Více než 600 milionů korun investuje společnost Sokolovská uhelná do výstavby nové jednotky pro využití vedlejších kapalných produktů vzniklých při tlakovém zplyňování hnědého uhlí ve zpracovatelské části na Vřesové.
Projekt, který je realizován od července loňského roku, je kompletně řešen dodavatelsky společností Chemoprojekt a podílí se na něm také celá řada firem z regionu. Miroslav Zdráhal, ředitel Divize tlaková plynárna společnosti Sokolovská uhelná, říká: "Jeho účelem je nová možnost využití vedlejších karbochemických produktů, které vznikají při tlakovém zplynování hnědého uhlí."
Tlaková plynárna ve Vřesové je totiž spolu s podobným komplexem v Jihoafrické republice jediným zařízením svého druhu na světě, které slouží ke zplyňování hnědého uhlí. Výsledný energoplyn slouží jako palivo pro místní paroplynovou elektrárnu, která byla dokončena v roce 1996 a je jedním z nejmodernějších energetických zařízení v Evropě.
Konec odvážení mimo region
"Vedlejší produkty tohoto zplyňování, kterými jsou hnědouhelný generátorový dehet, fenolový koncentrát a surový lehký olej jsme však doposud nebyli schopni v rámci naší zpracovatelské části dále zhodnotit. To se však uvedením nové technologie, které je plánováno na poslední čtvrtletí roku 2005, zcela změní," vysvětluje Zdráhal. Doposud totiž musely být všechny látky převáženy mimo region k dalšímu zpracování jako suroviny pro chemický průmysl a jako topný olej. To s sebou přinášelo možná rizika ekologické havárie při převozu. Právě realizovaná investice však tato rizika odstraní. "Nová technologie, jejímž jádrem je takzvaný hořákový generátor, vyrobený německou společností Industrie-Anlagenbau Georgsmarienhüte, totiž umožňuje tyto produkty dále štěpit na plyn, který po dočištění bude sloužit jako navýšení produkce pro paroplynovou elektrárnu," poukazuje na výhody plynoucí z investice ředitel Divize tlaková plynárna.
Využití plynu pro energetiku je mnohem ekonomičtější a především ekologičtější, než přímé spalování hnědého uhlí. Produkce nového generátoru, která může činit hodinově až 45 tisíc metrů krychlových plynu, tak bude znamenat další významné zhodnocení sokolovského uhlí a zlepší i ekonomiku zpracovatelské části. Zejména sníží její závislost na vývoji cen zemního plynu, který je spolu s energoplynem důležitou surovinou pro výrobu energie v paroplynové elektrárně.
"Štěpení vedlejších produktů navíc probíhá bez jakýchkoliv emisí a vzniklý plyn bude samozřejmě také odsířen. Což znamená další přínos pro ekologii celého provozu," říká Zdráhal. Ten zároveň poukazuje na to, že ačkoliv je tlaková plynárna ve Vřesové ojedinělým zařízením svého druhu, není instalace takzvaného hořákového generátoru žádným experimentem. Podobná zařízení jsou vyzkoušena i v jiných zemích.
Sama myšlenka na využití energoplynu v rámci společnosti Sokolovská uhelná navíc také není zcela nová. "Touto věcí se intenzivně zabýváme již od počátku devadesátých let, kdy v České republice začaly přípravy na přechod domácností ze svítiplynu na zemní plyn," vysvětluje genezi projektu Miroslav Zdráhal. Z tohoto důvodu na Vřesové vyrostla také paroplynová elektrárna, která byla schopna produkci tlakové plynárny využít k výrobě špičkové a silové energie.
