Způsob nakládání s vedlejšími živočišnými produkty je určován zejména hygienickými požadavky na ochranu proti šíření nemocí. Přísná pravidla pro sběr, dopravu, ukládání, nakládání, zpracování a využití nebo odstranění všech vedlejších výrobků živočišného původu, jsou stanovena v nařízení Evropského Parlamentu a Rady č. 1774/2002. Platí v celé EU od 1. května 2003 a do 1. května 2004 se týkají i České republiky.
Nařízení definuje vedlejší produkty živočišného původu (animal by-products, ABP) jako jakoukoli část těl zvířat nebo jiného materiálu živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu. Důležité hledisko je záměr. Živočišné produkty se stávají ABP, jakmile je zřejmé, že nebudou konzumovány lidmi.
Použití určitých ABP pro krmení zvířat může způsobit šíření BSE a jiných nemocí zvířat nebo rozšiřování chemických kontaminantů jako např. dioxinů. ABP, pokud nejsou správně odstraněny, mohou také představovat nebezpečí pro lidské zdraví. ABP pocházející ze zvířat, která nejsou vhodná pro konzumaci lidmi, by neměly vstupovat do potravinového řetězce. K tomu také směřují opatření Evropské komise. Protože potraviny, krmiva a vedlejší živočišné produkty mohou na vnitřním evropském trhu volně cirkulovat, účinné opatření se může uskutečnit pouze v rámci celé Evropy.
Vedlejší živočišné produkty jsou rozděleny do tří základních kategorií, a podle toho jsou určeny i způsoby, jimiž s nimi lze nakládat (viz rámeček).
Infrastruktura odstraňování ABP je ve většině členských států přiměřeně rozvinuta, ale některé státy zatím nejsou schopny plnit všechny požadavky dané nařízením. Buď mají nedostatek potřebných zařízení nebo je odstraňování ABP specificky navrženo pro místní podmínky. Nařízení umožňuje přechodná zmírnění přísných opatření, aby méně vyvinuté průmyslové sektory měly čas pro získání nutného vybavení.
ODPAD ZE STRAVOVÁNÍ
Odpad ze stravování (kuchyňský odpad) je definován jako "veškerý potravinářský odpad včetně použitého stolního oleje s původem v restauracích, stravovacích zařízeních a kuchyních včetně ústředních kuchyní a kuchyní v domácnosti" (bod 15 v příloze I nařízení, jak je upraveno vyhláškou Komise č. 808/2003). Odpad ze stravování (mimo odpad ze stravování z dopravních prostředků mezistátní přepravy) je definován jako materiál kategorie 3.
Nařízení (článek 1(2)(e)) neplatí pro kuchyňský odpad, pokud pochází z "prostředků mezinárodní přepravy", je určen jako potrava pro zvířata nebo ke kompostování nebo k anaerobní digesci v bioplynových stanicích. Kuchyňský odpad z prostředků mezinárodní přepravy je klasifikován jako materiál kategorie 1 a musí být stále odstraňován v souladu s environmentální legislativou.
Zkrmování odpadu ze stravování produkovaného v domácnostech (materiál kategorie 3) hospodářskými zvířaty je zakázáno, ale tento odpad může být použit v bioplynových stanicích nebo kompostárnách k výrobě bioplynu nebo hnojiva.
Kontrola materiálů, vstupujících do potravinového řetězce, je jedním z klíčových principů k zajištění bezpečnosti potravin. Např. tím, že nebyly sledovány dioxiny, došlo k rozšíření dioxinů v celém potravním řetězci. To platí také v současné době pro slintavku a kulhavku a mor prasat. Zákaz ke zkrmování odpadu ze stravování (včetně použitých kuchyňských olejů) hospodářskými zvířaty je platný ve všech členských státech od 1. listopadu 2002. Jedinou výjimku tvoří kožešinová zvířata.
V legislativě ČR jsou již některá hygienická pravidla daná nařízením č. 1774/2002(ES) částečně ošetřena zákonem č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 299/2003, o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka. Vyhláška č. 451/200 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb., zakazuje zkrmování kuchyňských odpadů hospodářskými zvířaty.
