V roce 2002 vstoupil v České republice v platnost zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění a o integrovaném registru znečišťování. Podle tohoto zákona by mělo zhodnocení všech vlivů provozu cementárny na životní prostředí vést k vydání jednoho komplexního tzv. integrovaného povolení k provozu.
Výroba cementu je v České republice rozdělena mezi čtyři významné výrobce - a. s. Českomoravský cement (nástupnická společnost), a. s. Holcim (Česko), člen koncernu, a. s. Lafarge Cement, a a. s. Cement Hranice. Za účasti kapitálově silných zahraničních partnerů proběhla výrazná obnova, modernizace a zefektivňování výroby. České a moravské cementárny jsou od roku 2002 zájmově sdruženy ve Svazu výrobců cementu ČR, který je řádným členem mezinárodní cementářské asociace Cembureau.
Cementárny v uplynulých letech zahájily program úsporné těžby vápenců společně s programy renaturalizace vytěžených lomových prostor. Používání vysokoprocentních vápenců je udržováno na technologickém minimu a k nízkoprocentním vápencům přistupují dalších alternativní suroviny, jako jsou hlinité či železité kyzy a další materiály snižující teploty vzniku taveniny. Nároky na těžbu, její ekologii a navracení lomových prostor přírodě jsou velmi vysoké a mnohem efektivnější je těžbu minimalizovat. Samostatnou kapitolou je výrazné využívání vysokopecní strusky, popílku či vápenců při mletí konečného produktu - cementu. Cementářský průmysl využívá značná množství těchto hmot, které by jinak skončily jako odpad na skládkách či úložištích.
Cementárny také nastoupily trend využívání alternativních paliv, jejichž energetická účinnost je na úrovni kvalitního černého uhlí a některé jsou svým nespalitelným podílem významnou součástí surovinové směsi pro výpal cementářského slínku.
Integrovaný registr znečištění sleduje použití vybraných chemických látek, jejich přenosy a úniky, a to formou standardizovaných dat pro každou specifickou látku a její emise do vody, ovzduší a půdy. Prováděcí předpisy stanovují povinnost zveřejňovat údaje o znečišťujících látkách, vedených v integrovaném registru znečišťování, poprvé za rok 2004 v roce následujícím (k 15. únoru 2005).
Cementárny i vápenky již v předstihu připravily detailní studii, která analyzuje technologický proces i dlouhodobě sledované emise, a na jejich základě vyvozuje, které látky mohou vstupovat jako registrované látky do systému ohlašovací povinnosti IRZ. Přestože tato studie byla ze strany vedení MŽP ČR pozitivně přijata a přislíbeno její zapracování do dalších odborných dokumentů, vydává MŽP ČR v květnu 2005 Příručku pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování, která je z cementářského pohledu plna odborných omylů a navrhuje k ohlašování látky, které se v daném procesu z podstaty věci nemohou vyskytovat.
ZKUŠENOSTI Z PRAXE S IPPC
V roce 2003 byla zahájena první vlna zavádění IPPC (Integrated Pollution Prevention and Control) v ČR. Zákon č. 76/2002 Sb., se dotýká více než 700 výrobních a zemědělských podniků a zařízení na nakládání s odpady.
Žádost o IP je oproti požadavkům dosavadní složkové legislativy rozšířena o popis technologií, materiálových a energetických toků, preventivních opatření, porovnání zařízení s nejlepšími dostupnými technikami (BAT - Best Available Technique) a návrh podmínek provozu z hlediska ochrany životního prostředí a prevence proti znečišťování životního prostředí. Integrované povolení má přihlížet k místním podmínkám a k technickému vývoji v daném průmyslovém oboru, obsahuje individuálně stanovované emisní limity a provozní podmínky vycházející z referenčních dokumentů, které nepřekračují únosné náklady.
Protože se již dnes připravuje zásadní novela zákona o IPPC, rádi bychom upozornili na některé problémy, které řešíme již dnes, i na problémy, které by mohly vyplynout z navrhované novely.
