Zanedlouho bude do české legislativy implementováno Rozhodnutí Rady 2003/33/ES, kterým se stanoví kritéria a postupy pro přijímání odpadů na skládkách podle článku 16 směrnice 1999/31/ES a její přílohy II.
Členské státy by měly uplatnit kritéria uvedená v Rozhodnutí Rady do roka od jeho platnosti, tedy od 16. července 2005. Diskuse a příprava transpozice této právní normy běží na Ministerstvu životního prostředí od počátku roku. Transpozice však představuje poměrně složitou záležitost, neboť v ČR již řada požadavků Rozhodnutí Rady je součástí platné legislativní úpravy. V současné době je na Ministerstvu životního prostředí připraven první pracovní návrh změny prováděcí vyhlášky k zákonu o odpadech.
Velmi stručný a neoficiální přehled toho, co obsahuje Rozhodnutí Rady 2003/33/ES, uvádíme dále (jeho úplné znění v češtině je možné najít na stránkách Ministerstva životního prostředí www.env.cz). Rozhodnutí stanovuje postupy a mezní hodnoty pro určování přijatelnosti odpadu na skládkách podle zásad stanovených ve směrnici 1999/31/ES.
Postup pro přijímání odpadů na skládkách
Postup pro určování přijatelnosti odpadu na skládkách se skládá ze základního popisu, testování splnění kritérií a ověření na místě. Rovněž se stanoví přijímací kritéria pro každou třídu skládek (odpad lze na skládce přijmout pouze tehdy, jestliže splňuje přijímací kritéria pro příslušnou třídu skládky), a seznam metod pro odběr vzorků a zkoušení odpadů.
Prvním krokem přijímacího postupu je základní popis odpadu na základě veškerých potřebných informací pro bezpečné dlouhodobé uložení odpadu. Základní popis se vyžaduje pro všechny druhy odpadu. Tento popis zahrnuje informace o odpadu: druh a původ, složení, konzistence, možnost vyluhování atd., dále informace o chování odpadu na skládkách a možnostech jeho zpracování, hodnocení odpadu ve vztahu k mezním hodnotám, kritické parametry pro testování splnění kritérií.
Jestliže základní popis odpadu ukáže, že odpad splňuje kritéria stanovená pro danou třídu skládky (rámeček 1), odpad se považuje za přijatý pro tuto třídu skládky. Pokud odpad kritéria nesplňuje, není pro tuto třídu skládky přijatelný.
Pro získání uvedených informací je třeba odpad testovat, zejména jeho chování při vyluhování. Obsah popisu, požadovaný rozsah laboratorního testování a vztah mezi základním popisem a kontrolou splnění kritérií závisí na druhu odpadu. Je třeba rozlišovat mezi odpady, které se vytvářejí pravidelně při stejném procesu, a odpady, které se nevytvářejí pravidelně.
Jakmile je odpad posouzen jako přijatelný pro danou třídu skládky na základě základního popisu, bude následně podroben testování splnění kritérií, které určí, zda odpad vyhovuje výsledkům základního popisu a splňuje příslušná přijímací kritéria. Odpady vyňaté z požadavku testování pro základní popis jsou také vyňaty z testování splnění kritérií. U těchto odpadů je však třeba zkontrolovat vyhovění základnímu popisu jiným způsobem než testováním.
Odpad je možno přijmout na skládku, pokud je stejný jako odpad, který byl podroben základnímu popisu a testování splnění kritérií a který je popsán v průvodních dokumentech. Pokud tomu tak není, odpad nesmí být přijat. Odebrané vzorky se po přijetí odpadu uchovají po dobu ne kratší než jeden měsíc.
Odpady bez testování
U odpadů uvedených v tab. 1 se předpokládá, že splňují kritéria stanovená v definici inertního odpadu a mohou být proto přijaty na skládce inertního odpadu bez testování.
Odpad musí být z jednoho toku (pouze z jednoho zdroje) jednoho druhu odpadu. Pokud existují pochybnosti, je třeba provést testování.
