01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Referenční dokument a nejlepší dostupné techniky v cementářském a vápenickém průmyslu

Integrované zhodnocení všech vlivů provozu cementárny na životní prostředí by mělo vést k vydání jednoho komplexního tzv. integrovaného povolení k provozu, vydaného na základě vzájemné komunikace mezi žadatelem a povolujícím subjektem. Zákon definuje povinnost získat integrované povolení do 30. 10....

Integrované zhodnocení všech vlivů provozu cementárny na životní prostředí by mělo vést k vydání jednoho komplexního tzv. integrovaného povolení k provozu, vydaného na základě vzájemné komunikace mezi žadatelem a povolujícím subjektem.

Zákon definuje povinnost získat integrované povolení do 30. 10. 2007. Zároveň prováděcí předpisy stanovují povinnost zveřejňovat údaje o znečišťujících látkách, vedených v integrovaném registru znečišťování, poprvé za rok 2004 v roce následujícím.

Výroba cementu je v České republice rozdělena mezi čtyři významné výrobce - a. s. Českomoravský cement (nástupnická společnost), a. s. Holcim (Česko), člen koncernu, a. s. Lafarge Cement a Cement Hranice, a. s. Lze všeobecně konstatovat, že včasná privatizace na počátku uplynulého desetiletí přinesla velkým tuzemských výrobcům cementu pozitivní změny. Za účasti kapitálově silných zahraničních partnerů proběhla výrazná obnova, modernizace a zefektivňování výroby. České a moravské cementárny jsou od roku 2002 zájmově sdruženy ve Svazu výrobců cementu ČR, který je řádným členem mezinárodní cementářské asociace Cembureau.

Cementárny v uplynulých letech výraznými investicemi do technologie skladby suroviny na výpal slínku zahájily program úsporné těžby vápenců společně s programy renaturalizace vytěžených lomových prostor. Používání vysokoprocentních vápenců je udržováno na technologickém minimu a k nízkoprocentním vápencům přistupují dalších alternativní suroviny, jako jsou hlinité či železité kyzy a další materiály snižující teploty vzniku taveniny. Nároky na těžbu, její ekologii a navracení lomových prostor přírodě jsou velmi vysoké a mnohem efektivnější je těžbu minimalizovat. Samostatnou kapitolou je výrazné využívání vysokopecní strusky, popílku či vápenců při mletí konečného produktu - cementu. Cementářský průmysl využívá značná množství těchto hmot, která by jinak skončila jako odpad na skládkách či úložištích.

HROZÍ PŘETÍŽENÍ KRAJSKÝCH ÚŘADŮ

Vzhledem k počtu podaných žádostí a vydaných povolení hrozí přetížení krajských úřadů zejména s postupujícím rokem 2007. Aby byl proces udělování integrovaného povolení skutečně racionální, ať už pro nový zdroj, nebo pro podstatnou změnu, bylo by třeba novelizovat i vyhlášku č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o integrované povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění.

Podoba žádosti je v současné době velmi komplikovaná. Především požaduje po provozovateli celou řadu detailních údajů, které pak lze pro posouzení vlastní žádosti jen obtížně využít. Navíc některé údaje je třeba v současně platné struktuře žádosti opakovaně uvádět na více místech žádosti. Zjednodušení struktury, které by nebylo na úkor vypovídací schopnosti, by navíc urychlilo nejen přípravu žádosti, ale i vlastní schvalovací proces IPPC. Tato novela by samozřejmě měla přijít až po 30. 10. 2007, aby nezkomplikovala již probíhající řízení. Podle informací z MŽP se však o této novele zatím neuvažuje.

ZKUŠENOSTI Z PRAXE S IPPC

Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci (v platném znění), se dotýká více než 700 výrobních a zemědělských podniků a zařízení na nakládání s odpady. Žádost o integrované povolení je (oproti požadavkům dosavadní složkové legislativy) rozšířena o popis technologií, materiálových a energetických toků, preventivních opatření, porovnání zařízení s nejlepšími dostupnými technikami (BAT - Best Available Technique), a návrh podmínek provozu z hlediska ochrany životního prostředí a prevence proti znečišťování životního prostředí.

Zákon umožňuje požadovat přísnější limity s ohledem na stav daného území, technické, ekonomické a časové možnosti provozovatelů (BAT), a plán zlepšování environmentální výkonnosti (minimalizaci znečištění) v rámci preventivních opatření. Program integrované prevence byl přijat českými cementárnami již v roce 2000 vytvořením autorizovaného překladu základního dokumentu pro tuto oblast, tj. Referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách v cementářském a vápenickém průmyslu, vypracovaném v příslušných komisích EU v Seville a Bruselu. Co vlastně tento program znamená? Integrovaná ochrana životního prostředí nesleduje jen produkované znečištění, ale identifikuje jeho příčiny a usiluje o předcházení vzniku znečištění přímo při výrobní technologii.

