Tříleté praktické zkušenosti se zákonem č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, vedly k požadavku rozsáhlejší systémové změny zákona, přestože byl již předtím čtyřikrát novelizován. Novela vychází pod číslem 222/2006 Sb.
Nedostatky předchozího znění zákona se objevily především v nepřesných nebo chybějících definicích základních pojmů (zejména ve vztahu ke směrnici o IPPC), nevyjasněných rolích některých účastníků řízení, nastaveném kontrolním mechanismu, nedůsledné integraci všech rozhodnutí a povolení vydávaných podle složkových předpisů v oblasti ochrany životního prostředí.
Problematická je také velká administrativní náročnost procesu integrovaného povolování a délka procesu vydávání integrovaných povolení. Z těchto poznatků vycházely i hlavní okruhy, které novela řeší.
ÚČEL ZÁKONA A ZÁKLADNÍ POJMY (§ 1 A 2)
Účel zákona (§ 1 odstavec 1) byl novelou zpřesněn na následující znění: "Účelem zákona je v souladu s právem Evropských společenství dosáhnout vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku uplatněním integrované prevence a omezování znečištění vznikajícího činnostmi uvedenými v příloze č. 1 k tomuto zákonu a zřídit a provozovat integrovaný registr znečišťování životního prostředí". Byl tak zdůrazněn význam integrované prevence pro ochranu životního prostředí jako celku.
Základní terminologie zákona byla změněna do podoby odpovídací přesněji směrnici o integrované prevenci. V paragrafu 2 jsou uvedeny změněné definice pojmů zařízení, emise, emisního limitu, přenosu (použita definice podle Protokolu o PRTR), nejlepších dostupných technik, provozovatele zařízení a uživatele registrované látky.
Novým pojmem je podstatná změna v provozu zařízení (§ 2 písm. m), kterou se rozumí: "Změna v provozu zařízení, která může mít podle uvážení správního úřadu, který je místně příslušný k vydání integrovaného povolení významné nepříznivé účinky na člověka nebo životní prostředí; změna v provozu zařízení nebo rozšíření provozu zařízení se vždy považují za podstatné, když změna nebo rozšíření samy o sobě překračují prahové hodnoty uvedené v příloze 1 k tomuto zákonu".
Absence definice podstatné změny v provozu zařízení byla poměrně zřetelným nedostatkem stávajícího znění zákona. Definice určuje, že je odpovědností povolujícího úřadu vyhodnotit charakter změny a na základě svého rozhodnutí učinit další kroky (viz změnová řízení). Zároveň se za podstatnou změnu automaticky považuje změna, která sama o sobě naplňuje znění přílohy 1.
ŽÁDOST O VYDÁNÍ INTEGROVANÉHO POVOLENÍ (§ 3 A 4)
V § 3 dochází ke změnám zejména s ohledem na formu podávání žádosti. Namísto striktního požadavku předložení listinné a zároveň elektronické podoby žádosti v plném rozsahu se nechává na výběr provozovateli, jakou podobu zvolí. Zavádí se také úleva ve vztahu k elektronické podobě, pokud jde o nedostupné nebo těžko dostupné podklady (§ 3 odst. 1 písm a, b). Provozovatel proto nebude nucen některé podklady převádět do elektronické podoby. Kromě toho si může úřad vyžádat některé podklady i v jiné než předložené podobě (doplnění listinných podkladů), může také požadovat dodání dalších kopií žádosti pro povolovací řízení.
Nově je možné v průběhu řízení doplňovat žádost, což dosud dostávalo provozovatele a povolující úřad do těžko řešitelných situací. Teprve v průběhu řízení může úřad skutečně komplexně posoudit žádost a příslušné složkové úřady mohou vznášet detailnější požadavky na informace od provozovatele. Doplněné informace je nutno zpřístupnit účastníkům řízení tak, aby byli seznámeni se všemi podklady řízení.
Na základě novely směrnice o integrované prevenci se do náležitostí žádosti o integrované povolení doplnilo v § 4 písmeno p, které obsahuje požadavek, aby provozovatel úřadu předkládal možné hlavní varianty technologie.
ODBORNĚ ZPŮSOBILÉ OSOBY A AIP (§ 5 A 6)
Odborně způsobilé osoby (OZO) jsou určeny k vypracovávání vyjádření k žádostem o integrované povolení (§ 11). Seznam odborně způsobilých osob vede Ministerstvo životního prostředí, které zároveň po dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zemědělství vydává osvědčení o odborné způsobilosti. Doposud mohly být za odborně způsobilé uznány pouze právnické osoby. Novela umožňuje, aby do seznamu OZO byly zapisovány i osoby fyzické (§ 6). Rozšíří se tak seznam odborníků, které budou moci povolovací úřady využívat k vytváření vyjádření k žádosti o integrované povolení.
