Ve Věstníku Ministerstva životního prostředí č. 5 vyšel Metodický pokyn stanovující minimální kritéria pro projekty v oblasti nakládání se zbytkovým komunálním odpadem žádající o podporu z Fondu soudružnosti.
Jedním z hlavních cílů Ministerstva životního prostředí je zajistit, aby omezené finanční prostředky poskytované na investice do životního prostředí z fondu soudružnosti byly co nejlépe využity. Proto je nutné, aby se rozhodnutí o finanční podpoře jednotlivých projektů řídila jasně stanovenými kritérii.
V metodickém pokynu jsou uvedena minimální kritéria pro oblast úpravy a odstraňování (jež následuje po co možná největší úpravě a materiálovém a energetickém využití) zbytkového komunálního odpadu. Informace požadované v tomto metodickém pokynu je nutno poskytnout již ve stádiu záměru projektu při žádosti o podporu z Fondu soudružnosti, a to ve formě přílohy ke standardnímu formuláři záměru projektu. V budoucnu se očekává, že tento metodický pokyn bude novelizován a rozšiřován v návaznosti na zkušenosti získané s jeho používáním.
POŽADAVKY
Fond soudružnosti slouží jako nástroj financování velkých projektů s celkovými kapitálovými náklady nad 10 milionů eur (320 milionů Kč). Projekty s nižšími kapitálovými náklady jsou podporovány z jiných programů.
Tento metodický pokyn se soustředí na úpravu a odstraňování zbytkového KO. Kombinované projekty, které budou zahrnovat úpravu zbytkového KO a další aspekty nakládání s komunálními odpady (sběr, recyklaci a využití spolu s kompostováním a anaerobní digescí), jsou také vítány.
Směrnice Rady 1999/31/ES z 26. dubna 1999 o skládkách odpadu stanovuje cíle pro snížení množství biologicky rozložitelných složek komunálních odpadů (KO) ukládaných na skládky. V souladu s touto směrnicí je nutno snížit množství biologicky rozložitelného KO alespoň na:
75 % do roku 2010
50 % do roku 2013
35 % do roku 2020
Pro Českou republiku byla dohodnuta hranice 1,53 mil. tun biologicky rozložitelného KO v roce 1995. Požadované snížení je vypočítáno na základě tohoto výchozího množství. Množství biologicky rozložitelných složek KO musí být proto sníženo o:
1 147 500t/r v období 2010-2012,
765 000t/r v období 2013-2019,
535 500t/r od roku 2020.
Podle hierarchie odpadového hospodářství je nutno snížení biologicky rozložitelných složek KO ukládaného na skládky prvotně dosáhnout minimalizací odpadu, následně tříděním a využitím odpadů. Příkladem je tříděný sběr papíru a kartonu pro jejich recyklaci nebo tříděný sběr biologického odpadu pro kompostování nebo anaerobní digesci.
RYCHLE ZMĚNIT CHOVÁNÍ MUNICIPALIT A FIREM
Plán odpadového hospodářství ČR požaduje pro míru recyklace KO o minimálně 50 % do roku 2010. Pokud vycházíme ze situace konce roku 2004, nelze tohoto cíle dosáhnout prostřednictvím současných nástrojů, ale pouze pomocí dodatečných nástrojů, jenž by rychle změnily chování municipalit a firem poskytujících služby v odpadovém hospodářství. V současné době je nejlevnější metodou pro úpravu nebo odstranění KO skládkování. Pouze pokud skládkování prodraží (nebo se jinak omezí), uskuteční se investice do ostatních úprav odpadů jako jsou recyklace a kompostování. Ve stejném smyslu platí, že pouze když se neprodleně zavedou dodatečné nástroje, jenž umožní, aby se předešlo skládkování, může být realistické dosažení cílů POH ČR. Očekávaná množství odpadů pro tento scénář jsou zobrazena v grafu 1.