Úrovně emisí a spotřeby "spojené s nejlepšími dostupnými technikami" je třeba chápat tak, že tyto úrovně představují ekologický provoz, který by bylo možno očekávat jako výsledek uplatnění popsaných technik v tomto odvětví, přičemž se přihlíží k rovnováze nákladů a výhod obsažených v definici BAT. Vzhledem k tomu, že referenční dokumenty nestanovují právně závazné normy, podávají informace pro poradenství v průmyslu, pro členské státy a veřejnost o dosažitelných úrovních emisí a spotřeby při použití určených technik. Vhodné mezní hodnoty pro konkrétní případy je třeba určit s přihlédnutím k cílům nařízení IPPC a místním podmínkám.

Na spotřebu energie a množství emisí do ovzduší při výrobě cementářského slínku má hlavní vliv zvolený výrobní způsob. Za nejlepší dostupnou techniku výroby cementářského slínku pro nové závody a zásadní modernizace se považuje pec se suchým výrobním způsobem, s vícestupňovým výměníkem a předkalcinací.

NEJLEPŠÍ TECHNIKY

Nejlepší dostupné techniky pro výrobu cementu zahrnují následující obecná primární opatření:

Plynulý a stabilní pecní proces blížící se určeným parametrům procesu je výhodný s ohledem na všechny emise pecí, jakož i na spotřebu energie. Dosahuje se jej:

- optimalizací řízení procesu, včetně počítačových automatických řídicích systémů,

- použitím moderních váhových systémů dávkování pevných paliv.

Minimalizace spotřeby energie z paliv prostřednictvím:

- předehříváním a předkalcinací na nejvyšší možnou míru s přihlédnutím ke stávající konfiguraci pece,

- použitím moderních chladičů slínku umožňujících maximální rekuperaci tepla,

- rekuperací tepla z odpadních plynů.

Minimalizace spotřeby elektrické energie prostřednictvím:

- systémů řízení energetických toků,

- mlecího zařízení a ostatních elektřinou poháněných zařízení s vysokou účinností,

Pečlivá volba a kontrola látek vstupujících do pece může snížit emise:

- pokud je to proveditelné, volba surovin a paliv s nízkým obsahem síry, dusíku, chlóru, kovů a těkavých organických sloučenin.

Nejlepšími technikami pro snížení emisí NOx je kombinace obecných primárních opatření a primárních opatření k omezování emisí NOx (ochlazováním plamene, hořáky s nízkou produkcí NOx), stupňovitý výpal a selektivní nekatalytická redukce (SNCR).

Emise SO2 z cementáren jsou primárně určeny obsahem těkavé síry v surovinách. Pece, které využívají suroviny s nízkým obsahem nebo bez obsahu těkavé síry, mají emise SO2 hluboko pod touto úrovní, aniž by používaly techniku odsiřování.

Nejlepší dostupnou technikou snižování emisí SO2 je kombinace obecných primárních opatření a pro počáteční emisní úroveň nejvýše 1200 mg SO2/m3 přidávání absorbentu, a pro počáteční emisní úroveň vyšší než 1200 mg SO2/m3 mokrá a suchá vypírka odpadních plynů.

Nejlepšími dostupnými technikami pro snižování prachových emisí jsou kombinace obecných primárních opatření, minimalizace a prevence prachových emisí ze sekundárních zdrojů, a efektivního odstraňování částic z bodových zdrojů použitím elektrostatických odlučovačů a tkaninových filtrů s více komorami.

ZASTOUPENÍ OBORU V TWG

Česká republika zastoupená MPO ČR nominovala v roce 2005 svého zástupce v oboru 3.1 (výroba cementu a vápna) do technické pracovní skupiny pro výrobu cementu a vápna při Evropské kanceláři IPPC v Seville (TWG).

