V průběhu léta chtělo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO) předložit do vlády materiál o ekologické legislativě. Požadovalo zásadní úpravu šesti zákonů, které podle MPO podrývají konkurenceschopnost českých podniků. Materiál však byl stažen z programu a vláda ho možná projedná na podzim....
V průběhu léta chtělo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO) předložit do vlády materiál o ekologické legislativě. Požadovalo zásadní úpravu šesti zákonů, které podle MPO podrývají konkurenceschopnost českých podniků. Materiál však byl stažen z programu a vláda ho možná projedná na podzim.
Myšlenka, že předpisy na ochranu životního prostředí významně brzdí hospodářský růst, je formulována již v materiálu "Identifikace problémových oblastí environmentální legislativy ve vztahu k podnikatelskému prostředí". Tuto analýzu vypracovala pracovní skupina, jmenovaná ministrem Jahnem, v níž vedle zástupců odborů a některých ministerstvech byli odborníci ze Svazu průmyslu a dopravy (SP ČR), Svazu chemického průmyslu (SCHP) a desítek významných průmyslových podniků.
Podle Ministerstva životního prostředí dosahuje objem nutných investic do zpřísnění ekologických limitů v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie výšky 285 miliard, tedy ročně 57 miliard korun!
Podle zprávy Jahnovy skupiny i materiálu MPO by tuto zátěž bylo možno snížit o zhruba 80 miliard korun, aniž by bylo nutné ustupovat z požadovaných limitů. Navrhované změny, které by ulehčily podnikatelské sféře, zahrnují sedm hlavních zákonů - o ochraně ovzduší (č. 86/2002), o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992), o posuzování vlivů na životní prostředí (č. 100/2001 ve znění č. 93/2004), o vodách (č. 254/2001), o integrované prevenci (č. 76/2002), o hnojivech (č. 156/1998) a o odpadech (č. 185/2001).
V oblasti odpadů poukazuje "Identifikace" zejména na to, že zákon o odpadech se stal neustálými změnami naprosto nepřehledným. Text kritizuje Plán odpadového hospodářství ČR (POH ČR), který podle autorů zavádí příliš vysoké kvóty materiálového využití komunálních odpadů, které není reálné splnit. Na druhé straně POH nepodporuje energetické využití odpadů jako alternativního zdroje energie. Pracovní skupina říká, že tyto požadavky vznikly "na nátlak nevládních organizací a přes odpor těch, kteří se odpady skutečně zabývají".
Problémem je také přenos cílů POH ze státní na krajskou úroveň, neboť POH neobsahuje žádný nástroj, jak splnění cílů vymáhat a nepřinese žádný hmatatelný efekt. Materiál pracovní skupiny požaduje revizi celého systému, MPO žádá přímo jeho vypuštění ze zákona.
V oblasti ochrany ovzduší požaduje materiál Jahnovy skupiny revizi vybírání poplatků za vypouštění znečišťujících látek do ovzduší a vody a ukládání odpadů. MPO navrhuje navíc změnu kategorizace zdrojů znečištění a snížení limitů emisí pro některá odvětví průmyslu.
Analýza se zabývá také problémy kolem výstavby čistíren odpadních vod. Materiál navrhuje posunout přechodné období, vyjednané pro výstavbu ČOV v obcích nad 2000 obyvatel, až na roky 2015-2020. Jen tak se sníží enormní finanční zatížení, které s tímto úkolem souvisí.
V oblasti ochrany přírody a krajiny navrhuje materiál MPO změnit povolování průmyslových a liniových staveb v případech, kdy převládá veřejný zájem nad ochranou přírody. Dalším požadavkem je zjednodušení zákona o EIA: místo zpracování kompletní dokumentace EIA by mělo stačit oznámení stavby.
