Evropská komise navrhla novou dlouhodobou strategii, která má přispět k tomu, aby se Evropa stala "recyklační společností". V následujícím článku přinášíme krátký výběr z návrhu Rámcové směrnice o odpadech a Tématické strategie pro předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci.
Odvětví zabývající se nakládáním s odpady a recyklací má vysokou míru růstu. V rámci 25 zemí Evropské unie je výše jeho odhadovaného obratu 100 miliard eur a zajišťuje 1,2 až 1,5 milionů pracovních příležitostí. Nejméně 50 % papíru a oceli, 43 % skla a 40 % neželezných kovů vyrobených v Evropské unii se v současnosti získává z recyklovaných materiálů.
Celkový objem odpadů stále roste a absolutní množství odpadů ukládaných na skládky se nesnižuje. V letech 1990 až 1995 se celkové množství odpadů, které vznikly v Evropské unii a přidružených státech, zvýšilo o 10 %, zatímco HDP vzrostl o 6,5 %. Nárůst pevného komunálního odpadu i HDP v 25 zemích Evropské unie činil v letech 1995 až 2003 19 %. Narůstají i menší, ale významné toky odpadů: nebezpečného odpadu vzniklo v letech 1998 až 2002 o 13 % více, zatímco HDP se zvýšil o 10 %.
Přestože bylo dosaženo pokroku, potenciál předcházení vzniku odpadů a recyklace ještě není zcela využit. Právní předpisy se v některých případech uplatňují nedostatečně nebo jsou nejasné, navíc existují rozdíly mezi přístupy v různých zemích. To vede k překrývání regulačních pravomocí a k nejistotě na straně příslušných orgánů i průmyslu zpracování odpadů.
HIERARCHIE ODPADŮ NEMUSÍ BÝT NEMĚNNÁ
Současná odpadová politika Evropské unie vychází z koncepce známé jako odpadová hierarchie. V ideálním případě by se mělo předcházet vzniku odpadů, a pokud jim předcházet nejde, měly by se v co největší míře opětovně používat, recyklovat a využívat s co nejmenším vy-užíváním skládkování.
Odpadovou hierarchii však nelze považovat za neměnné pravidlo zvláště proto, že různé metody nakládání s odpady mohou mít na životní prostředí různý vliv. Základní cíle stávající odpadové politiky Evropské unie - což je předcházení vzniku odpadů a podpora opětovného používání, recyklace a využívání odpadů - jsou stále platné. Má-li se Evropská unie stát recyklační společností, která se snaží předcházet vzniku odpadů a využívá odpady jako zdroje, měla by využít následujících nástrojů:
Důraz na úplné provádění platných právních předpisů - odstranění nejednoznačností, vyřešení nejednotných výkladů a změna právních předpisů, které nepřinesly očekávaný environmentální prospěch.
Zjednodušení a modernizace platných právních předpisů, aby došlo ke snížení administrativního břemene.
Směrnice o odpadech se sloučí se směrnicí o nebezpečných odpadech, zavedou se ohledy na životní cyklus, objasní se, kdy odpady přestávají mít povahu odpadů, vyjasní se definice využití a odstranění odpadů, zavede se definice recyklace a vyřeší se překrývání mezi jednotlivými právními předpisy. Zruší se směrnice o nakládání s odpadními oleji a její ustanovení se přenesou do směrnice o odpadech. Sloučí se tři směrnice o odpadech ze zpracování oxidu titaničitého. Přezkoumány budou i další právní předpisy EU, např. směrnice o vozidlech s ukončenou životností, směrnice o odpadech z elektrických a elektronických zařízení nebo systémy zatřídění odpadů.
Zavedení ohledů na životní cyklus produktů do odpadové politiky. U mnoha zdrojů je vliv na životní prostředí často vázán i na fázi jejich využívání - snížení vlivu na životní prostředí v rámci jedné fáze mohou tento vliv v jiné fázi zvýšit. Pro každý dotčený materiál budou stanoveny nové cíle pomocí analýzy ekologických a hospodářských vlivů během celé doby životního cyklu.