Podklady pro žádost o integrované povolení
Integrovaným povolením budou nahrazeny souhlasy, vyjádření, stanoviska a rozhodnutí apod. u vybraných zařízení, zejména v oblasti ochrany vod, ochrany ovzduší, ochrany přírody a krajiny (lesní zákon, půdní fond), nakládání s odpady či zemědělské činnosti. Integrované povolení bude jedním z podkladů k vydání stavebního povolení. Rovněž stanovisko k EIA bude neopomenutelným podkladem pro povolení podle zákona o IPPC a IRZ.
U zdrojů, které byly vybudovány před několika desítkami let a prošly několika etapami modernizace technologické i environmentální, existuje obvykle několik desítek povolení, vyjádření a rozhodnutí. Některá povolení jsou pravomocná a vyhovují po všech stránkách současným právním úpravám, některá již pravomocná nejsou a některá jsou sice platná, ale z určitých důvodů již současným právním úpravám nevyhovují.
V případě posledně jmenovaných povolení je situace složitá. Podle ustanovení § 13, odst. 6 zákona o IPPC musí závazné podmínky provozu uložené úřadem podle odstavce 4 vždy zahrnovat podmínky, postupy a opatření, které by jinak byly stanoveny na základě zvláštních právních předpisů, jež se nahrazují integrovaným povolením. Není důvod, proč by platné, ale z nějakého důvodu již nevyhovující povolení nemělo být nahrazeno příslušným výrokem integrovaného povolení při respektování nových skutečností. V praxi je však po provozovateli vyžadována aktualizace takových složkových povolení (včetně vyžádání příslušných stanovisek od orgánů, které se stejně budou vyjadřovat k žádosti v průběhu řízení) a teprve po jejich získání je přijata žádost do dalšího procesu posuzování.
Závazné podmínky provozu
Součástí integrovaného povolení musí být závazné podmínky provozu, které jsou specifikovány v § 13, odst. 4 zákona o IPPC. Přitom by měl úřad přihlédnout nejen k platné legislativě, ale i k místním podmínkám. Prvotní snahou zákona o IPPC by samozřejmě měla být snaha o zlepšení životního prostředí. Není však v silách provozovatele napravovat škody na životním prostředí, které způsobuje někdo jiný. Je-li například recipient povrchových vod výrazně znečištěn splaškovými vodami z individuální občanské zástavby, nelze to řešit tak, že provozovateli zdroje budou stanoveny emisní limity pro vypouštěné odpadní vody zásadně přísnější, než jsou uvedeny v nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Je-li v okolí zdroje vedena přetížená komunikace s příslušnými dopady na znečištění ovzduší, zvýšenou hlučnost ap., nelze tuto situaci řešit tím, že provozovateli budou stanoveny zásadně přísnější emisní limity na emise do ovzduší, než jsou uvedeny v příslušných prováděcích předpisech k zákonu o ochraně ovzduší, nebo že po provozovateli budou požadována nákladná opatření na snížení hlučnosti, když jeho příspěvek ke hlukové zátěži je vedle zmíněné komunikace marginální.
PŘIPRAVOVANÁ NOVELA ZÁKONA
Již v únoru tohoto roku byly odborné kruhy seznámeny s prvním návrhem zásadní novely zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Zásadní změna je již v definici zařízení, kde se pojem "zařízení" rozšiřuje nejen na stacionární jednotku, uvedenou v příloze 1 k zákonu, ale i na jakékoli další s tím přímo spojené činnosti, které po technické stránce souvisejí s činnostmi uvedenými v příloze č. 1. Tato příliš široká a nejednoznačná definice vznikla pravděpodobně volným výkladem slov "associated" a "connection" ve směrnici Rady 96/61/ES. Nejasnost je v definici pojmu "podstatné změny provozu zařízení", kdy v první části definice novela uvádí, že se jedná o změnu s významnými nepříznivými účinky na člověka nebo na životní prostředí, v další části definice se uvádí, že každá změna nebo rozšíření provozu je považována za podstatnou. Tento rozpor by měl být v definitivním znění novely vyřešen.
