Výroční zpráva České inspekce životního prostředí za rok 2004 přinesla přehled kontrolovaných oblastí i uložených pokut. Ze zveřejněných materiálů vyplývají hlavní problémové okruhy českého odpadového hospodářství, tak jak je vidí inspekce, i záměry, které chce v nejbližší budoucnosti realizovat.
Kontrola hospodaření s odpady na spalovnách odpadů
V roce 2004 bylo zkontrolováno celkem 33 spaloven odpadů. Bylo zjištěno, že provozovatelé v drtivé většině dodržují zákon o odpadech, související právní předpisy a provozní řády. Nedostatky byly zjištěny pouze ve dvou případech: za provoz spalovny bez souhlasu příslušného krajského úřadu a chybné zařazování odpadů vzniklých provozem spalovacího zařízení (bylo zahájeno správní řízení o uložení pokuty).
Kontrola autovrakovišť
Kontroly byly zaměřeny především na ty subjekty, u kterých byly v předešlých letech zjištěny závažné nedostatky. Kontroly prověřovaly souhlasy k provozování zařízení podle § 14 odst.1 zákona č.185/2001 Sb., o odpadech, a plnění povinností stanovených § 18 a 19 vyhlášky 383/2001 Sb. Z celkových 61 kontrol bylo ve 32 případech zjištěno porušení předpisů z oblasti odpadového hospodářství. Na základě uložených pokut 4 subjekty ukončily svou podnikatelskou činnost. Ve dvou případech byl požádán příslušný krajský úřad o rozhodnutí ve věci, zda se jedná o odpad. Asi ve 30 % kontrolovaných případů se nejedná o provoz autovrakoviště. Předmět podnikání - provoz autovrakoviště není doposud uveden v živnostenském zákoně a je proto obtížné za provoz takového zařízení udělit sankci.
Kontrola dovozu a vývozu odpadů na tzv. zeleném seznamu
Kontrola prověřovala, zda jsou dovážené odpady přijímány v oprávněných zařízeních. Z deseti kontrolovaných subjektů pouze 3 subjekty dovážely podle celní deklarace skutečně odpad. V sedmi dalších případech se jednalo o dovoz suroviny nebo polotovaru. Touto kontrolou bylo zjištěno, že ne všechny údaje obsažené v celních databázích jsou správné z hlediska evidence zboží, případně surovin, a odpadů.
Kontrolou bylo zjištěno pouze jediné porušení zákona č.185/2001 Sb., o odpadech a to § 16 (povinnosti a oprávnění obce při nakládání s komunálním odpadem). Podle ČIŽP bude i v budoucnu nezbytné pokračovat v kontrolách zařízení pro využívání odpadů a kontroly rozšířit i na sledování přeshraničního pohybu odpadů. Tyto kontroly budou prováděny ve spolupráci s mobilními celními skupinami a budou zaměřeny jak na přeshraniční, tak na vnitrostátní přepravu odpadů.
Kontrola zpětného odběru výrobků
Kontrola plnění ustanovení § 38 zák. č. 185/2001 Sb., o odpadech. Věcná náplň prověrky, týkající se povinných osob, byla upřesněna odborem odpadů MŽP ČR. S přihlédnutím k tomu, že podklady z GŘ Cel a MŽP byly dodány až ve 3. čtvrtletí, byl termín kontrol povinných osob prodloužen až k 31. 3. 2005 s tím, že kontroly probíhají od října 2004.
Základním cílem bylo zjištění celkového stavu nakládání s použitými výrobky podle odst. 1 § 38 zákona, zaměření na využití vlastních sběrných míst a charakter dalšího nakládání s odebranými výrobky podle zákonných předpisů. Proběhly zejména kontroly velkých obchodních center, pneuservisů a dovozců pneumatik (zaměřené jak na ZOV, tak na nakládání s použitými pneumatikami). Celkem šlo o 30 subjektů, k porušení právních předpisů došlo v 33 % kontrol. Kontroly povinných osob - dovozců podle platné legislativy před 1. 5. 2004 - proběhly podle seznamu zaslaného MŽP. K porušení právních předpisů došlo v 30 % kontrol.
