Procesy recyklace a využití popela ze spalování biomasy, zejména překážky jejich většímu rozšíření, byly blíže zkoumány ve Finsku.
V městě Eno ve finské Severní Karélii pracuje papírna Stora Ensoś Enocell Pulp Mill, která vyrábí 635 tis. tun papíroviny ročně. Většina odpadů z výroby je spalována, takže provoz je energeticky soběstačný a ještě dodává elektřinu do sítě. Spalování produkuje ročně 6000 tun popela, z toho 4500 tun je granulováno spolu s provozními kaly obsahujícími zejména dřevní odpad, zbytek popela se používá jako přeryvný materiál na skládce. Teoretická kapacita granulační linky je však kolem 30-40 tisíc tun za rok (třísměnný provoz, 5 dní v týdnu), z čehož plyne, že se využívá jen velmi malá část reálné kapacity.
Granule obsahují značné množství dusíku a jsou proto vhodným palivem na minerálních půdách. Pro hnojení lesů jsou aplikovány v množství 3-4 tun na hektar (bývá používán vrtulník). Aby se zvýšila efektivita recyklace, musela by se jednak zvýšit kvalita granulí (prašnost, skladovatelnost) a zejména zvýšit jejich odbyt.
Většímu rozšíření recyklace popela a jeho využití jako hnojiva brání mnoho překážek. Popel a produkty z něj nejsou ani ve Finsku tak snadno dostupné jako umělá hnojiva, navíc jsou dražší. Je zde také hledisko organizační: většina soukromých vlastníků lesů ve Finsku žije ve městech, relativně vzdálených od jejich majetků, takže se o své lesy aktivně příliš nestarají a o hnojení nemají velký zájem.
Především však je popel klasifikován jako odpad a pro nakládání s ním, zejména jeho rozšiřování v lesích, je třeba mít odpovídající povolení, což sebou nese rozsáhlou administrativu.
Není také možno používat popel například z městských elektráren a výtopen, využívajících biomasu, protože směs paliv často obsahuje složky s vysokým obsahem těžkých kovů. Ty nedělají potíže v plynných emisích, ale popel je jimi příliš kontaminován, takže ho není možné použít jako hnojivo.
Pro větší používání popela by bylo především potřeba změnit jeho klasifikaci z odpadu na výrobek, jinak ke změně současné situace nedojde. Získání povolení k použití popela, resp. granulí jako hnojiva je mnohem jednodušší, pokud je přesně známo složení popela. Bylo by proto dobré stanovit standardy kvality speciálně pro hnojiva vyrobená z popela z biomasy.
Aby mohl být granulovaný popel nabízen jako komerční produkt, musí být v odpovídající kvalitě nabídnut obchodníkům, majitelé lesů by měli dostat školení o jeho využití a hlavně musí být tyto výrobky kvalitní. Technická vylepšení musejí vést ke snížení ceny produktu.
Zdroj: Sborník semináře REC AshPraha
Náklady na granulaci a aplikaci popela jako hnojiva (4000 kg/ha)
