemu produkovaného směsného odpadu a zvýšení objemu tříděného odpadu.
Následovaly analýzy toho, které konkrétní faktory mají prokázaný vliv na výši vyprodukovaného komunálního odpadu na hlavu, na množství tříděného odpadu na hlavu a na množství směsného odpadu na hlavu. Tabulka 2 zachycuje pouze ty faktory, kde byl určitý vliv na modelované proměnné prokázán. Ani zde se nepodařilo prokázat příliš velké množství vlivů, které (statisticky významně) působí na míru třídění domovního odpadu. Obdobně jako u domácností, ani u obcí se nepodařilo nalézt nějaké smysluplné typy, které by mohly být využity při zkvalitňování managementu odpadu.
Závěry
Uvedeným statistickým šetřením se podařilo prokázat, že na ochotu domácností třídit svůj vyprodukovaný odpad (s 95 % pravděpodobností) má největší vliv několik faktorů (viz rámeček). Domácnosti, které svůj odpad třídí, produkují statisticky významně méně směsného odpadu v přepočtu na hlavu než ty domácnosti, které se tříděním nezabývají.
V obcích, které pro výpočet úhrad od občanů za provoz systému komunálních odpadů používají některý z přístupů PAYT, se vyprodukuje statisticky významně méně celkového komunálního odpadu za současné existence vyšší tendence ke třídění.
Na druhé straně se však ukázalo, že občané nehledí tolik na výši plateb za nakládání s odpady, jako spíše na účinnost celého systému vedoucího ke smysluplné separaci odpadů a jejich následného využití. To je jen potvrzením jedné z výchozích myšlenek studie, kterou lze formulovat jako možnost dosažení politického konsenzu o podpoře vyššího stupně separace i za cenu určitého nárůstu nákladů.
Na ochotu domácností třídit odpad mají největší vliv:
Míra informovanosti o způsobu správného třídění domovního odpadu
Technické podmínky v kuchyni
Existence kontejnerů na tříděný odpad v obci
Použitelnost kontejnerů na tříděný odpad
Subjektivní hodnocení podmínek pro třídění v místě bydliště
Subjektivní hodnocení legislativy České republiky ve vztahu k podpoře třídění domovního odpadu a zajištění druhotných surovin pro průmysl
katedra životního prostředí,
Vysoká škola ekonomická v Praze
