Auto z druhé ruky, šatstvo z druhé ruky - to všechno známe. Ale s třídicí linkou z druhé ruky se často nesetkáváme. Přesto funguje, a dokonce velmi dobře, v Plané u Mariánských Lázní. Vybudovala ji zde společnost IGRO s.r.o., z Tachova. Její prokurista Markus Kraus, původem z Německa, měl v této věci jasno.
Odkud jste přivezli vaši třídicí linku?
Je z Německa, kde se v posledních pěti-šesti letech tato zařízení hodně modernizovala. Trend je spíše investovat do co nejmodernějších velkých zařízení s dostatečnou kapacitou pro celý region. Zhruba to odpovídá jedné třídicí lince na 1 milion obyvatel. Výsledkem tohoto procesu bylo, že se uvolnila starší zařízení a bylo možné je v dobrém stavu převzít. Ovšem potřebujete také velmi dobrý provozní personál, který se o zařízení stará.
Pokud se jedná o linku s manuálním tříděním, je to technicky vcelku jednoduchá záležitost. Česko má pořád ještě výhodu nižší ceny pracovní síly. Máme samozřejmě možnost si koupit nové, moderní, plně automatické zařízení, ale pak musíme instalaci zadat specializované firmě, a to je velmi drahé.
Znamená to, že vaše důvody byly hlavně ekonomické?
Na naší lince vytřídíme za rok zhruba 1000 tun plastů a slisujeme kolem 22 000 tun papíru, na který se specializujeme. Nový lis by stál 330-380 tisíc euro. My jsme naše zařízení pořídili zhruba za polovinu. Stejně tomu bylo i u třídící linky, jejíž pořízení si vyžádalo investici ve výši kolem 4 000 000 Kč. A důvody, proč jsme se rozhodli koupit ne úplně nová zařízení, nebyly jen čistě finanční, spíše jde o podmínky, které jsou v Česku nastaveny. V Německu provozovatel třídicí linky uzavíral s Duálním systémem smlouvu, kterou DSD zaručil, že po určitou dobu se v zájmovém regionu linky žádná další nepostaví. Tyto smlouvy byly zpočátku na osm let a znamenalo to, že provozovatel měl na starost po osm let dané území, z něj získával materiál a měl určitou jistotu. Nedávno se smlouvy v rámci DSD rozdělovaly nově a byly přiděleny již jen na 3 roky. Nicméně v Česku máme 80 % smluv s dodavateli uzavřeno na dobu neurčitou s 3-6 měsíční výpovědní lhůtou. Za takových podmínek nevezme člověk peníze, aby investoval do linky za desítky milionů. Proč bychom to dělali, když jsme si nebyli jisti, že ještě za rok-dva ji budeme moci provozovat.
V ČR k procesu "koncentrace linek" určitě dojde taky, ale mezitím se postaví linky, které pak zkrachují.
Linka potřebuje především dostatečný přísun materiálu. Co je to pro třídicí linku, když má měsíčně 30-40 tun plastu nebo papíru! Takové množství zpracuje linka, jako je naše, za dvě hodiny.
Proto musíme mít dodavatele suroviny v širokém okolí: z Plzně, Domažlicka, Klatovska, Chebska a Ašska. Zdroje z komunálního odpadu většinou nestačí. Provoz, který je ekonomicky udržitelný, musí zpracovávat průmyslové odpady.
V současnosti lze sehnat na výstavbu linky evropské peníze. To by však nemělo znamenat, že je možné postavit linku a nestarat se, kde do ní sehnat materiál.
Takový trend se dá vidět u některých měst a obcí. V tomto regionu však už existuje jedna zkušenost, a to je třídicí linka v Domažlicích, vybudovaná zhruba před deseti lety.
Sloužila pro několik desítek malých obcí, které prostě neměly dostatek materiálu (tehdy ještě nefungovaly třídicí systémy). Linka byla zavřena po roce a půl provozu, protože neměla co třídit, a dnes leží rozebraná jako šrot. Je to pěkný příklad, že nemá smysl stavět linku pro linku.
Výkupní ceny PET lahví jdou poslední rok neustále nahoru, hlavně díky asijskému trhu. Jak vidíte další vývoj?
Nejsem zastánce výhradní orientace na Čínu a podobné trhy. Asijské obchody závisí i na kursu dolaru a je třeba počítat s tím, že ceny kolísají. Nyní jsou vysoké, ale stejně může nastat, a nejspíš i nastane odliv. Takže je dobré mít otevřená zadní vrátka a hledat i jiné trhy. Máme kontakty v Itálii, Rumunsku nebo Bulharsku, kde vzniklo více zpracovatelských kapacit. Dlouhodobě se to vyplatí, přestože nemají vždycky nejvyšší ceny.
Jsme u německých hranic, a vy se orientujete na jižní státy.
V Německu je málo přímých zpracovatelů PET materiálu. Spíš z nich dělají vločky (flakes) a posílají je v kontejnerech do Asie. V poslední době se ukazuje, že přímí zpracovatelé, kteří zpracovávají PET lahve až k finálnímu výrobku, nabízejí lepší ceny než překupníci, obchodující s flakesy. Konečný zákazník totiž nakonec kupuje např. vlákno a má nad jeho kvalitou kontrolu. U flakes v big bagu nikdo neví, co v nich vlastně je, a jako vstupní materiál proto přestávají být zajímavé. Díky našemu výkonnému lisu jsme schopni lisovat velké balíky, které umožňují nakládku poměrně velkých množství (16-20 tun). S ohledem na dopravní náklady jsme si proto spočítali, že nám větší objem nemletých PET lahví celkem nevadí.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
How to see the remember password on Microsoft edge and you will enjoy the working of the website how to see remembered passwords in microsoft edge this is the perfect solution the you are connect the same time.