Podle analýzy Univerzity Karlovy a Vysoké školy ekonomické vyrobily uhelné elektrárny v roce 2002 elektřinu za 50 miliard korun, ale náklady na její výrobu přitom byly víc než dvojnásobné. Víc než 60 miliard korun stály dosud nevyčíslené dopady na průměrnou délku života, zdraví a životní prostředí....
Podle analýzy Univerzity Karlovy a Vysoké školy ekonomické vyrobily uhelné elektrárny v roce 2002 elektřinu za 50 miliard korun, ale náklady na její výrobu přitom byly víc než dvojnásobné. Víc než 60 miliard korun stály dosud nevyčíslené dopady na průměrnou délku života, zdraví a životní prostředí. V roce 2002 se v uhelných elektrárnách vyrobily dvě třetiny veškeré tuzemské elektřiny, což každého občana stálo 5700 korun, tedy celkem 2,5 procenta hrubého domácího produktu. Ministerstvo životního prostředí oznámilo, že výsledky studie použije jako jeden z podkladů daňové reformy, ke které se ČR zavázala vstupem do EU. Smyslem reformy je vyššími daněmi zdražit suroviny, které poškozují životní prostředí, tedy i uhlí. Negativní dopady uhelných elektráren by měly v příštích letech klesat. Jedním z důvodů je, že staré uhelné elektrárny začnou po roce 2010 rychle dosluhovat a měly by být nahrazeny modernějšími zdroji s vyšší účinností. Po roce 2010 by měly vyrůst nové jaderné bloky a podíl obnovitelných zdrojů by měl časem vzrůst až na 16 procent.
Cena elektrické energie pro domácnosti patří v České republice k nejnižším v Evropské unii. České domácnosti v průměru v loňském roce platily zhruba 2,10 koruny za jednu kilowatthodinu. V 15 původních členských zemích byla průměrná cena elektřiny 3,25 koruny za kWh. Nejdražší je energie v Itálii, kde spotřebitelé platili v přepočtu 4,57 koruny za kWh. Výrazně nad průměrem EU se nacházelo také Německo, Portugalsko, Lucembursko a Belgie.
