Na konci roku 2004 byl zahájen projekt, který by měl navrhnout vhodné nástroje a opatření na podporu prevence a využívání odpadů, se zřetelem na minimalizaci nákladů a maximalizaci užitků. V první etapě řešení projektu byl identifikován význam nakládání s odpady v národním hospodářství.
Projekt pod názvem "Modely produkčních a odbytových bilancí pro vybrané toky odpadů v komparaci s navržením nástrojového mixu k podpoře prevence vzniku materiálového využití odpadů" je řešen od konce roku 2004 Institutem pro strukturální politiku, o. p. s. Vytvořené modely budou prostřednictvím input-output tabulek v rámci analýzy identifikovat toky a modelovat změny různých národohospodářských opatření.
STRUKTURNÍ ANALÝZA
Podle definice je strukturní analýzou "soubor modelů a metod, které slouží ke zjišťování rovnovážného řešení u určitého ekonomického systému. Rovnovážným řešením se zde rozumí řešení předpokládající vybilancovanost zdrojů a potřeb tohoto systému". Odpadové hospodářství je možné považovat za ekonomický systém s definovanými částmi (subjekty) a vazbami (zejména ekonomické povahy) a je třeba ho vnímat jako subsystém národního hospodářství.
Mezi základními jednotkami národního hospodářství probíhají vazby a toky, přičemž sdružené toky určité povahy jsou nazývány transakcemi. Z pohledu národního účetnictví mohou být rozděleny na transakce ve zboží a službách, transakce rozdělování a transakce finanční. Protože většina vazeb v odpadovém hospodářství má charakter pohledávek či závazků, jde zejména o transakce finanční.
Při analýze jednotek národního hospodářství je třeba zvažovat i vnější a vnitřní faktory, jež mohou ovlivňovat rozhodování těchto jednotek o produkci a způsobech nakládání s odpady.
Významným impulsem strukturálních změn jsou endogenní či exogenní šoky, které prostřednictvím cenového mechanismu mění nabídku a poptávku na trhu. Příkladem endogenních šoků může být útlum v těžbě nerostných surovin v důsledku poklesu poptávky, intenzifikace zemědělské výroby apod. Příkladem exogenních šoků může být změna směnných relací mezi dovozem a vývozem, oslabení koruny oproti dolaru nebo euru apod.
STRUKTURÁLNÍ ANALÝZA SEKTORU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ
Podle sledovaných OKEČ (Odvětvové klasifikace ekonomických činností) je odpadové hospodářství součástí sekundárního (OKEČ 37) a terciálního (OKEČ 5157 a 90) sektoru (tab. 1). Pod pojmem sekundární sektor se rozumí sektor zpracovatelského průmyslu, terciální sektor představuje sektor služeb.
Podle předmětu činnosti ekonomických subjektů v odpadovém hospodářství v OKEČ je možné mezi subjekty nakládající s odpady zařadit:
OKEČ 37 - "recyklace druhotných surovin"
OKEČ 5157 - "velkoobchod s odpadem a šrotem"
OKEČ 90 - "odstraňování odpadních vod a odpadů, čištění města, sanační a podobné činnosti"
Pro účely projektu a následující analýzu byly zvoleny pouze OKEČ 37 a 90. Data Českého statistického úřadu za OKEČ 5157 jsou dostupná pouze v pracovní verzi na vyžádání, k dispozici jsou pouze agregovaná data za dvoumístné OKEČ 51 "Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (kromě motorových vozidel)", přičemž v rámci této OKEČ tvoří sledovaná OKEČ 5157 pouze nepatrný podíl a její významnost je s ohledem na její příspěvek k tvorbě HDP zanedbatelná.
Hlavním sledovaným faktorem je zejména příspěvek sektorů odpadového hospodářství k tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) a rovněž dílčí charakteristiky, jejichž cílem je analyzovat sektor odpadového hospodářství s ohledem na významnost v rámci národního hospodářství (zejména produkce sektoru, hrubá přidaná hodnota, tvorba hrubého fixního kapitálu a počet zaměstnanců ve sledovaných sektorech).
OKEČ 37 a 90 - produkce a mezispotřeba
Produkce představuje rozhodující složku výpočtu hrubého domácího produktu. S jistou mírou zjednodušení (nejsou uvažovány daně z produktů a dovozu a spotřeba fixního kapitálu, jež jsou nedílnou součástí výpočtu HDP) je možné za HDP považovat rozdíl mezi produkcí výrobků a služeb sektoru a mezispotřebou.
Produkce výrobků a služeb je výsledkem produkčních činností rezidentských jednotek ve sledovaném období na území České republiky a je tvořena tržní produkcí (v základních cenách), netržní produkcí rozdělenou na produkci pro vlastní konečné užití (v základních cenách) a ostatní netržní produkci (ta je oceněna na základě nákladů).