PŘECHODNÁ OBDOBÍ
Nařízení 1774/2002 (ES) stanovuje pravidla pro zpracování odpadů ze stravování, které jsou využívány v kompostárnách či bioplynových stanicích. V článku 6(2)(g) se však uvádí, že do doby platnosti přechodných opatření budou nadále platit pro kompostování a výrobu bioplynu z odpadů ze stravování existující národní pravidla. Pokud neexistují národní pravidla, platí pravidla daná v nařízení.
Pro zpracování ABP v kompostárnách a bioplynových stanicích byla stanovena přechodná opatření ve vyhláškách (ES) č. 809/2003 a 810/2003, která umožňovala používání národních pravidel pro zpracování materiálů kategorie 3 a hnoje, používaných v kompostárnách a bioplynových stanicích do konce roku 2004. Vyhláškou komise (ES) č. 12/2005 byla prodloužena do konce roku 2005.
Kompostárny a bioplynové stanice musí (podle přílohy nařízení VI) nadrtit odpad na částice s maximálním rozměrem 12 mm a nechat ho projít teplotou 70 °C po dobu 60 minut. Teplota musí být průběžně zaznamenávána a záznamy archivovány pro případ kontroly. Kompost či vyhnilý kal musí být analyzován na patogenní organismy.
Po přijetí přechodných opatření platí pro kompostování a bioplynové stanice tyto požadavky:
Pro úpravu v kompostárnách a bioplynových stanicích může být použit pouze materiál kategorie 2 a 3. V případě materiálu kategorie 3 jsou zahrnuty všeobecně vedlejší živočišné produkty, které byly v zásadě vhodné pro lidskou spotřebu. Materiál kategorie 2 nepochází z rizikových oblastí (s ohledem na BSE), ale týká se jiných eventuálně epidemiologicky významných původů nebo možné kontaminace. Hnůj, stejně jako obsah zažívacího traktu, byl zařazen do kategorie 2.
"Odpad z veřejného stravování" (včetně použitého kuchyňského oleje) je vyjmut ze speciálních požadavků nařízení pro sběr, přepravu a skladování, stejně jako z požadavků na kompostárny a bioplynové stanice. To pokrývá jakýkoli odpad ze stravování pocházející z odděleného sběru organického odpadu z domácností. Tak může být odpad ze stravování upravován podle národních zákonů do doby, než komise určí harmonizovaná opatření. Celkový požadavek na desinfekci (řízení procesu a monitorování) a na konečný produkt může být řízen členskými státy. Platí to také, když je odpad z veřejného stravování upravován společně s hnojem, obsahem zažívacího traktu, mlékem nebo kolostrem.
Pokud neexistují žádné národní předpisy a povinné standardy, tato výjimka neplatí a všechna ostatní opatření regulující jakýkoli materiál kategorie 3 se vztahují také na odpad z veřejného stravování.
Základní požadavky na bioplynové stanice a kompostárny (s výjimkou hnoje a odpadu z veřejného stravování, které jsou regulovány na úrovni členského státu): Trvalá opatření nyní jednoznačně stanoví, že bioplynové stanice a kompostárny mohou být umístěny na zemědělských pozemcích, kde jsou chována zvířata nezávisle na upravovaných živočišných odpadech. Zařízení má být umístěno v přiměřené vzdálenosti od prostoru, kde jsou chována hospodářská zvířata, musí být úplná fyzická separace mezi takovým zařízením a zvířaty a jejich krmivem a podestýlkou (eventuálně zařízení oplotit).
Pro bioplynové stanice není požadována pasterizačně/hygienizační jednotka, jestliže jsou upravovány pouze ABP kategorie 2 (pasterizovány podle metody 1 přílohy V, kapitoly III - 133 °C při tlaku 3 bar, 20 minut, povinně pro materiály kategorie 2 s výjimkou hnoje a obsahu trávicího traktu), nebo pokud ABP kategorie 3 prošly pasterizací/hygienizací jinde, při splnění požadavků přílohy VI (1h, 70 °C, 12 mm). Toto má specifický význam pro autorizaci mezofilních (35 °C) stejně jako termofilních (55 °C) fermentačních systémů.
