Veškeré činnosti, které souvisí se sběrem, tříděním, využitím a odstraněním odpadů, jsou v současné době velmi finančně náročné a mimo možnosti menších obcí. Na Třebíčsku funguje již od roku 1992 Svazek obcí "Skládka TKO", který buduje ucelený systém pro nakládání s odpady.
Do roku 1992 se na Třebíčsku skládkovalo na nezabezpečené skládce a obcím hrozily sankce. Svazek obcí, který v současné době zahrnuje 165 členů, proto v roce 1993 vybudoval kvalitně zabezpečenou skládku. Založil také společnost ESKO-T, s. r. o., která pro členy svazku zabezpečuje vše kolem nakládání s odpady tak, aby členové splnili své zákonné povinnosti. V roce 2000 vybudoval síť 11 sběrných svorů a v roce 2003 dotřiďovací linku na plasty a papír. O zkušenostech z provozu jsme hovořili s ředitelem společnosti ESKO-T, s. r. o., Pavlem Gregorem.
Pro jak velký region zajišťujete nakládání s odpady pro další využití?
Dotřiďovací linku jsme stavěli pro potřeby svazku obcí. Svazek obcí pokrývá v podstatě bývalý okres Třebíč, což je zhruba 120 tis. obyvatel. Postupně k nám začali vozit k dotřídění odpady také ze Znojemska, Velké Bíteše nebo Jihlavy. Třídicí linka dnes de facto funguje pro spádovou oblast 320 tis. obyvatel.
Směsný plast třídíme na PET podle barvy, tvrdé obaly, čiré a barevné fólie a nápojové kartony, které občané dávají do kontejnerů na plasty. Papír třídíme na karton, noviny a časopisy, směsný papír. Na vytříděné komodity máme různé odběratele, podle možností a nabídek. Ze zbytku po dotřídění se vyrábí alternativní palivo pro cementárny.
Co zajišťujete pro Svazek obcí v oblasti využívání odpadů?
Se všemi obcemi, které sváží společnost ESKO-T, s. r. o., máme uzavřenou mandátní smlouvu. Zajišťujeme pro ně všechno potřebné: svoz, dotřiďování, nakládání s vytříděnými složkami, hlášení a evidenci odpadů. Obce za službu svážení kontejnerů na třídění (sklo, papír, plasty) nic neplatí.
Jelikož jsou všechny obce zapojeny do systému Eko-kom, dostávají od něj dotace na tříděný sběr. Z těchto peněz a z peněz za prodej vytříděných odpadů je financován provoz systému, také z nich například zahušťujeme síť kontejnerů na sklo, plasty, papír. V současnosti rozšiřujeme počet kontejnerů na sběr bílého skla. Ročně děláme pro všechny členy Svazku vyúčtování a zatím to vcelku vychází. Jsou obce, které jsou v plusu - v loňském roce jich bylo devět. U ostatních je třeba odpadové hospodářství dotovat. Vše se dělá tak, aby služby byly cenově co nejpřijatelnější pro obce, vytřídilo se co nejvíc a na skládku se uložilo co nejmíň. Fungujeme tak, abychom vyšli - jsme dceřiná firma zřízená jen proto, aby zajišťovala služby, a ne aby generovala zisk.
Podle statistik má bývalý okres Třebíč nejnižší vytříděnost. Proč?
První rok jsme mysleli, že něco děláme špatně. Zahušťovali jsme síť kontejnerů, takže dnes je jejich počet srovnatelný s jinými regiony. Nakonec jsme zjistili, že jsme do hlášení pro Eko-kom nepodchytili, když třeba dělají hasiči železnou neděli nebo děti sběr atd. Ostatní okresy však tyto údaje braly v úvahu. Letos v prvním čtvrtletí jsme si dali záležet a podchytili jsme si výkupčí a sběry, takže věřím, že se to zlepší.
V třídění je rozdíl, co jde z obcí a co z měst. Přestože zajišťujeme informovanost a provoz v celém regionu stejně, třídění je v různých městech různé - zřejmě to závisí na povaze lidí v konkrétním regionu.
Co chystáte do budoucna?
Jak nám ukládá krajský plán, mělo by u regionálního zařízení vzniknout třídicí centrum. To znamená dobudovat další zařízení na recyklaci stavebních materiálů, využívání biologicky rozložitelných odpadů atd. Kompostárnu, která v našem regionu vůbec není, bychom chtěli realizovat co nejdříve. Kompost by se hodil na rekultivaci skládky, protože vhodného materiálu je tady málo. Na skládce jímáme bioplyn, takže uvažujeme i o bioreaktoru. Podle studie, kterou máme zpracovanou, by to chtělo asi 120 mil. korun.