Pro všechny uvedené tabulky platí: hodnoty v mg/kg pro poměry kapalné a pevné fáze (L/S) 2 l/kg a 10 l/kg se přepočítávají z koncentrací ve výluhu na celkem uvolněné množství, pro infiltrační test Co jsou uváděny přímo v ml/l v prvním výluhu při L/S = 0,1 l/kg.
Pro odpad přijatelný na skládkách inertního odpadu jsou stanoveny mezní hodnoty vyluhování (tab. 2). Pro všechny uvedené tabulky platí: hodnoty v mg/kg pro poměry kapalné a pevné fáze (L/S) 2 l/kg a 10 l/kg se přepočítávají z koncentrací ve výluhu na celkem uvolněné množství, pro infiltrační test Co jsou uváděny přímo v ml/l v prvním výluhu při L/S = 0,1 l/kg (platí pro všechny uvedené tabulky).
Členské státy určí použití testovacích metod a mezních hodnot. Kromě mezních hodnot vyluhování musí inertní odpady splňovat také mezní hodnoty pro celkový obsah organických parametrů inertní odpady splňovat také mezní hodnoty pro celkový obsah organických parametrů: TOC (celkový organický uhlík) 30 000 mg/kg, BTEX (benzen, toluen, ethylbenzen a xyleny) 6 mg/kg, PCB (polychlorované bifenyly, 7 kongenerů) 1 mg/kg, minerální olej (C10 až C40) 500 mg/kg, PAH (polycyklické aromatické uhlovodíky) - mezní hodnotu stanoví členské státy.
Členské státy mohou vytvořit podkategorie skládek odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné, které se ukládají do stejného prostoru společně se stabilními, nereaktivními nebezpečnými odpady.
Komunální odpad podle definice v čl. 2 odst. b) směrnice o skládkách, který je v kapitole 20 Evropského seznamu odpadů zařazen jako odpady neklasifikované jako nebezpečné, odděleně sebrané složky odpadu z domácností a stejný materiál jiného původu, může být na skládkách odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné přijat bez testování. Odpady nelze přijmout, jestliže nebyly nejprve zpracovány podle čl. 6 odst. a) směrnice o skládkách nebo jestliže jsou kontaminované v rozsahu zvyšujícím riziko.
Mezní hodnoty uvedené v tab. 3 se vztahují na zrnitý odpad neklasifikovaný jako nebezpečný přijímaný do stejného prostoru jako stabilní, nereaktivní nebezpečný odpad. Zrnitý odpad zahrnuje všechny odpady, které nejsou monolitické. Členské státy určí, která z testovacích metod a které příslušné mezní hodnoty se mají použít.
Nebezpečný odpad na skládkách neklasifikovaných jako nebezpečné
Podmínkou je, aby odpad byl stabilní, nereaktivní, tj. že v podmínkách daného typu skládky se chování odpadu při vyluhování nebude nepříznivě měnit například biologickým rozkladem, pod vlivem dlouhodobě působících vnějších podmínek (vody, vzduchu, teploty, mechanických vlivů) nebo působením jiných odpadů (včetně výluhu a plynu).
Mezní hodnoty vyluhování vztahující se na zrnitý nebezpečný odpad přijatelný na skládkách odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné jsou uvedeny v tab. 4. Členské státy si určí testovací metody a příslušné mezní hodnoty.
Kromě mezních hodnot vyluhování musí zrnité odpady splňovat dodatečná kritéria: TOC (celkový organický uhlík) - 5 %, PH nejméně 6, musí být vyhodnocena ANC (kyselinová neutralizační kapacita).
Odpad na skládkách nebezpečného odpadu
Přijatelnost zrnitého odpadu na skládkách nebezpečného odpadu je dána mezními hodnotami vyluhování (tab. 5). Kromě mezních hodnot vyluhování musí nebezpečné odpady splňovat dodatečná kritéria: LOI (ztráta žíháním) 10 %, TOC (celk. organický uhlík 5 %, musí být vyhodnocena ANC (kyselinová neutralizační kapacita).
