Do redakce nám přišel dotaz čtenáře: "Podle § 12, odst. 4 zákona č. 185/2001 Sb. jsme jako původci odpadů povinni zjistit, zda je osoba, které předáváme odpady, oprávněná. Předáváme-li této osobě nebezpečný odpad, jakými doklady toto oprávnění prokáže? Stalo se nám, že nám firma dodala souhlas k nakládání s NO, ale ve výpisu z Obchodního rejstříku tato firma jako předmět podnikání s NO nemá. Koncesní listinu (nebo živnostenský list) nám nechtěli předložit, že nám má souhlas stačit. Je třeba uzavřít s oprávněnou osobou písemnou dohodu o převzetí NO? Jestliže ano, pak podle kterého předpisu?"
Jelikož jde o poměrně často řešený problém, požádali jsem o stanovisko Ministerstvo životního prostředí. Zde je odpověď Ing. Leoše Křenka, ředitele odboru odpadů:
Podle ustanovení § 12 odst. 4 zákona je každý povinen zjistit, zda osoba, které předává odpady, je k jejich převzetí podle tohoto zákona oprávněna. V případě, že se tato osoba oprávněním neprokáže, nesmí jí být odpad předán. K převzetí odpadu do svého vlastnictví na základě § 12 odst. 3 zákona je oprávněna pouze právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která je provozovatelem zařízení k využití nebo k odstranění nebo ke sběru nebo k výkupu určeného druhu odpadu, nebo osoba, která je provozovatelem zařízení podle § 14 odst. 2, nebo za podmínek stanovených v § 17 též obec. Zákon rozlišuje dva základní typy zařízení.
Souhlas k provozování
Podle § 14 odst. 1 zákona se jedná o zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů, které lze provozovat pouze na základě rozhodnutí krajského úřadu, kterým je udělen souhlas k provozování tohoto zařízení a s jeho provozním řádem (dále jen "souhlas k provozování zařízení"). V řízení předcházejícím vydání tohoto rozhodnutí musí krajský úřad posoudit všechna zařízení, která s těmito činnostmi souvisejí. (Souhlas k provozování skládek nebezpečných odpadů se uděluje na dobu určitou, nejvýše na 4 roky. Dobu platnosti souhlasu krajský úřad prodlouží na základě žádosti provozovatele skládky nebezpečných odpadů vždy nejvýše na další 4 roky, pokud jsou splněny podmínky a plněny povinnosti při provozování skládky stanovené tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.)
Podle § 14 odst. 2 zákona se jedná o druhý typ zařízení, které podle tohoto zákona není určeno k nakládání s odpady a ve kterém je možné využívat pouze odpady, které splňují požadavky stanovené pro vstupní suroviny, a při nakládání s těmito odpady nesmějí být porušeny zvláštní právní předpisy, v souladu s nimiž je zařízení provozováno, a právní předpisy na ochranu zdraví lidí a životního prostředí. K provozování takového zařízení není požadován souhlas k provozování zařízení podle § 14 odst. 1 zákona.
Co se týká "souhlasu k nakládání s nebezpečnými odpady". S nebezpečnými odpady může původce v souladu s ustanovením § 16 odst. 3 zákona nakládat pouze na základě souhlasu věcně a místně příslušného orgánu státní správy, s navazujícími změnami v kompetencích, pokud na tuto činnost již nemá souhlas k provozování zařízení podle § 14. Přičemž přeprava nebezpečných odpadů nepodléhá souhlasu. Takové souhlasy vydávají jednak krajské úřady dle § 78 odst. 2 písm. i) zákona (pokud původce bude nakládat s více než 100 tunami nebezpečného odpadu za rok) nebo obecní úřady obcí s rozšířenou působností podle § 79 odst. 1 písm. b) zákona (pokud bude původce nakládat s nebezpečnými odpady v množství menším než 100 tun za rok). Oba orgány veřejné správy mohou vázat udělení souhlasu na podmínky.
Souhlas k nakládání
Vyhláškou č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, jsou v § 2 stanoveny náležitosti žádosti o souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady. Žádost o souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady mj. musí obsahovat kopii podnikatelského oprávnění (např. živnostenský list) nebo kopii výpisu z obchodního rejstříku nebo kopii zřizovací listiny žadatele a seznam nebezpečných odpadů podle Katalogu odpadů, se kterými bude nakládáno, odhad jejich množství za rok a místa a způsoby nakládání s nimi.
Povinnost uvedená v § 12 odst. 4 zákona znamená značné posílení odpovědnosti původce (a též oprávněných osob, které odpady dále předávají) za další nakládání s jejich odpadem. Předávající si musí samozřejmě ověřit, zda přebírající má příslušný souhlas, který ho opravňuje k nakládání s daným druhem odpadu nebo k nakládání s odpady v dotčeném zařízení. Toto ověřování se bezesporu týká i podnikatelského oprávnění, výpisu z obchodního rejstříku nebo kopie zřizovací listiny, které musí přebírající na požádání doložit. Živnostenský list, rozhodnutí o udělení koncese, koncesní listina a osvědčení, která jsou průkazem živnostenského oprávnění jsou podle § 10 odst. 5 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů veřejnými listinami.
Potřebujete písemnou smlouvu?
K otázce, zda je třeba s oprávněnou osobou uzavřít písemnou dohodu a na základě jakého předpisu uvádím, že zákon o odpadech nestanoví formu této soukromoprávní dohody. Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ObchZ") ve své části upravující obchodní závazkové vztahy, v § 261 odst. 1, stanoví, že upravuje závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti. Účastníci mohou podle § 269 odst. 2 ObchZ uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Takovému typu smlouvy se říká nepojmenovaná či inominátní a k tomu, aby mohla být uzavřena je zapotřebí, aby účastníci dostatečně určili předmět svého závazku. Obchodní zákoník nestanoví obligatornost písemné formy pro tento typ smlouvy. (Za povšimnutí jistě stojí judikát Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2002, sp. zn. 22 Cdo 522/2001, který se vztahuje i na obchodní smlouvy, které se řídí ustanoveními Obchodního zákoníku. "Uzavřou-li účastníci smlouvu, jejíž podstatné náležitosti lze podřadit pod některý ze smluvních typů upravených v Občanském zákoníku, řídí se tato smlouva kogentními, a pokud účastníci ve smlouvě nedohodli něco jiného, i dispozitivními ustanoveními občanského zákoníku, upravujícími daný typ smlouvy; nejde o smlouvu nepojmenovanou.")
Popsaný negativní přístup oprávněné osoby k původci odpadů je signálem její nedůvěryhodnosti a vzniká pochopitelně pochybnost, jak bude taková oprávněná osoba sama plnit povinnosti původce, převezme-li odpady do svého vlastnictví.
(Mezititulky redakce)