Z těchto dat vyplývá, že se sektory odpadového hospodářství podílí na celkové produkci národního hospodářství v současné době přibližně 1 % s velmi proměnlivým trendem vývoje od roku 1995. Produkce sledovaných sektorů je do značné míry ovlivněna vývojem celého národního hospodářství (tab. 2).
Mezispotřeba představuje hodnotu zboží a služeb spotřebovaných v průběhu sledovaného období rezidentskými producenty v procesu výroby jiných statků a služeb. Do mezispotřeby jsou zahrnuty i finanční zprostředkovatelské služby měřené nepřímo. Podobný vývoj jako v produkci statků a služeb je patrný i ve vývoji v mezispotřebě, kde sledovaná odvětví se podílí necelým 1 %. Z trendu je patrné, že podíl sledovaných odvětví ve vybraném období roste.
OKEČ 37 a 90 - hrubá přidaná hodnota
Podíl sledovaných odvětví na celkové produkci a mezispotřebě úzce souvisí s "výrobní" metodou měření HDP. Výše hrubé přidané hodnoty je dána rozdílem mezi produkcí statků a služeb sektoru a mezispotřebou (rozdíl mezi HDP a hrubou přidanou hodnotou jsou právě daně z produktů a dovozu a spotřeba fixního kapitálu).
Struktura hrubé přidané hodnoty, která představuje příspěvek odvětví k tvorbě HDP, je v určitém spojení se strukturou zaměstnanosti. Podíl pracovníků ve sledovaných odvětvích na celkovém počtu pracovníků vyjadřuje tab. 3. Je zřejmé, že ve sledovaných odvětvích pracuje v současné době přibližně 1 % pracovníků celého národního hospodářství.
OKEČ 37 a 90 - hrubá tvorba fixního kapitálu
Hrubá tvorba fixního kapitálu obsahuje hodnotu pořízení hmotného i nehmotného investičního majetku koupeného, bezúplatně převzatého nebo vyrobeného ve vlastní režii, sníženou o hodnotu jeho prodeje a bezúplatného předání. Patří sem i pořízení formou finančního leasingu. Cílem pořízení je vždy využívat tento investiční majetek při produktivní činnosti, nespadají sem předměty dlouhodobé spotřeby pořízené domácnostmi ani čisté pořízení cenností. Z dat za hrubou tvorbu fixního kapitálu v sektorech zabývajících se nakládáním s odpady je možné usuzovat i o rostoucí významnosti a kapitálové vybavenosti tohoto sektoru v národním hospodářství.
Tvorba hrubého fixního kapitálu rovněž přispívá k tvorbě hrubého domácího produktu a růstu výkonnosti národního hospodářství. Zároveň však vytváří předpoklady pro budoucí růst výkonnosti národního hospodářství (tab. 4).
NELZE UČINIT KONKRÉTNÍ ZÁVĚRY
Z analýzy je zřejmé, že podíl sledovaných odvětví odpadového hospodářství se na celkové tvorbě hrubého domácího produktu podílí přibližně 1 % a význam tohoto sektoru se v rámci národního hospodářství zvyšuje, což je patrné z rostoucího objemu produkce těchto odvětví.
Jednou z příčin tohoto vývoje je rostoucí produkce odpadů v České republice. Vzhledem ke změně metodiky získávání dat a změně definice pojmu odpad, jež měla za následek zásadní pokles produkce odpadu po roce 2001, nelze však učinit konkrétní závěry. Z tohoto důvodu tedy není možné data komparovat. Rovněž nelze potvrdit hypotézu o souvislosti mezi produkcí odpadu a růstem výkonnosti ekonomiky měřené hrubým domácím produktem (tzv. decoupling).
Význam odpadového hospodářství v národním hospodářství je možné sledovat i podle nákladů, kterými se sektor podílí na hrubém domácím produktu. I v tomto případě představují náklady na odpadové hospodářství necelé 1 % hrubého domácího produktu. Jakkoli se však může zdát tento podíl nízký, pak je nutné si uvědomit, že je jenom o něco málo nižší než výdaje státního rozpočtu na vysoké školství nebo výdaje veřejných rozpočtů (tj. výdaje centrální vlády plus výdaje samospráv) na sport a kulturu dohromady.
Nositelem projektu je IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s., ve spolupráci s CEMC, Českým ekologickým manažerským centrem (spoluřešitel) a dalšími experty z oboru odpadového hospodářství (v čele s Ing. Davidem Benešem ze společnosti Dewarec, s r.o.) Zadavatelem projektu je Ministerstvo životního prostředí, odbornou garantkou byla PhDr. Věra Havránková. Projekt je řešen v období 2004 až konec roku 2005.
IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s.
Tab. 5 Celkové investice na ochranu životního prostředí v roce 2002