V souladu s požadavky kompatibility s evropským právem bylo nezbytné doplnit ustanovení, která odstraňují diskriminaci ve vztahu k odborně kvalifikovaným osobám z jiných států EU. Za tímto účelem byla doplněna ustanovení § 6 novými odstavci 6 až 8, které upravují možnost výkonu odborně způsobilé činnosti v ČR pro zahraniční fyzické či právnické osoby.
Vyjádření OZO bylo povinnou součástí procesu vydávání integrovaných povolení. Některé subjekty ho považovaly za nadbytečný prvek. Povinnost se proto novelou rozvolňuje a je na úvaze krajského úřadu, zda si vyjádření OZO vyžádá či nikoli. Zároveň je možné specifikovat rozsah vyjádření OZO. Primárně by se mělo zaměřit na hodnocení aplikace nejlepších dostupných technik. Ve zvláště složitých případech by se měla posuzovat celá žádost. Odborné vyjádření k žádosti může zpracovávat pouze odborně způsobilá osoba podle § 6 (§ 11 odst. 1). Lhůta pro vypracování vyjádření se zkracuje ze 75 na 45 dní.
Agentura integrované prevence (AIP) byla zřízena na základě §5 zákona jako instituce k odborné podpoře výkonu státní správy na úseku integrované prevence. Zároveň byla ze zákona odborně způsobilou osobou podle § 6. Přiřčení odborné způsobilosti přímo zákonem se setkávalo s výraznou kritikou. Novela zákona zrušila ustanovení o odborné způsobilosti ze zákona. AIP (lépe CENIA, česká informační agentura životního prostředí) musí požádat o zápis do Seznamu OZO pro jednotlivé kategorie činností v příloze 1 zákona zcela standardním způsobem.
ÚSTNÍ JEDNÁNÍ
Striktně obligatorní ústní jednání (§ 12) bylo některými subjekty vnímáno jako nadbytečné. Úprava ponechává na vůli správního úřadu, aby rozhodl, zda dané řízení vyžaduje ústní projednání či nikoliv. Zároveň je poskytnut prostor účastníkům řízení, kteří mohou o ústní jednání požádat, přičemž úřad je pak povinen ústní jednání nařídit. Diskusní prostor na ústním jednání může vést ve složitých případech k vyjasnění sporných nebo komplikovaných bodů žádosti a plně respektuje požadavek otevřenosti úředního postupu. Široké zapojení veřejnosti a možnost připomínkovat řízení požaduje směrnice 2003/35/ES, proto je možnost požadovat ústní jednání otevřena všem účastníkům řízení. Tím je zajištěna též jejich rovnost v procesních právech.
ZMĚNOVÁ ŘÍZENÍ (§ 19 A 19A)
Nový § 19a zavádí rozdělení změnových řízení na dva procesy (pro podstatné změny a ostatní). V případě podstatných změn v provozu zařízení (§ 19a odst. 1) úřad vyzve provozovatele zařízení, aby úřadu ve lhůtě, kterou stanoví, podal žádost o změnu integrovaného povolení, přičemž může stanovit, které náležitosti žádosti se nevyžadují. Při změně vyhodnocené krajským úřadem jako změna podstatná bude změnové řízení probíhat přiměřeně dle § 3 až § 15 (tj. obdobným postupem jako v případě vydání integrovaného povolení), což je v souladu s článkem 12 odst. 2 směrnice o IPPC.
Dojde-li úřad na základě ohlášení plánové změny v provozu zařízení podle § 16 odst. 1 písm. b) nebo na základě přezkumu podle § 18 a 19 k závěru, že se nejedná o podstatnou změnu v provozu zařízení, ale je nezbytné provést změnu integrovaného povolení, provede změnu integrovaného povolení úřad (§ 19a odst. 1).
IRZ A CENTRÁLNÍ OHLAŠOVNA (HLAVA III ZÁKONA)
V určitých aspektech se novela zákona dotkla problematiky integrovaného registru znečišťování životního prostředí (IRZ). Byly změněny definice uživatele registrované látky a přenosu, aby lépe odpovídaly současnému nastavení IRZ. Zrušeny byla ustanovení implikující, že se IRZ vztahuje na množství zpracovávaných látek provozovateli. Rovněž byla zrušena povinnost provozovatelů IPPC zařízení hlásit do IRZ výsledky monitoringu. Povinnost je dostatečně ošetřena každoročním hlášením o plnění závazných podmínek integrovaného povolení krajským úřadům.