Během deseti let od zahájení tvorby původního BREFu došlo v cementářské a vápenické výrobě k mnoha novým jevům, mezi ně lze jmenovat zvýšené používání odpadů jako surovin a paliv nebo nástup spoluspalovacích procesů ve využívání odpadů. Jeví se proto nezbytným znát a definovat druhy sintrovaných a spalovaných materiálů v pecích, charakteristiky těchto materiálů, používání směsí odpadů, definovat stupně výměníků, popř. předkalcinátorů, v kterých odpad vstupuje do procesu, dále přídavné techniky používané při výrobě (desulfurizace, denitrifikace), současná spotřeba energie, vliv spalovaných odpadů na kvalitu pecních odprašků a další, které původní BREF neřešil. Druhotně je možné zvážit další začlenění podmínek, jako jsou podmínky pro přípravu a skladování odpadů. Zcela nově se pak uvažuje se začleněním procesu pro výpal tvrdě páleného MgO.

Pracovní setkání TWG rovněž vydalo návrhy informačních tabulek (Templates), které po odsouhlasení byly členskými státy vyplněny pro revizi stávajícího BREFu do 1. 6. 2006. Názvy těchto tabulek jsou dále uvedeny v originále (Operating Data of Raw Gases, Use of Waste as Raw Material, Use of Fuel Non-Waste, Use of Waste as Fuel, Number of Cement Plants, Number of Lime Plants). Přibližně v září 2006 se předpokládá další plenární zasedání TWG, které by mělo odsouhlasit rozsah informací nově začleňovaných do dokumentu BREF. Dopracování nového dokumentu BREF můžeme očekávat v průběhu roku 2007 s následným schválením Komise EU.

Pro oblast výroby cementu tzv. Wish Lists definovaly mimo jiné potřebu rozšíření informací z výroby cementu z nových členských států EU. Revize kapitoly 1.2 - Používané výrobní procesy a techniky, požaduje informace o používání alternativních paliv, použití odpadů jako paliva, jako složky surovinové směsi a jako aditiv. Požadovány jsou také další informace o skladování odpadů a nebezpečných odpadů, o limitujících faktorech pro používání odpadů, a pro vstup odpadů do rozdílných stupňů pecního systému.

Při revizi kapitoly 1.3 - Současná úroveň spotřeby a emisí, je požadováno zapracovat emisní hodnoty při používání odpadů a s tím související energetické parametry, vliv zpracovávaných odpadů na složení emisí ve vzdušnině a environmentální účinnost pecního agregátu.

Revize kapitoly 1.4 - Techniky uvažované při stanovení BAT, požaduje zejména kompletaci a inovaci informací o energetické účinnosti, např. možnost redukce spotřeby energií související se změnami a úpravou pecního agregátu atd.

Komplexní revize kapitoly 1.5 - Nejlepší dostupné techniky pro cementářský průmysl, předpokládá stanovení hodnot BAT související na používání odpadů, stanovení emisí TZL jako výsledek skladování odpadu.

Jednání TWG vzalo na vědomí další určité náležitosti, které se vztahují k revizi BREFu, ale jsou součástí již jiných existujících BREFů:

spalování a spoluspalování je zahrnuto ve Waste Incineration Directive BREF,

těžba surovinových složek je zahrnuta v Mining Activities BREF,

skladování a nakládání s odpady je zahrnuto ve Waste Treatment BREF,

nakládání s masokostní moučkou je zahrnuto v Slaughterhouses and Animal by-products BREF,

používání vápna se rovněž vyskytuje v Large Volume Inorganic Chemicals, Solids and others BREF,

oxid hořečnatý jako následný produkt pro keramickou výrobu je popsán v Ceramics BREF,

mokrý způsob výroby oxidu hořečnatého je zahrnut v Large Volume Inorganic Chemicals, Solids and others BREF,

Pracovní skupina TWG konstatovala nutnost neduplikace s jinými BREFy s výjimkou využití nezbytných náležitostí pro speciální nakládání s odpady a monitoring.

Vznikající revidovaný dokument BREF bude členěn na cementářský a vápenický oddíl jako dříve a nová část zabývající se oxidem hořečnatým bude součástí vápenického oddílu. Nicméně, z oblasti mezinárodní odborné cementářské a vápenické veřejnosti je známo, že cementářská část tohoto dokumentu bude muset být rozšířena o některé poznatky z v mezidobí přijatých direktiv EU, a to zejména z oblasti přeshraničního přenosu těžkých kovů a z oblasti nových poznatků emisí látek typu POPęs. Vápenická část dokumentu BREF naopak ve svém původním znění deklaruje zejména všechny existující pecní pálicí jednotky jako vyhovující procesu BAT, což v současném stupni poznání a vývoje technologií i s výhledem na rok 2010 se jeví environmentálním odborníkům jako problematické, byť technologicky plně vyhovující.

Ing. Jan Gemrich

Svaz výrobců cementu ČR

Ing. Jiří Jungmann

Výzkumný ústav maltovin Praha, s.r.o.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down