V plnění § 38 - ZOV - jako celku došlo k porušení právních předpisů v cca 26 % kontrol.
Celkem proběhlo 65 kontrol s uloženými pokutami v celkové výši 248 000 Kč.
Provedené kontroly poukázaly na stále přetrvávající nedostatky v informovanosti spotřebitele o možnosti zpětného odběru jím použitých výrobků a z ní vyplývající nízké výtěžnosti ZOV, zejména u některých komodit, jako jsou galvanické články a baterie. Kontroly povinných osob ukazují nadále na nejasnosti ve výkladu samotného pojmu povinná osoba a z toho vyplývající povinnosti těchto subjektů. a na přetrvávající nedostatky v komunikaci mezi povinnými osobami a posledními prodejci, která není opřena o žádný legislativní předpis. Zejména jde o síť distributorů, na něž se žádné předpisy vyplývající z § 38 nevztahují.
Kontrola nakládání s odpady v zařízeních ke sběru a výkupu odpadů
Inspektoři zkontrolovali celkem 139 sběrných dvorů, z toho bylo provozováno 54 v rozporu se zákonem o odpadech, tj. 38,8 %.
Nejčastějším nedostatkem bylo provozování zařízení bez rozhodnutí krajského úřadu, nevedení řádné evidence odpadů, neoznačení nebezpečných odpadů, neumístění identifikačních listů nebezpečných odpadů, nezabezpečení odpadů před únikem a rozpor s provozním řádem.
Kontrola nakládání s obaly, včetně průmyslových, kovových i dřevěných
Jde o první kontroly zaměřené na průmyslové obaly, tj. povinností vyplývajících ze zákona č. 477/2001 Sb., o obalech, ve znění pozdějších předpisů (zejména zákona č. 94/2004 Sb., kterým se mění zákon 477/2001 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci).
Některé ze zkontrolovaných 24 společností, ačkoli jsou zapsány v seznamu osob, doložily skutečnost, že neuvádí v ČR na trh, ani do oběhu žádné obaly a pouze se stávají pro některé obaly přepravené ze zemí EU jinými konečnými uživateli. Jejich obaly jsou součástí výrobků přivezených pro vlastní spotřebu společností a případné produkty jsou v plné výši vyváženy zpět do zemí EU. Tedy pouze 17 kontrolovaných subjektů je povinnými osobami podle zákona o obalech. Z celkového počtu povinných osob má osm subjektů uzavřenou smlouvu o sdruženém plnění s AOS EKO-KOM, a. s. Osm kontrolovaných subjektů plní povinnosti podle § 10 a § 12 zákona o obalech samostatně organizačně a technicky na vlastní náklady a jeden subjekt v době kontroly neplnil dané povinnosti žádným z výše uvedených způsobů. Ve dvou případech byla uložena pokuta.
Kontrola byla zaměřena na subjekty, kterým nově vznikla povinnost dodržovat ustanovení zákona o obalech, a byla také pojata jako průzkum míry plnění povinností.
Kontrola skládek se zvláštním zřetelem na kapacitní rezervu skládek a rezervu na rekultivaci
Předmětem této kontroly bylo fyzické prověření veškerých provozovaných skládek všech skupin (S-IO, S-OO, S-NO) na území ČR s cílem aktualizovat souhrnnou evidenci skládek v rámci databáze ČIŽP.
Při prověrkách bylo kontrolováno především dodržování schválených provozních řádů a vedení evidence o odpadech, zvýšená pozornost byla zaměřena na údaje o vedení finančních rezerv pro následné rekultivace (s důrazem na dodržení procentuálního použití odpadu pro technické zabezpečení skládky) a na zjištění volných kapacit skládek.