Skládkovaný BRKO by měl být zásadním způsobem redukován prostřednictvím odděleného sběru a recyklace, zejména papíru/lepenky a biologického odpadu (zahradní a kuchyňský odpad).
Přestože minimalizace a využití odpadů hrají v plnění požadavků významnou roli, bude nutné vytvořit kapacity pro snížení množství biologicky rozložitelných složek zbytkového KO. Z rozdílu mezi cíli a budoucím množstvím BRKO může být spočítáno, jaké množství zbytkového KO musí být upraveno před skládkováním - buď cestou termální nebo mechanicko-biologické úpravy.
MŽP vypracovalo metodiku výpočtu postupného snižování množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) ukládaných na skládky, která slouží k aplikaci celostátních cílů na krajské úrovni. Za plnění vlastních krajských cílů odpovídá každý kraj sám a je možné, aby kraje spolupracovaly.
Je nutno zdůraznit, že Fond soudržnosti nebude moci financovat veškerá zařízení, která budou pro dosažení souladu s evropskými směrnicemi nutná. Vzhledem k těmto okolnostem budou k financování vybrány projekty, které budou předloženy včas a významnou měrou přispějí k plnění stanovených cílů.
DŮRAZ NA PREVENCI
POH ČR všeobecně především zdůrazňuje "nejvyšší" část hierarchie odpadového hospodářství, tj. prevenci vzniku odpadu, následovanou opětovným využitím materiálu a recyklací. Z tohoto důvodu musejí být všechny projekty z oblasti zbytkového KO žádající o podporu z Fondu soudržnosti součástí integrovaného plánu odpadového hospodářství s dostatečným důrazem na výše zmíněných činnostech.
Co se týká současných skládek odpadů, Plán odpadového hospodářství České republiky obsahuje závazek "podporovat přeměnu stávajících skládkových areálů na centra komplexního nakládání s odpady". Tato centra by mohla zajišťovat předúpravu v zařízeních mechanické a biologické úpravy (MBÚ) nebo jinou formu dalšího využití, či recyklace v areálu skládky. POH ČR také specificky (v bodu 3.8f) podporuje výstavbu mechanicko-biologických úpraven odpadu.
V závazné části plánu jsou pod bodem 3.4 uvedeny principy k "cíli vytvořit integrované systémy nakládání s odpady na regionální úrovni a jejich propojení do celostátní sítě zařízení pro nakládání s odpady", a jsou speciálně relevantní pro tepelnou úpravu (spalování a spoluspalování) odpadů. Mezi těmito principy je uveden záměr nepodporovat výstavbu nových spaloven KO ze státních prostředků, zajistit potřebné kapacity pro úpravu odpadů vhodných pro zpracování na palivo a zajistit využití technologií pro paliva vyrobená z odpadů.
Vzhledem k cíli vytvořit integrované systémy a obecnou hierarchii odpadového hospodářství dle zákona č. 185/2001 Sb., a stejně tak vzhledem k rámcové směrnici o odpadech ES (odstraňování s využitím energie je preferované před odstraňováním bez využití energie) tvoří spalovny vybavené zařízením na využití energie a ostatní zařízení na spoluspalování nebo tepelnou úpravu klíčový prvek takovýchto integrovaných systémů (Článek 3, ve znění směrnice 91/156/EHS).
To znamená, že z Fondu soudružnosti lze podporovat spalovací zařízení na zbytkový KO (nebo jeho upravenou část), pokud dochází k využití získané energie a daný projekt je součástí integrovaného systému odpadového hospodářství. Skládkování vysoce výhřevného výstupního materiálu ze zařízení MBÚ jako výsledek nedostatečné (finanční) podpory vyhovujících kapacit pro tepelné využití by bylo v rozporu s rámcovou směrnicí o odpadech ES (75/442/EHS, v aktuálním znění).