V § 24 odst. 2 je lépe vyjádřena snaha o integraci ohlašovacích povinností uživatelů registrované látky tak, aby došlo k jejich centralizaci a snížení administrativní náročnosti. K celé koncepci IRZ jako součásti zákona o integrované prevenci je třeba dodat, že ve vazbě na nové právní předpisy EU bude vytvořen speciální zákon týkající se IRZ.
POVOLOVÁNÍ TZV. NOVÝCH ZAŘÍZENÍ (§ 45)
Často se diskutuje o povolování tzv. nových zařízení, která spadají pod režim integrované prevence. V diskusích je možné nalézt poměrně silné argumenty pro nebo proti zachování stávajícího stavu. Podle současné právní úpravy (§ 45) je pro tzv. nová zařízení integrované povolení nezbytným podkladem pro zahájení stavebního řízení. Schéma zachoval i zákon č. 222/2006 Sb.
Upravena byla věta druhá v § 45 (doplněna zákonem č. 521/2002), která umožnila určité skupině provozovatelů (podali žádost o stavební povolení do 31. 12. 2002 a do tohoto data nebylo stavební povolení vydáno) získávat integrované povolení až ke kolaudačnímu rozhodnutí skupiny zařízení. Uvedené doplnění § 45 bylo ovšem předmětem formálního řízení s Českou republikou kvůli špatné transpozici směrnice (čl. 4 směrnice požaduje, aby žádné nové zařízení nebylo provozováno bez povolení vydaného podle směrnice - EK dala zřetelně najevo, že nerozlišuje mezi zkušebním a trvalým provozem).
Úprava § 45 (zavedení odst. 2) spočívá právě v tom, aby již nedocházelo ani v přechodně vytvořené skupině zařízení k situaci, že dostávají integrované povolení až ke kolaudaci. Dochází ke specifikaci pojmů odkazem na stavební zákon ("Provozovatel zařízení, který podal žádost o stavební povolení pro zařízení do 31. prosince 2002 a do tohoto data nebylo pro zařízení vydáno stavební povolení, musí doložit integrované povolení současně s návrhem, na základě kterého má být započato s užíváním stavby podle zvláštního právního předpisu. Tímto návrhem se rozumí žádost o povolení k předčasnému užívání stavby, žádost o souhlas se zkušebním provozem a návrh na zahájení kolaudačního řízení").
Nový odst. 3 směřuje k tomu, aby změny zařízení naplnily požadavek integrace a směrnice 2003/35/ES. Jedná-li se o podstatné změny zařízení, které vyžadují vydání stavebního povolení, tyto změny mohou být uskutečněny pouze na základě schválené změny IP podle § 19a, přičemž je využit obdobný postup jako při vydávání integrovaného povolení.
DALŠÍ ZMĚNY
V § 7 odst. 1 písm. d) se zkracuje lhůta pro písemné přihlášení ze 30 dnů na 8 pracovních dnů. Kontroly (§ 18) integrovaných povolení byly přejmenovány na přezkum, což lépe odpovídá smyslu směrnice.
Byly také vyjasněny kontrolní kompetence. Hlavní kontrolní institucí bude krajský úřad (KÚ), který bude moci přizvat na kontrolu AIP a ČIŽP. O provedených přezkumech informuje úřad neprodleně inspekci a krajskou hygienickou stanici.
ÚPLNÉ ZNĚNÍ
Vzhledem k poměrně rozsáhlé novelizaci zákona se navrhuje vyhlášení úplného znění. Zákon č. 222/2006 Sb., totiž představuje již pátou novelu od roku 2003.
Zákon o integrované prevenci se bude v blízké době dále měnit, neboť musí reagovat na vývoj evropské legislativy. Nedávno přijaté nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 166/2006, kterým se zřizuje Evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek, se dotýká českého integrovaného registru znečišťování (hlava III zákona o integrované prevenci). Provedení nařízení bude řešeno samostatným zákonem o integrovaném registru znečišťování, a proto bude muset být zákon o integrované prevenci znovu novelizován.
Zásadní je rovněž upozornit na nové vazby mezi dalšími legislativními předpisy a procesem integrované prevence. V tomto směru lze za principiální změnu považovat ustanovení (§ 15 odst. 1) stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb.), ve kterém byl zaveden institut speciálních stavebních úřadů pro "stavby podléhající povinnosti mít integrované povolení".
V následujícím období je třeba se zabývat prováděcími předpisy, a to hlavně vyhláškou č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení.
Ing. Bc. Jan Maršák, PhD
vedoucí oddělení IPPC
Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC Ministerstvo životního prostředí