Jsou povoleny také jiné kompostovací systémy než uzavřené reaktory. Sanitační a hygienizační zařízení pro kompostárny musí zajistit, že zde není přístup hmyzu. Musejí být provozovány tak, aby docílily požadovaných parametrů, včetně kontinuálního monitorování tam, kde je to vhodné.
Pro jiné materiály kategorie 3 a země bez národních pravidel pro odpad ze stravování, bylo zahrnuto přechodné opatření do konce roku 2005, které dovoluje samostatné a společné zpracování s hnojem v kompostárnách a bioplynových stanicích v souladu s národními pravidly. Musí být dodrženy speciální požadavky, které při nejmenším zaručují celkovou redukci patogenů.
V případě samostatného zpracování hnoje, stejně jako obsahu zažívacího traktu, mléka a kolostra, byly přísné požadavky na zpracování v bioplynových stanicích a kompostárnách zrušeny nebo omezeny v tom smyslu, že členské státy mohou vydat jiné požadavky. Toto platí za předpokladu, že oprávněný orgán předpokládá, že tyto materiály nepředstavují riziko rozšíření jakékoli vážné přenosné choroby.
Nařízení 1774/2002 je velmi "živou" legislativou. V říjnu 2005 byly předloženy pozměňující požadavky na zpracování a produkty pro kompostárny a bioplynové stanice (Příloha VI kapitola II), a pozměňující požadavky na zpracování a produkty pro zpracovaný hnůj, který jde na trh (Příloha VIII kapitola II). Připravuje se pracovní dokument o použití organických hnojiv a zlepšovačů půdy na pastviny. Kdyby byly přijaty změny nařízení 1774/2002, jak jsou nyní navrhovány v Příloze VI, znamenalo by to např. v Rakousku uzavření přibližně 100 kompostáren.
RNDr. Dragica Matulová, CSc.
VÚV T.G.M., CeHO
Rámeček
Kategorie vedlejších produktů živočišného původu a způsob nakládání s nimi podle současné legislativy
Materiály kategorie 1 - představují zejména riziko TSE (přenosné spongiformní encefalopatie) a patří mezi ně kromě jiných odpadů "odpad z pohostinství a stravování" vznikající v dopravních prostředcích mezinárodní přepravy.
Veškeré materiály kategorie 1 musí být zlikvidovány a žádné recyklační technologie nejsou povoleny.
Materiály kategorie 2 - zvířata a jejich části, která zašla jiným způsobem než porážkou k lidské spotřebě, včetně zvířat poražených za účelem vymýcení epizootické nákazy (slintavka, kulhavka), produkty živočišného původu obsahující rezidua veterinárních léčiv. Patří sem kromě jiných odpadů také hnůj a obsah trávícího traktu.
Pro některé materiály kategorie 2 (hnůj, materiály s obsahem trávicího traktu - materiály, které nepředstavují nebezpečí šíření nějakého vážného přenosného onemocnění) již přichází v úvahu anaerobní digesce a kompostování, které jsou možné i pro všechny materiály kategorie 3, za předpokladu následné kontroly patogenů.
Materiály kategorie 3 - vedlejší živočišné produkty pocházející ze zdravých zvířat, také kuchyňský odpad vyjma "odpadu z pohostinství a stravování" vznikající v dopravních prostředcích mezinárodní přepravy.
Zkrmování odpadu ze stravování produkovaného v domácnostech hospodářskými zvířaty je zakázáno, ale tento odpad může být použit v bioplynových stanicích nebo kompostárnách k výrobě bioplynu nebo hnojiva.
Před zpracováním v bioplynové stanici, která nemá pasterizačně/hygienizační jednotku, a před kompostováním v jiném systému než v uzavřeném reaktoru, musí být tento odpad podroben hygienizaci zaručující celkovou redukci patogenů, tak aby nepředstavoval riziko rozšíření jakékoli vážné přenosné choroby.