Podpora ambicióznějších politik předcházení vzniku odpadů - směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění, integrované výrobkové politiky atd.
Vytváření společných referenčních norem pro recyklaci - v návrhu budou stanoveny minimální normy pro provádění recyklace a pro recyklované materiály platné pro celé Společenství, které zajistí vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zabrání hrozbě "eko-dumpingu".
JAKÝ DOPAD BUDOU MÍT NAVRHOVANÉ ZMĚNY?
Méně odpadů na skládky - podpora ekonomických nástrojů pomůže zvýšit ceny za skládkování na úroveň, která lépe odpovídá jeho skutečnému vlivu na životní prostředí. Jelikož skládkování je v mnoha členských státech zatím obvyklým řešením, bude odklon od něj vyžadovat čas.
Množství odpadů, které je v rámci Evropské unie ukládáno na skládky, bude posouzeno v roce 2010. Pokud odklon od skládkování nebude dostatečně rychlý, bude zvážena možnost zákazu budovat nové skládky odpadů.
Více kompostu a využívání energie z odpadů - pro klasifikaci, zda jde o využívání nebo odstraňování, navrhuje komise používat prahy účinnosti. To současně napomůže splnit směrnici o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Je na jednotlivých členských státech, aby se rozhodly, která z možností je za daných okolností z hlediska ochrany životního prostředí nejvýhodnější.
Více recyklace a lepší recyklace - minimální kvalitativní normy se nyní vztahují jen na 8 až 10 % odpadů, budou však postupně stanoveny pro podstatnou část odpadů k recyklaci, což podpoří poptávku po recyklovaných materiálech a jejich přijatelnost. Situace bude znovu posouzena v roce 2010. Pokud nebude uspokojivá, lze zahájit další aktivity, jako jsou ekonomické nástroje, odpovědnost výrobce, zákaz skládkování, stanovení cílů sběru nebo recyklace.
Nahrazením skládkování využíváním omezí emise skleníkových plynů ze 40 až na více než 100 Mt ekvivalentu CO2 za rok.Vysvětlení toho, kdy odpad přestává být považován za odpad, sníží náklady na administrativu. Například sektor recyklace agregátů odhaduje tyto náklady asi na 1 % obratu. Nezanedbatelný je vliv na zaměstnanost: více recyklace vytváří pracovní příležitosti.
KONKRÉTNÍ NAVRHOVANÉ ZMĚNY
Definice
Komise došla k závěru, že je nezbytné objasnit, kdy odpady přestávají být považovány za odpady a stávají se novými nebo druhotnými surovinami. Mají proto být stanovena ekologická kritéria, kdy odpady přestávají mít povahu odpadů. Komise navrhuje dvoufázový přístup k této otázce: za prvé zavést ve směrnici o odpadech postupy pro přijetí těchto kritérií, a za druhé navrhnout pro tento systém konkrétní druhy odpadů, vybrané na základě potenciálního environmentálního a ekonomického prospěchu.
Změny musí nastat i v definici způsobů vy-užití a odstranění odpadů. Definice obsažené v platných právních předpisech, jak je vykládá Evropský soudní dvůr, nepodporují nejlepší environmentální praxi, například pokud jde o využívání energie z odpadů v komunálních spalovnách. Komise navrhuje změnu směrnice o odpadech, kde bude definice využití odpadů vycházet z koncepce náhrady zdrojů v ekonomice, a nikoli v konkrétní továrně.
Jako základní kritérium, zda se jedná o vy-užití nebo o odstranění odpadů, navrhuje Komise minimální účinnost. Při překročení minimální normy energetické účinnosti budou komunální spalovny považovány za zařízení pro využití odpadů. Tyto minimální normy využívají doporučení obsažená v referenčním dokumentu nejlepších dostupných technik (BREF) o spalování odpadů, aby byl použit ekvivalenční faktor o hodnotě 2,6 ke srovnání energie ve formě elektřiny a energie ve formě tepla, tj. 1 kWh elektřiny se rovná 2,6 kWh tepla, a faktor o hodnotě 1,1 pro dálkové vytápění.