Bylo zkontrolováno celkem 235 skládek odpadů všech skupin, bylo zahájeno 53 správních řízení. Nejčastějším porušením bylo provozování skládek bez souhlasu příslušného krajského úřadu podle § 14 odst. 1 zákona. Dalším častým porušením zákona bylo provozování zařízení na odstraňování odpadů v rozporu se schváleným provozním řádem: nebyla kontrolována kvalita přijímaných odpadů, provozní deník nebyl veden v předepsaném rozsahu, prostor denního ukládání odpadů byl větší, než je stanoveno v provozním řádu. Mezi často zjištěné problémy patří nedostatečné překrývání odpadů inertními odpady z důvodu jejich nedostatku, nedostatečné dokladování kvality při přijímání odpadů do zařízení podle příl. č. 2 vyhl. č. 383/2001 Sb. (nejsou důsledně vyžadovány rozbory odpadů od původců nebo dodavatelů, formální dokladování odpadů obecným popisem), dále pak nedostatečná kontrola jímek průsakových vod (přetečení, nefunkčnost čerpání, šoupat apod.).
U několika subjektů byly zjištěny dílčí nedostatky při vedení evidence a dokladování kvality přijímaných odpadů. Ve výjimečných případech bylo zjištěno neodvádění finančních prostředků jako rezervy pro rekultivaci skládky.
Některé provozní řády skládek nesplňovaly požadavky ČSN TNO - 83 8039 skládkování odpadů - provozní řád skládek, a přesto byly krajským úřadem schváleny. Chyběly v nich zejména údaje o konkrétním rozsahu plochy denní skládky, způsob přesného zjišťování hmotnosti převzatých odpadů, konkrétní stanovení množství odpadů povolených použít pro technologické a technické zabezpečení skládky, přesně určený interval pro hutnění a překrývání odpadů. Dalším zajímavým zjištěním bylo, že krajské úřady povolují v provozních řádech ukládání biodegradabilních odpadů (zejména BRKO), které je ve smyslu vyhl. č. 383/2001 Sb., ve znění vyhl. č. 41/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, zakázáno ukládat na skládky všech skupin.
Kontrola úprav odpadů, např. nemocničních odpadů, NO po solidifikaci apod.
Cílem kontroly bylo zmapování stavu úprav odpadů provozovaných v jednotlivých regionech na biodegradačních plochách, solidifikačních linkách a ve zdravotnických zařízeních.
Jednotlivými inspektoráty byly v oblasti jejich působnosti zjištěny počty jednotlivých zařízení. Celkový počet těchto zařízení k 31. 12. 2004 je 79, z toho 4 zařízení upravují nemocniční infekční odpady, 59 zařízení je dekontaminačních ploch, 16 solidifikačních linek (přičemž 8 zařízení provádí zároveň biodegradaci i solidifikaci, 51 jen biodegradaci a 8 pouze solidifikaci).
Inspektoři ČIŽP zkontrolovali celkem třicet jedna zařízení, bylo shledáno 5 porušení zákona. Při kontrolách biodegradačních ploch bylo zjištěno ve čtyřech případech porušení právních předpisů (spíše administrativního charakteru), při kontrole zdravotnického zařízení bylo zjištěno jednou porušení zákonných předpisů.
Kontrola využití certifikovaných surovin vzniklých přepracováním odpadů při terénních úpravách
Vzhledem k tomu, že ČIŽP není oprávněna kontrolovat výrobky vzniklé přepracováním odpadů (kompetence České obchodní inspekce), zaměřili se inspektoři na využívání odpadů při terénních úpravách - upravené stavební odpady, výkopové odpadní zeminy apod. Pokud vznikly nejasnosti, zda se jedná o odpad či o výrobek, byla požádána o spolupráci ČOI.