MINIMÁLNÍ TECHNICKÉ STANDARDY
Zařízení mechanicko-biologické úpravy
Evropská legislativa, ani české zákony nestanoví žádné podrobné technické požadavky na zařízení MBÚ. Jedním z nejvýznamnějších úkolů zařízení MBÚ je stabilizovat odpad před uložením na skládku. Stabilizace znamená významné snížení biologicky rozložitelného obsahu.
Vzhledem k tomu, že hlavním cílem je stabilizace BRKO a splnění směrnice o skládkách odpadu, bude možno projekty MBÚ podporovat z Fondu soudržnosti, pokud splní dané podmínky. Výstupní produkt ze zařízení MBÚ, který se bude ukládat na skládky, musí být stabilizován. To znamená, že rozkladovost musí být snížena do takové míry, aby došlo k minimalizaci nepříjemných pachů a aby buď respirační aktivita (Respiration Actyvity) po čtyřech dnech (AT4) byla nižší než 10 mg O2/g sušiny nebo aby dynamický respirační index (Dynamic Respiration Index) byl nižší než 1000 mg O2/kg.
Spalovny
Zařízení pro tepelnou úpravu mohou být klasické spalovny, specializované spalovny pro vysoce výhřevný odpad, zařízení pro spoluspalování upravených částí zbytkového KO nebo jiný druh termální úpravy. Směrnicwe o spalování odpadu obsahuje konkrétní požadavky. Dále je nutno použít nejlepší dostupné techniky (BAT). Požadavky související s BAT jsou uvedeny v pracovním referenčním dokumentu (BREF) .
DOSAŽENÍ CÍLE ŽÁDÁ OKAMŽITÁ OPATŘENÍ
I když je možné dosáhnout systémy odděleného sběru dostatečnou redukcí zbytkového komunálního odpadu pro splnění cíle směrnice o skládkách odpadů pro rok 2013, vyžaduje dosažení cíle touto cestou okamžitá opatření ve velkém měřítku. Přestože se v současné době podnikají kroky pro rozšíření odděleného sběru biologického odpadu a papíru/lepenky, nepovažuje se za pravděpodobné, že současný vývoj odděleného sběru bude dostačující pro splnění cíle v roce 2013. Z tohoto důvodu se považuje za odůvodněnou výstavbu dodatečné kapacity pro stabilizaci zbytkového KO ve výši 100 000 až 200 000 t/rok od roku 2013 a nejméně 300 000 t/rok od roku 2020. Pro zajištění investic do těchto kapacit je zapotřebí 2 až 3 miliardy Kč do roku 2012 a 4 až 6 miliard Kč do roku 2020.
Požadavky POH ČR na recyklaci alespoň 50 % KO do roku 2010 mohou být realistické pouze v případě, pokud budou implementovány dodatečné nástroje, které výrazně zvýhodní oddělený sběr a recyklaci /využití/ kompostování oproti skládkování.
Zařízení na úpravu a odstraňování zbytkového KO musí být součástí integrovaného systému odpadového hospodářství, s dostatečným důrazem na oddělený sběr a činnosti spojené s recyklací/využitím. Nicméně zůstává potřeba pro odstraňování zbytkového KO. Zařízení mechanicko-biologické a tepelné úpravy proto tvoří klíčové prvky integrovaného systému odpadového hospodářství. Volba té nejlepší kombinace metod úpravy by měla být provedena na základě hodnocení různých variant.
Vzhledem k tomu, že v průběhu osmi let bude nutno rozšířit kapacity pro úpravu odpadu o kapacitě zhruba 150 000 t/r, a stejně tak vzhledem k času potřebnému od prvotního zpracování projektu až k zprovoznění zařízení, je plánování konkrétních nových zařízení urgentní již nyní. Z tohoto důvodu lze očekávat, že jeden projekt pro stabilizaci zbytkového KO bude schválen Fondem soudržnosti v období do konce roku 2006.
Zdroj: věstník MŽP, květen 2005.
Výběr, mezititulky a drobné úpravy textu
