Běžné technologie na zpracování odpadních pneumatik zahrnují drticí zařízení, za nímž následuje soustava separátorů. Navštívili jsme linku na recyklaci pneumatik, která nic z toho nepotřebuje.
V bývalém areálu Tesly Lanškroun dokončuje Jindřich Kysilka recyklační linku, která je světově ojedinělým prototypem. Pro "rozklad" pneumatik na jednotlivé druhy materiálů využívá působení ozonu.
"Je známo, že pneumatiky ponechané pod širým nebem po čase podléhají rozkladu vlivem atmosférického ozonu," říká. "Z toho vznikla myšlenka linky s vysokou koncentrací ozonu, která by využívala pouze tohoto efektu."
Princip je v podstatě jednoduchý: pneumatika se pomalu posunuje v ozonové atmosféře. Ozonový rozklad u ní vlivem vysokých koncentrací probíhá mnohem rychleji než za běžných podmínek. Na pneumatice dochází k destrukci gumy, která vypadává mimo linku ve formě kousků či drtě. Po několika desítkách minut vychází na druhém konci linky jen kovová kostra pneumatiky.
"Drcení pneumatik pro recyklaci je poměrně nákladné a energeticky náročné," připomíná Jindřich Kysilka. "Pro tuto linku není třeba, aby se drtily. Zatímco mechanická technologie potřebuje příkon kolem 300 kW za hodinu příkonu, tato linka jen 40 kW. Pneumatiky se však musí před recyklací důsledně třídit na letní a zimní, protektory, podle šířky a průměru. Jde o to, aby doba zdržení v ozónové atmosféře bylo u všech stejná." Plánovaná kapacita linky je 300 kg pneu za hodinu, což odpovídá rychlosti vsázky zhruba jedna pneumatika za minutu.
Ozon pro linku se vyrábí ve vlastním ozonovém hospodářství z kapalného kyslíku. Protože jeho směs s kyslíkem může být za určitých okolností výbušná, jsou nutná bezpečnostní opatření (např. čidla úniku ozonu v prostoru).
Drť odpadávající z pneumatik se dále třídí na sítech. Lze ji použít do výrobků z recyklované gumy, jako jsou dlaždice, bazénové rohože nebo protihlukové stěny. Značný podíl drti (až 40 %) je v zrnitosti 0-1 mm. Ten se dá využít jako sorbent na ropné havárie.
Jindřich Kysilka upozorňuje: "Drť z mechanického drcení má jiné fyzikální vlastnosti, ta naše je pórovitější. Tomu se musí přizpůsobit technologie zpracování."
Prototyp linky v Lanškrouně musí ještě projít mnoha testy a zkouškami. Vzhledem k tomu, že není možné ukládat pneumatiky na skládky a recyklačních zařízení je málo, mohla by to být jedna z možností řešení. Výrobní náklady na kilogram drtě se odhadují na 2,5-3 Kč.
- jhm -