Jako nový je zaváděn požadavek uvést v žádosti o integrované povolení přehled případných hlavních alternativ technologie prověřených provozovatelem zařízení. Tyto alternativy by měly být omezeny na technologie, které jsou uvedeny v příslušném oborovém referenčním dokumentu BREF, jinak je tento požadavek příliš široký.
V návrhu novely je rovněž velmi volně řešena problematika posouzení nutnosti změnového řízení. Rovněž by bylo vhodné do zákona jednoznačně uvést, která povolení a souhlasy ze složkových zákonů se nahrazují integrovaným povolením. Ve složkových zákonech je ve změnách uvedeno, že se nevydají souhlasy, pokud jsou nahrazeny postupem podle IPPC. Ale jaké akty jsou předmětem IPPC, není nikde uvedeno. Např. podle zákona o ovzduší je i souhlas s provozním řádem zvláště velkého zdroje nahrazen postupem dle IPPC, ale provozní řád by měl reagovat na podmínky provozu zařízení uvedené v integrovaném povolení. Jenže musí být schválen stejným integrovaným povolením. V praxi se pak musí v průběhu řízení o IPPC měnit provozní řád podle stavu projednávání podmínek.
Ruku v ruce s novelou zákona o IPPC by měla jít rovněž novela vyhlášky č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o integrované povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění. Podoba žádosti je v současné době velmi komplikovaná. Požaduje celou řadu detailních údajů, které lze obtížně využít, navíc se některé údaje uvádějí na více místech. Zjednodušení struktury by urychlilo přípravu žádosti i vlastní schvalovací proces IPPC.
ZASTOUPENÍ OBORU V TWG
Česká republika zastoupená MPO ČR nominovala v roce 2005 svého zástupce v oboru 3.1 (výroba cementu a vápna) do technické pracovní skupiny pro výrobu cementu a vápna při Evropské kanceláři IPPC v Seville (TWG).
V současné době má část výrobních jednotek daného oboru buď integrované povolení již vydáno nebo je žádost o integrované povolení zpracována a podána u příslušného krajského úřadu. V těchto oborech v ČR tedy v současné době nejsou žádné významné praktické zkušenosti, které by měly hodnotit dokument BREF nebo některé jeho části jako nevyhovující nebo nepostačující.
V rámci TWG pravděpodobně lze očekávat rozvinutí diskusí na téma:
vlastnosti paliv (obecně) a jejich standardizace,
vliv využívání alternativních paliv a surovin v předkalcinátorech,
využívání alternativních paliv a surovin a jejich vliv na emise z procesů, vč. možného omezení např. obsahu rtuti a chlóru,
vliv složení paliv, surovin a odpadů na vlastnosti a složení cementu, vč. obsahu fosforu, chlóru a chrómu,
kontinuální emisní monitoring vybraných kovů, chlóru, fluóru, amoniaku a PCDD/PCDF,
úspěšnost metod SCR (selektivní katalytické redukce) a SNCR (selektivní nekatalytické redukce) NOx,
vliv TOC a SOx původem ze suroviny,
úpravy BAT kriteria pro energetickou náročnost se zohledněním využívání různých druhů paliv,
porovnání vztahu mezi BREFem pro spalovny a BREFem pro výrobu cementu a vápna,
zohlednění evropské směrnice o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.
Veškeré informace o další přípravě aktualizace dokumentu BREF pro výrobu cementu a vápna budou přístupné na příslušných internetových stránkách, jakmile budou oficiálně dostupné a přeložené.
Ing. Jan Gemrich
Svaz výrobců cementu ČR
Ing. Jiří Jungmann
Výzkumný ústav maltovin Praha, s. r. o.
