Přicházíte-li do banky s projektem, který potřebujete financovat, vstupujete do vztahu, který je formován také postojem druhé strany. Petr Merežko, ředitel odboru strukturovaného financování Živnostenské banky nám zprostředkoval pohled financiéra na projekty.
Jaký je postoj banky k financování projektů v odpadovém hospodářství?
Financování není v první řadě o penězích, ale je o rizicích. Naše banka má - stejně jako jiné banky - dostatek peněz k financování. Spravujeme cizí peníze a musíme se starat o jejich bezpečnost. Nejzávažnější otázkou je, do jakých rizik můžeme peníze našich střadatelů půjčovat. V současnosti máme dva základní typy komerčně-úvěrového financování.
Financování podniku je pro existující společnost (s historií), která například financuje úvěrem ekologickou investici. Tato společnost má však svůj hlavní předmět činnosti, který je mimo oblast ekologie. Úvěr splácí ze svých příjmů z běžných aktivit. Riziko splácení úvěru je vázáno k hlavní podnikatelské činnosti společnosti.
Druhým případem je tzv. projektové financování. Společnost, která má příjem pouze z poskytování konkrétních služeb (např. z recyklace určitého produktu - a recyklace je hlavním předmětem podnikání dané společnosti), potřebuje financovat investici. Úvěr bude splácet z příjmů za recyklaci. Projektové financování je možné vnímat jako financování, které "likviduje" (splatí) samo sebe: banka půjčuje, podnik projekt připraví, investuje, poskytuje danou službu, dostává zaplaceno a teprve z těchto příjmů splácí úvěr. Jištěním úvěru jsou obvykle aktiva a příjmy projektové společnosti.
Mluvil jste o rizicích financování. Můžete je blíže specifikovat?
Právě v projektovém financování je třeba rizika vnímat velmi citlivě. Riziko první je samotný partner. Vždy to musí být podnikatel, který má zkušenost z oboru a může se vykázat referencemi z podobného projektu. Chceme, aby byl dostatečně silný a byl rovněž ochoten riskovat svoje peníze.
Ať má podnikatel sebelepší záměr, pokud bude chtít stoprocentní financování, pak nenese riziko, nese ho jen banka. Umíte si představit, že byste dala peníze do banky, která by se takto chovala? Musíme být obezřetní, protože naše střadatele nezajímá, jaké riziko podstupujeme.
Jak byste se dívali na projekt, který například zavádí novou, jinde neověřenou technologii?
V takových projektech jsou rizika výrazná. Je třeba kombinovat různé zdroje a počítat s tím, že rizikům odpovídá i cena financování: privátní investoři a rizikové fondy požadují 30-40 %, poskytovatelé podřízených úvěrů 15-20 %. Výnos je adekvátní riziku, protože projekt se může podařit, ale také nemusí. My můžeme nést limitované riziko a za to si účtujeme nižší úrok - ve výši 5-8 %.
Mohou developeři pro zajištění vlastních zdrojů ("equity") použít také finance z evropských fondů?
Podstatné je, že "evropské peníze" dorazí do projektové společnosti až po dlouhé době a splnění mnoha podmínek. Jestliže podmínky nejsou splněny, peníze nejsou poskytnuty. V každém případě je užitečné, aby developer riskoval rovněž své peníze. Nese-li riziko ztráty vlastních finančních prostředků, chová se odpovědněji.
Podívejme se na další rizika financování.
Riziko provozně-manažerské představuje schopnost developera uřídit projekt, "rozjet" ho, najít správné lidi, uřídit náklady atd.
Další je riziko odběratelské a dodavatelské: musíme vidět, že za projektem je silný odběratel připravený nakupovat dané služby a platit za ně. Na druhou stranu je třeba mít smlouvy i s dodavateli, protože je třeba znát výši nákladů spojených s poskytováním dané služby (např. zmíněné recyklace). Z těchto informací je možné modelovat příjmy a výdaje projektu. Musí zbýt na úhradu dluhové služby, tj. na zaplacení úroků a splácení jistiny, i na dividendy pro investora.
Mezi dalšími riziky mohu jmenovat riziko technologie a stavební dodávky (většina kontraktů se musí spustit k určitému datu, je třeba dovézt, vyrobit a zprovoznit technologii atd.). Proto požadujeme, aby stavební a technologický dodavatel dodával na klíč, převzal na sebe všechna rizika spojená se stavbou či dodávkou a provozuschopností technologie.
Nesmíme zapomenout na riziko ekologické. Musíme mít jistotu, že všechny stavební, provozní, dodavatelské atd. činnosti nebudou mít negativní ekologické dopady.
Rizik je hodně a typově se opakují. Využíváme služeb konzultantů, kteří rizika projektu, kterým nerozumíme, za nás prověřují a poskytují nám informace, jak je zmírňovat a ošetřovat.
Zdá se mi po všech těch podmínkách, že financování projektu je takřka neprůchodné.
To, co se vám jeví jako neprůchodné, je jen obtížnost přípravy. Tento postup je naprosto standardní ve všech bankách po celém světě. Podnikatelé si někdy myslí, že stačí napsat pár stránek ideového záměru. Všechny myšlenky plánu však musí být podloženy smluvně. My si pak ověřujeme každé slovo.
Developerům se na počátku přípravy projektu často říká sponzoři. Dlouho dávají do přípravy projektu svoje peníze a čas. Riskují, že o ně přijdou. Jsou však hnáni vírou, že jejich projekt za to stojí - jsou sponzory projektu do doby, než se spustí. Musejí zaplatit celou přípravu projektu, jednání s dodavateli, zajišťování technologie, jednání s dodavateli, odběrateli a jednání s financiéry. To jsou ohromné náklady, které sponzor platí dopředu bez jistoty, že se mu to vrátí. Když však developer dá do projektu spoustu peněz a vyřeší hodně problémů, má pak vůli ho dovést do úspěšného konce.