Dalším problémem v současné době je neexistence společné vyhlášky MŽP a Mze, která by měla stanovit limitní hodnoty koncentrací škodlivin ve vytěžených zeminách a vytěžených hlušinách, včetně sedimentů z říčních toků a vodních nádrží, na které se nadále nebude zákon o odpadech vztahovat.
Nedostatky byly zjištěny nejčastěji v provozování zařízení bez souhlasu krajského úřadu, při překročení limitních hodnot u vybraných odpadů stanovených požadavky vyhlášky č. 383/2001 Sb. V jednom případě bylo zastaveno správní řízení zahájené ČIŽP po konzultaci s inspektory ČOI, neboť pro terénní úpravy byl využíván certifikovaný výrobek, a tudíž se nejedná o odpad. Celkem bylo zkontrolováno 53 subjektů, z toho u 20, tj. 37,7 %, bylo zjištěno porušení zákona o odpadech.
Kontrola hospodaření s kapalnými odpady, kontrola hospodaření s oleji, které mohou obsahovat PCB
Kontrola plnění ustanovení §§ 26, 27 a 39 zák. č. 185/2001 Sb. Šlo především o kontrolu vlastníků, provozujících zařízení s obsahem PCB (vedení evidence, hlášení o změnách).
Kontrolované subjekty byly vybrány na základě výběru MŽP, a to z důvodu uvedení evidence a skutečnosti do souladu a kontroly byly zaměřeny na menší společnosti, provozující zařízení a společnosti, zabývající se sběrem odpadních transformátorových olejů, obsahujících PCB.
Celkem bylo provedeno v průběhu roku 46 kontrol (dvě společnosti zabývající se rozvodem elektrické energie, dvě společnosti provozující sběr odpadních olejů obsahujících PCB, dvanáct společností z nevýrobní oblasti, 29 společností výrobních).
Nikde nebylo zjištěno porušení zákonných ustanovení, což podle ČIŽP vyplývá ze zadání kontrol a možností daných současnou legislativou. Kontroly potvrdily, že velké společnosti se postupně zbavují zařízení obsahujících PCB, zejména transformátorů apod. Zůstává však v provozu mnoho zařízení, zejména maloobjemových transformátorů (pod 5 l), nepodléhajících evidenci. Tato zařízení jsou často svými vlastníky či provozovateli evidována a značena, ač to zákon nevyžaduje. S ohledem na stávající legislativu, která již nevyžaduje podávat hlášení o provozování zařízení, které může nebo obsahuje PCB, bude ČIŽP nadále provádět kontroly, spočívající jednak v porovnávání stávající evidence se skutečností, jednak ve vyhledávání dalších subjektů, které by mohly tato zařízení vlastnit a provozovat.
Kontrola hygienizace a nakládání s čistírenskými kaly
Bylo vybráno celkem 100 čistíren odpadních vod různých velikostí (podle EO). Celkem bylo provedeno 132 kontrol.
Na většině ČOV není prováděna žádná hygienizace, v několika málo případech se hygienizuje chlorovým vápnem nebo mletým vápencem. Většina z produkovaných kalů je aplikována přímo na zemědělské půdě, předávána do kompostáren, v menší míře do zařízení provádějících solidifikaci odpadů nebo na biodegradační plochy. Rovněž vzrůstá využití kalů při výrobě rekultivačních směsí.
V osmnácti případech byla zjištěna porušení zákona o odpadech (nejčastěji nakládání s nebezpečnými odpady bez souhlasu příslušného správního úřadu). V některých regionech (střední, jižní, severní Čechy) byl zaznamenán výrazný pokles využívání kalů na zemědělské půdě, producenti kalů je často ukládají na skládky. Děje se tak v souladu s provozními řády schválenými KÚ, ale v rozporu s vyhláškou č. 383/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 41/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, příloha č. 8, podle níž je zakázáno kaly ukládat na skládky všech skupin.
(Zpracováno na základě výroční zprávy ČIŽP 2004)