Platná jurisdikce Evropského soudního dvora považuje většinu komunálních spaloven za zařízení k odstraňování odpadů. Existují zde ale obavy, že pokud bude spalování odpadu definováno ve stejné kategorii jako skládkování, některé orgány místní správy by mohly být uvedeny v pokušení zvolit si levnější alternativu (skládkování). Mimo to dochází k negativní diskriminaci komunálních spaloven s vysokou energetickou účinností ve srovnání s kogeneračními zařízeními, které mají podobnou energetickou účinnost, ale nepodléhají tak přísné kontrole emisí.
Definice využití odpadů, která bere ohled na to, že energie vyrobená v komunálních spalovnách nahrazuje zdroje, lépe vyjádří ekologický přínos spalování odpadů. Při vysoké energetické účinnosti by mohlo být spalování stejně výhodné jako mechanická recyklace nebo kompostování některých druhů odpadů. Dalším příkladem okruhu otázek, které bude možno v rámci tohoto systému řešit, jsou případy, kdy lze použití odpadových materiálů na výstavbu skládky odpadů považovat za využití odpadů.
Rozšíření recyklace
Současné směrnice o recyklaci podporují vznik a financování infrastruktury sloužící k recyklaci velkých objemů odpadů. V případě malého množství odpadů nebo druhů odpadů, které nemají příliš velký vliv na životní prostředí, by tento přístup znamenal vznik závažného administrativního břemene ve srovnání s jeho přínosem pro ochranu životního prostředí.
Pokud ale bude organizace a podpora recyklace pro všechny druhy odpadů ponechána jen na trhu, nebude možno úplně využívat environmentální výhody, které recyklace nabízí.
Proto bude posouzena potřeba dalších opatření na podporu recyklace, zvláště použití materiálnějšího přístupu, pravděpodobně na základě odpovědnosti původce odpadů.
Cíle recyklace by měly být brát ohled na konkrétní vlastnosti jednotlivých materiálů a nepodporovat technologie, které nejsou pro dané materiály vhodné.
Biologické odpady
Podle směrnice 1999/31/ES, o skládkách odpadů, se nesmějí dvě třetiny biologicky rozložitelných odpadů ukládat na skládku, protože se z nich vyvíjí metan. Z environmentálního hlediska neexistuje jediné nejlepší řešení nakládání s biologickými odpady. Při zpracování strategií nakládání s těmito odpady by se proto měl využívat přístup životního cyklu.
V rámci ustanovení o tom, kdy odpady přestávají být považovány za odpady, budou přijata kritéria kvality kompostu. Po své revizi by se na ně měla vztahovat také směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění. Směrnice Rady 86/278/EHS, o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství, bude upravena tak, aby byly zpřísněny normy kvality, v jejichž rámci je používání kalů povoleno.
Odpadní oleje
Směrnice 75/439/EHS reguluje odstraňování odpadních olejů a předepisuje regeneraci odpadních olejů. Poslední analýzy využívající analýzu životního cyklu ukazují, že upřednostňování regenerace odpadních olejů před jejich užíváním jako paliva není z hlediska ochrany životního prostředí zdůvodněno žádnou jednoznačnou výhodou. Mimo to jsou sazby za sběr odpadního oleje nadále příliš nízké. Proto bude tato směrnice zrušena a nahrazena novým ustanovením ve směrnici o odpadech, kterým bude zachována povinnost členských států zajistit sběr odpadních olejů, ale nebude již dávat prioritu regeneraci.
Zdroj: EU
K plnému znění strategie se lze dostat například přes stránky EU http://www.evropska-unie.cz
