Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Brno, monitoruje míru znečištění kalů z čistírny odpadních vod Modřice.
Cílem prověrky je získání podkladů o zdrojích znečisťování čistírenského kalu z čistírny odpadních vod (ČOV) Modřice, kterou provozuje společnost Brněnské vodárny a kanalizace, a. s. (BVK). Na tuto čistírnu jsou připojena města Brno, Kuřim a Modřice, celkem asi 400 tisíc obyvatel a řada průmyslových podniků.
V souvislosti s případem znečistění čistírenského kalu kadmiem, zjištěného v roce 2003 v brněnském strojírenském podniku, bylo prováděno provozovatelem ČOV monitorování nátoku odpadních vod a kvality čistírenského kalu v podstatně větším rozsahu než dříve. Odběry vzorků byly v letech 2004 a 2005 provedeny na 55 místech u 49 subjektů. V letošním roce vzorkování pokračuje jednak u dříve kontrolovaných zdrojů, jednak u subjektů nových.
Sledování v odpadních vodách je zaměřeno na parametry uvedené v Kanalizačním řádu veřejné kanalizace města Brna. Jedná se o tyto hodnoty: nepolární extrahovatelné látky (NEL, zde jsou zahrnuty všechny látky podobných vlastností včetně ropných uhlovodíků), kadmium, chrom, měď, rtuť, nikl, olovo a zinek. V podstatě tytéž parametry byly sledovány v sušině z kanalizačních sedimentů a v odpadech.
Inspekce se zaměřila také na vzorkování odpadů přijímaných do zařízení na úpravu odpadů a produkty jejich úpravy. Výsledky rozborů odpadních vod byly předány na pracoviště Magistrátu města Brna k případnému projednání překročení limitů Kanalizačního řádu.
SANKČNÍ PŮSOBENÍ
Výsledkem této činnosti je jednak preventivní působení na subjekty, neboť si uvědomí, že jejich odpady a odpadní vody jsou pod kontrolou a není možné se jich zbavit libovolným způsobem, jednak je to působení sankční, neboť MMB OVLHZ uložil v uvedeném období pokuty celkem 15 subjektům v rozmezí 5 - 90 tisíc korun. Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Brno, oddělení odpadového hospodářství, zjištěná porušení v oblasti nakládání s odpady řešila v rámci zákona 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů, v platném znění, sankcemi ve výši 130-500 tisíc u tří společností a u dvou společností uložením nápravných opatření. Třetím a důležitým výsledkem bylo snížení koncentrace rizikových prvků v čistírenském kalu na hodnoty, které umožňují využití čistírenského kalu v zemědělství jako hnojivo, spálení jako palivo nebo využití jako složky pro výrobu cementu.
Ing. Petr Havelka
Česká inspekce životního prostředí
