Použití odpadních produktů, jako je průmyslový sádrovec, například pro rekultivace, často u veřejnosti naráží na nepochopení. Obávají se kontaminace životního rpostředí. Moravští ornitologové zjišťovali, zda se obávají právem
Při výrobě titanové běloby vzniká sádrovec, jehož chemické složení (dihydrát síranu vápenatého: CaSO4.2H2O) je shodné s nerostem sádrovcem, který se běžně vyskytuje v přírodě. Společnost Precheza, a. s., v Přerově produkuje jako svůj vedlejší produkt (vedle jiných, běžně využívaných typů sádrovce) také PRESTAB, což je hydratovaný síran vápenatý. Materiál je polotuhé plastické konzistence okrově rezavé barvy, která je způsobena přítomným oxidem železitým (Fe2O3). Tento výrobek se hodí pro rekultivaci povrchových uhelných dolů, zbytkových jam po těžbě užitkových nerostů, odkališť, jako podsypový materiál při stavbě silnic a dálnic nebo na skládkách odpadů.
REZAVÁ HMOTA V CENTRU POZORNOSTI
Díky dobrým hydroizolačním vlastnostem a své přírodní nezávadnosti se začal Prestab v posledních letech používat při zakládání i rekultivaci skládek. Tato nevábně vyhlížející rezavá a mazlavá hmota však neunikla pozornosti občanů. A to i v obcích, kde se používala k překrytí starých černých skládek nejrůznějších odpadů, které občané i obec mnohdy desítky let ukládali do strží za obcemi.
Skoupé vysvětlení představitelů obce, že jde o neškodný odpad z přerovské chemičky, se stalo rozbuškou veřejného odporu části občanů proti ukládání "nebezpečných chemických odpadů". Špatně informovaná veřejnost, nedostatečné znalosti problematiky u místních zastupitelů spolu s neochotou placených představitelů obce poskytovat veřjnosti kvalitní informace vedly zcela zákonitě k řadě konfliktů, nedůvěře a podezírání z korupce, z ničení životního prostředí a podzemních vod v obci.
Až díky osobní angažovanosti a stížnostem směřujícím k České inspekci životního prostředí a k ostatním dotčeným orgánům státní správy se občané nakonec dobrali faktů: dostalo se jim možnosti nahlédnout do dokumentace a do atestů o nezávadnosti průmyslového sádrovce. Obec jako investor akce - rekultivace staré ekologické zátěže - v očích občanů nesplnila očekávání, že bude jejich kompetentním zástupcem.
VYVRÁTIT POCHYBNOSTI
I přesto všechno zůstal po úspěšném dokončení akce nad průmyslovým sádrovcem u veřejnosti viset stín pochybností, a to i díky tomu, jak byla kauza ukládání údajného "chemického odpadu" prezentována v regionálních médiích.
S touto skutečností se však nechce smířit producent PRESTABu, a proto se obrátil na nezávislé odborníky na ochranu přírody a životního prostředí z Moravského ornitologického spolku - středomoravské pobočky České společnosti ornitologické (MOS). Precheza požádala, aby odborníci posoudili z hlediska ochrany přírody stav několika starých skládek rekultivovaných pomocí průmyslového sádrovce.
Úkolem týmu složeného z ornitologů, hydrobiologů, entomologů, botaniků a mykologů je prozkoumat nejen vybrané rekultivované skládky, ale i okolní nenarušené lokality.
Na základě průzkumu má tým posoudit, zda rekultivace přispěla k napravení škod, které v krajině způsobilo dlouholeté ukládání odpadů. Dalším úkolem je posoudit, zda se rekultivovaná plocha postupně přibližuje složením živočichů a rostlin k původnímu relativně nenarušenému ekosystému.
I přesto, že tento průzkum bude probíhat několik let, odhalil již v prvním roce řadu nedostatků. Ty však nemají nic do činění s průmyslovým sádrovcem a jeho vlastnostmi. Spočívají v nedodržení projektové dokumentace (tvar a objem uložených hmot, sklonu svahů) a v nedodržení kvality výsadeb a absence následné péče o ně. Místy nízká vrstva ornice a ojedinělé erozní rýhy svědčí o ne zcela kvalitním provedení rekultivací. Tyto nedostatky leží zcela nesporně na bedrech realizátora a investora stavby a nemají nic společného s použitím průmyslového sádrovce jako hydroizolační vrstvy.
Jednou z lokalit, kterou podrobně a již několik let sledují členové Moravského ornitologického spolku, je asi pětihektarové odkaliště průmyslového sádrovce patřící Precheze, a. s. Tato lokalita byla ponechána řadu let bez zásahu a postupně zarostla rákosem a náletem rostlin z okolí.
Díky dvěma vodním plochám, které jsou napájeny pouze dešťovou vodou, se zde vyskytují převážně vodní živočichové, a to i řada chráněných a ohrožených druhů (například kuňka obecná, rosnička zelená, užovka obojková, ještěrka obecná, potápka malá, krahujec obecný, pochop rákosní, ostříž lesní, koroptev polní, břehule říční, vlaštovka obecná, slavík obecný, sýkořice vousatá, ťuhýk obecný a další).
Byl prokázán výskyt devíti druhů z řádu vážek, z nichž čtyři se považují v ČR za potenciálně ohrožené.
Pod náletovými křovinami a stromy bylo objeveno 157 druhů hub (makromycetů), některé z nich jsou považovány za velmi vzácné (např. smrž vysoký, kačenka česká).
Dělat konečné závěry před dokončením všech průzkumů, které budou probíhat soustavně několik let a na více lokalitách, by bylo předčasné a nekorektní. Proto jsme se soustředili především na fakta, která odpovídají našemu dosavadnímu stavu poznání a osobním zkušenostem s vlivem průmyslového sádrovce PRESTABu na přírodní prostředí.
Jiří Šafránek
Adolf Goebel
Moravský ornitologický spolek
